Podle analýzy, kterou má MF DNES k dispozici, je jich přibližně pět procent ze všech žadatelů.
Podvodníků je pět procent
Firmy nabízející úvěry se dostávají mezi dva kameny. Na jednu stranu chtějí co nejvíce půjčovat, aby obstály v konkurenci, na druhou stranu se musejí mít na pozoru před podvodníky.
Profireal jako první v oboru zveřejnil průměrný počet odmítnutých žádostí o úvěr z důvodů uvedení nepravdivých údajů.
Podle zpracované analýzy musí firma náležící do stáje finančníka Davida Berana odmítnout kvůli pokusům o podvod přibližně pět procent žadatelů. "Podobně na tom budou i jiné finanční instituce,“ dodává Prachař.
Neexistuje ale centrální evidence, takže může podvodník zkusit štěstí jinde.
Takové jednání je přitom trestným činem, za nějž hrozí pokuta až několik let vězení. Záleží na výši podvodu. Banky a úvěrové firmy jsou v oznamování podvodů na policii nekompromistní.
"Lidé nejčastěji falšují potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů, zaměňují čistý a hrubý příjem, nebo lžou v čestných prohlášeních o příjmech manželů,“ popisuje praktiky Hynek Filip, spolumajitel firmy Sampa Invest, která se specializuje na vymáhaní pohledávek.
Podle něj se nejvíce nepravostí děje při sjednávání úvěrů takzvaně v terénu, tedy mimo pobočkovou síť, přes zprostředkovatele.
"Sejdou se lidé se stejným zájmem. Jeden chce za každou cenu půjčit, druhý chce úvěr poskytnout,“ říká Filip. Finanční zprostředkovatel má totiž za každý uzavřený obchod provizi. Záleží tedy na další vnitřní kontrole firmy, která může podvod včas odhalit.
"Stále hledáme rovnováhu mezi pružným vyhodnocováním žádostí o úvěr a minimalizací prostoru pro podvody,“ říká Olga Mužíková z firmy Home Credit.
O tom, kolik falšovaných žádostí zachytí, ale nechce hovořit. Podobně se vyjadřuje Cetelem nebo GE Money Multiservis.
Jak vůbec pravost dokumentů firmy ověřují? V Profirealu každý návrh na úvěr sjednaný v terénu putuje do centra, kde se analyzuje.
"V případě pochybností voláme zaměstnavateli a snažíme se alespoň zjistit, zda potvrzení o příjmu skutečně vystavil,“ říká Prachař.
Záleží samozřejmě na ochotě zaměstnavatele spolupracovat, údaje poskytnout nemusí. Dalším krokem bývá žádost o potvrzení bezdlužnosti vůči správě sociálního zabezpečení nebo finančnímu úřadu. Podvodníci v takovém případě svou žádost o úvěr obvykle raději stáhnou.
O tom, kdo se nejčastěji o falšování údajů pokouší, neexistují žádné statistiky. Podle lidí z branže ale neplatí, že by šlo pouze o nejnižší příjmové skupiny.
"Týká se to plošně všech žadatelů. Ti s vyššími příjmy se zase pokoušejí o vyšší úvěr,“ dodává Filip. Nepravdivými údaji si přitom sami kopou past.
Tím, že neuvedou správné údaje o svém příjmu nebo počtu jinde splácených půjček, se mohou snadno dostat do problémů. Pokud je totiž síto banky nebo finančního poskytovatele neodhalí, mají velkou pravděpodobnost, že po čase přestanou na splácení stačit.
Na konci srpna letošního roku evidovala Česká národní banka (ČNB) objem takzvaných klasifikovaných úvěrů, tedy půjček, s jejichž splácením mají domácnosti zpoždění, ve výši 38,5 miliard korun. Z celkového množství všech poskytnutých úvěrů je to necelých šest procent.
Nepoctivci jsou sami proti sobě
Podle Petra Kučery, šéfa Czech Credit Bureau, pod nějž spadá bankovní i nebankovní registr, se míra nesplácených úvěrů evidovaných v registrech pohybuje kolem dvou procent. "Číslo se v průběhu roku příliš nezměnilo,“ dodává Kučera.
To ale neznamená, že lidé nemají problémy dostát svým závazkům. Podle některých průzkumů se každý měsíc s placením půjček potýká až čtvrtina domácností a vypovídá o tom také zvyšující se počet exekucí.
Loni jich bylo přes tři sta tisíc, což je o čtrnáct procent více než předloni, čísla za letošek ještě nejsou k dispozici.
Dlužníci, kteří se dostanou do problémů, mohou kontaktovat s žádostí o radu některou z občanských poraden nebo sdružení SPES. V Británii už banky posílají svým neplatičům podobné kontakty automaticky.
