Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé méně šetří a více utrácejí

  0:01aktualizováno  0:01
Menší chuť spořit a větší utrácet. Právě tak se odráží lepší kondice domácí ekonomiky, pokles nezaměstnanosti a silnější pocit jistoty z budoucnosti v chování lidí. Domácnosti v první čtvrtině roku uspořily ze svého příjmu jen 6,2 procenta, což je zhruba 17 miliard. O rok dříve si daly stranou téměř osm procent výdělků. Rodinné příjmy přitom letos rostou rychleji než ceny. To znamená, že lidem zbývá více na utrácení i na spoření. Čísla svědčí o tom, že dávají přednost vyšším výdajům na spotřebu.

Lidé spoří obecně proto, aby si vytvořili rezervu do budoucnosti pro případ špatného vývoje. V dobách příznivějších však ztrácejí chuť si odpírat. To je i český případ. Po několika letech recese začalo hospodářství mířit vzhůru. V první čtvrtině roku dosáhl růst hrubého domácího produktu 3,8 procenta a zhruba tolik by měl činit i za celý rok. Klesla nezaměstnanost, vzrostly platy.

"Ekonomika je silnější a na vzestupné dráze a spotřebitelé v ni mají vyšší důvěru. Proto i menší ochota spořit a větší utrácet," vysvětlil po minulém zasedání bankovní rady viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. To, že lidé hledí do budoucna s větším optimismem, potvrzuje i barometr spotřebitelské důvěry agentury GfK. Podle něj roste důvěra lidí v další vývoj od konce roku 1999 a v posledních měsících dosahuje nejvyšších hodnot od počátku devadesátých let.

Ke spoření nemotivují lidi ani úroky v bankách. Po odečtení inflace zbude člověku reálně méně peněz, než na účet vložil. "Záporné reálné úrokové sazby a solidní růst ekonomiky domácnosti k poklesu úspor přímo vyzývají," míní analytik ČSOB Marek Fér. Stejně smýšlí i centrální banka. "Reálné úrokové sazby jsou již delší dobu záporné, což ke spoření příliš nemotivuje," uvedl člen bankovní rady ČNB Pavel Racocha.

Za posledních šest let byly reálné úrokové sazby z krátkodobých vkladů kladné pouze v roce 1997 a 1999. Optimistické vyhlídky do budoucna nevedou pouze k vyšším útratám, ale i k větším nákupům na dluh. Důkazem jsou poslední údaje ČNB, podle nichž se objem úvěrů domácnostem zvýšil od loňského června o 22 miliard na celkových 133 miliard korun.

Domácnosti a stát jsou také jediné, které své zadlužení u bank meziročně zvýšily. Úvěry podnikům totiž klesly o 21 miliard. Přes devadesát procent výdajů rodin jde každoročně na spotřebu a pouze zbývající část na pořízení věcí trvalejší hodnoty, například na výstavbu či rekonstrukci bytu.

V porovnání s počátkem minulého roku mírně vzrostly útraty za téměř všechno spotřební zboží, od potravin a nealkoholických nápojů přes odívání až po bydlení či dopravu. Méně lidé utráceli pouze za vybavení domácnosti. Nezměnily se například účty za alkohol.

Oproti předchozím letům se však struktura spotřeby pozvolna mění. Menší podíl příjmů rodiny vynakládají na jídlo a pití včetně alkoholu. Naopak relativně více dávají za dopravu, rekreaci či telekomunikační a poštovní služby.

Pokles úspor a vyšší výdaje domácností se v první řadě promítají do rychlejšího růstu ekonomiky. To je však jen jedna z lepších stránek dopadu nižších úspor a vyšších výdajů na ekonomiku.

Centrální banka se totiž obává, že právě větší chuť utrácet by mohla táhnout nahoru inflaci, proti jejímuž nepřiměřenému růstu bojuje. Pokles úspor proto minulý týden ČNB zmínila jako jeden z důvodů pro zvýšení úrokových sazeb. K němu přistoupila po třech letech.

Inflaci by sice tento krok mohl ztlumit, ale k vyšším úsporám podle ekonomů nepřispěje. "Důležitější bude spíše pohled domácností na jejich budoucí peněžní příjmy," míní analytik Patria Finance David Marek.

Kromě rizika rychlejšího růstu cen má nižší míra úspor i další nepříznivé následky. "Pokles úspor znamená méně peněžních prostředků, které by mohly být bankami využity k úvěrování investic," říká Marek. Zatím jsou kryty především zahraničním kapitálem.

Ve srovnání se světem se Česká republika řadí, pokud jde o míru úspor, spíše na horší místa. Podle ČNB je navíc pravděpodobné, že míra úspor dále poklesne, z dnešních šesti k pěti procentům.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Vzpomínky na JZD nám škodí, mladé družstva nelákají, říká manažer z COOP

COOP letos slaví 170 let. Na velký večírek to však nevypadá. Obce nechávají obchody zavřít a mladí se do družstevničení nehrnou. Až 800 prodejen může být brzy...  celý článek

Máslo (ilustrační snímek)
Z marží másla mají řetězce polovinu, ministerstvo kontrolu cen vítá

Máslo do Vánoc ještě zdraží, ale pomaleji než dosud. Za rok jeho cena stoupla o 45 procent. Podle dokumentu ministerstva zemědělství o vývoji trhu s mléčnými...  celý článek

Na trh vstupuje další stravenka, digitální Benefitka.
E-stravenka Benefitka chce rozbít trh s poukazy. Restaurace nic nestojí

Na trh zaměstnaneckých benefitů ve středu vstoupil nový hráč. Nadnárodní společnost Neeco nabídla elektronickou stravenku, v podobě platební karty. S tou lze...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.