Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé přestávají spořit v bankách

aktualizováno 
Nízké úroky, obavy o zdraví finančních domů a znovu obnovená chuť více utrácet - to všechno vede lidi k tomu, že své peníze v bankách chtějí mít připravené k okamžitému výběru. "Úroky nejsou moc atraktivní, takže lidé nevidí výhodu v tom, aby se peněz vzdali na delší dobu a riskovali finanční tíseň," říká ekonom Erste Bank Martin Hlušek.

Na účtech, z nichž lze peníze kdykoliv vybrat, přibylo letos za první pololetí 14 miliard a o půl roku dříve 33 miliard korun.

Máte obavy ukládat úspory do českých bank na dobu delší než měsíc?
hlasujte v anketě.

Naopak z termínovaných účtů peníze mizí: za poslední rok ubylo 23 miliard.

V bankách je sice stále uloženo nejvíce peněz, 1214 miliard, z této sumy jsou ovšem na netermínovaných vkladech a kontech s možností výběru do jednoho měsíce uloženy celé dvě třetiny. Banky tak stále více slouží klientům spíše jako servisní domy pro platební styk a zásobárny peněz pro rychlé investice.

Poslední statistiky České národní banky uvádějí, že průměrný úrok na termínovaných vkladech letos v pololetí spadl na 4,5 procenta a délka vkladu nehrála velký vliv. "Ať se vzdáte svých peněz na měsíc, nebo na čtyři roky, úrok se skoro vůbec neliší, maximálně o desetiny procenta. A to ke spořivosti příliš neláká," vysvětlil statistik centrální banky, který si nepřál být jmenován.

Při zhodnocování vkladů a ochraně peněz před inflací banky prohrávají se stavebními spořitelnami, penzijními či podílovými fondy, které klientům přinášejí vyšší výnosy.

Trend přesouvat peníze tam, kde budou více po ruce, souvisí podle ekonomů se vzrůstající chutí utrácet. Za první pololetí se tržby v obchodech podle statistiků zvedly po odečtení inflace o šest procent. Potvrzují se tak výsledky průzkumu agentury Sofres Factum z loňského roku, který zkoumal investiční rozhodování lidí: více než polovina lidí přiznala spíš chuť utrácet než ukládat peníze do bank.

Klesající obliba termínovaných vkladů a malé úroky se začínají podepisovat také na nižších příjmech státní pokladny. Klesá totiž výběr patnáctiprocentní daně, kterou lidé platí z úrokových výnosů. "Za celý rok kvůli tomu očekáváme výpadek dvou miliard korun," uvedl náměstek ministra financí Eduard Janota.

Bankovní domy chování lidí nijak nevítají, protože kvůli přesunům peněz do běžných účtů ztrácejí dlouhodobé zdroje pro své obchody. "Banky se takovému vývoji musí buď přizpůsobit a podřídit tomu i svou úvěrovou politiku, nebo riskovat nesoulad mezi návratností svých investic a splatností závazků," upozornil ekonom Bank-Austria Creditanstalt Pavel Sobíšek.

Situace je však spíše daná tím, že banky příliš nestojí o dlouhodobé vklady klientů, protože si zdroje mohou za výhodnějších podmínek půjčit na finančních trzích. "To také vysvětluje, proč banky platí prakticky stejný úrok bez ohledu na to, na jak dlouho je klient uloží," dodává Martin Hlušek z Erste Bank.

Například v USA jsou na dlouhodobých vkladech úroky dokonce nižší než u krátkodobých a v Evropě se podle Hluška začíná situace vyvíjet obdobně.

Přesuny peněz souvisejí podle odborníků i s tím, že lidé začínají více chápat nejrůznější investiční nástroje a po krizích některých bank se lépe starají o své úspory.

Otevřené podílové fondy spravovaly koncem června 63 miliard korun, tedy skoro dvakrát více než před rokem. Stovky milionů korun pak lidé už sami investovali do zahraničních cenných papírů.

Výnosy v podílových či penzijních fondech jsou přitom řádově o několik procent vyšší než v bankách, v případě stavebního spoření, které využívá státního příspěvku, dosahuje zhodnocení asi 12 až 13 procent.

Úrokové sazby bank motivují i k přesunům úspor na devizová konta. Na stejném dolarovém kontě je aktuálně možné dostat o jedno až dvě procenta vyšší úroky než na korunových účtech.

Občané měli na běžných účtech a krátkodobých termínovaných devizových vkladech v pololetí uloženo 144 miliard korun, což v meziročním srovnání znamená přírůstek zhruba šesti miliard. "Tyto úrokové rozdíly neřídí české banky, ale jsou dané podmínkami v zahraničí. Krátkodobé sazby v Americe jsou kolem sedmi procent a tuzemské banky se musí svou nabídkou přizpůsobit," řekl Hlušek.

Dalším vysvětlením odborníků pro značné přesuny ze spořicích na "hotovostní" účty jsou i zvýšené nákupy spotřebního zboží a služeb, k čemuž kromě vlastních zdrojů klienti stále více využívají i nejrůznějších spotřebitelských úvěrů a nákupů zboží na splátky.

"Když si někdo půjčí, peníze se na účtu příliš dlouho neohřejí, a hned je utratí. Na běžném účtu pak ovšem musí držet pravidelně vyšší hotovost na úhradu splátek úvěrů," soudí Hlušek.

Objem spotřebitelských úvěrů přesáhl v letošním roce již 30 miliard korun, což je ve srovnání například s koncem roku 1997 o dvacet miliard více.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Václav Vachta, šéf sítě zdravotnických zařízení EUC.
Největší síť poliklinik EUC nakupuje v Ostravě. Letos utrží 2,5 miliardy

Jeden z největších soukromých hráčů ve zdravotnickém byznysu, skupina EUC, přikupuje devatenáctou polikliniku. Cenu za ostravské zařízení Mephacentrum...  celý článek

Vinařský oblek
Vinaři budou mít vlastní kroje, jeden vyjde na 16 tisíc korun

Nejen rybáři, myslivci nebo hasiči mají na jižní Moravě speciální obleky. Svůj slavnostní oděv budou mít také vinaři. Několik desítek se jich už šije.  celý článek

(Ilustrační snímek)
KOMENTÁŘ: Podnikatelé mají papírování plné zuby, to sdílené ekonomice nahrává

Sdílenou ekonomiku lze vnímat jako přirozenou reakci na přeregulovanost některých odvětví na trhu. Její potenciál je obrovský. Stávající hráči na trhu si...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.