Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé propuštění z oceláren dostanou od státu miliardu

aktualizováno 
Lidé propuštění z oceláren, které procházejí hlubokou krizí, dostanou podporu od státu. Vláda včera rozhodla, že během tří let vyplatí propuštěným hutníkům celkem 1,03 miliardy korun. Odhaduje se, že o práci přijde přibližně šest tisíc lidí. Jde zatím o vůbec největší sociální podporu, jakou kdy stát vyplatil pracovníkům jednoho průmyslového oboru. Základní podmínkou pro získání odchodného je, že propuštěný zaměstnanec je deset let před starobních důchodem a v hutích pracuje nepřetržitě deset let.
"Odchodné dostanou lidé, u nichž nelze počítat s rekvalifikací," vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.

Propuštěný hutník si může domů odnést deset průměrných platů, maximálně 160 tisíc korun. Jestliže však někdo v hutích pracuje více než deset let, může dostat až 190 tisíc korun. "Je to kompromis, ale my jsme spokojeni," řekl předseda odborů Vítkovic Pavel Folta.  Příliš spokojeny však nejsou například odbory z Válcoven plechu Frýdek-Místek. "Je to pozdě. My už máme masové propouštění za sebou. Loni odešlo 680 lidí, což byla třetina zaměstnanců, a ti nedostanou nic," upozornil předseda odborářů Luděk Lučan.

Letos by se měla podle odhadů ministerstva průmyslu státní podpora týkat asi 2100 propuštěných hutníků, a stát proto vyčlenil 130 milionů korun. Pro další tři roky má na odchodné připraveno 300 milionů ročně. "Kromě samotného odchodného nabídneme dalším lidem rekvalifikační kursy a sociální požitky," uvedl Grégr.

Odchodné získají také lidé, kteří si v práci poškodili s trvalými následky zdraví, a samoživitelé rodin. "Ti nemusí splnit podmínku, že v hutích pracují deset let," dodal ministr. Nejvíce zaměstnanců letos pravděpodobně propustí Vítkovice, které procházejí zásadní restrukturalizací. Odejít by mělo 2600 pracovníků. "Předpokládáme, že na podporu z nich dosáhne asi sedm set," uvedl předseda odborů Folta. Průměrný hrubý plat dosahuje podle něj v podniku maximálně 14 až 15 tisíc, takže odchodné může být kolem 150 tisíc.

"Maximálních 190 tisíc získá jen pár lidí ze špičkových profesí," soudí.

Propuštění také dostanou od zaměstnavatele běžné odstupné ve výši dvou platů, takže částka, již získají, může dosáhnout více než dvou set tisíc korun.

Státní odchodné přitom lidé nedostanou najednou, ale ve dvou částkách. "Jde o to, aby si za to nekoupili dovolenou u moře, ale byli motivováni hledat si novou práci," říká Jaroslav Dušek, náměstek ředitele sdružení oceláren Hutnictví železa.

Postupné vyplácení dávek volil stát také v hornictví, kde probíhá útlum již osm let.
"Horníci dostávali jako útlumový příplatek 1500 až 1900 korun měsíčně, nejdéle však tři roky. Je to méně, ale na začátku devadesátých let to bylo významné a také nebyla například na Ostravsku tak vysoká nezaměstnanost," uvedl hornický odborový předák Cyril Zapletal.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Obchodní ředitel řetězce COOP Josef Plesník
Vzpomínky na JZD nám škodí, mladé družstva nelákají, říká šéf COOP

COOP letos slaví 170 let. Na velký večírek to však nevypadá. Obce nechávají obchody zavřít a mladí se do družstevničení nehrnou. Až 800 prodejen může být brzy...  celý článek

Hotel Hilton na pražské Florenci je na prodej. Největší český hotel nabízí...
Praha, nový ráj hoteliérů. Rostou ceny pokojů i poptávka po hotelech

Tuzemští hoteliéři zažívají zlaté časy. Do země jezdí stále víc zahraničních turistů, obsazenost hotelů roste. Stejně jako ceny, které si majitelé ubytovacích...  celý článek

Nesprávné provedení okna, tvar ostění neumožňuje obtékání teplým vzduchem. Na
Kupujete nemovitost? Pozor na skryté vady, na reklamaci máte 5 let

Každý rok v Česku proběhne převod zhruba půl milionu bytů a rodinných domů. Technický stav nemovitosti se smluvně mezi kupujícím a prodávajícím přitom řeší jen...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.