Lidé si budou muset vydělat na důchod

  • 245
Dnešní třicátníci dostanou od státu obstojný důchod, jen pokud budou dost dlouho pracovat anebo hodně vydělávat. Ministři vládní koalice se v neděli dohodli na velkých změnách v penzijním systému, a odstartovali tak proces, který časem zasáhne miliony lidí.

Jestliže koalice svou vizi prosadí v parlamentu, začnou úřady bedlivě sledovat současné výdělky a posílat lidem odhad jejich budoucí penze. Její výše se bude podstatně lišit podle toho, zda člověk vydělává hodně nebo málo.

Podle místopředsedy vlády Pavla Rychetského je navrhovaná reforma "radikální, ale zároveň sociálně únosná". Obdobný systém funguje ve Skandinávii a zavedlo jej také Polsko.

Změny se provádějí kvůli tomu, že stát se nyní musí kvůli důchodům stále více zadlužovat a dnešní mladí lidé nemají jistotu, co s nimi ve stáří bude. Do práce bude za třicet let v Česku chodit až o milion méně lidí než dnes, zatímco počet důchodců se prudce zvýší, takže výběr peněz pro důchodce bude ještě složitější než dnes.

Špidlova vláda chce důchody nastavit tak, aby se ušetřilo na mladších lidech, kteří stráví v práci jen několik let svého života. Další úspora má spočívat v tom, že lidé budou motivováni pracovat co nejdéle, protože pak budou mít podle nových pravidel vyšší penzi.

CO DÁLE CHYSTÁ VLÁDA
- zvýšení spotřebních daní
- vyšší daň pro bohatší a paušální daň pro živnostníky
- snížení daně z příjmu pro podniky na 25 procent
- snížení nemocenské lidem s nižšími příjmy
- zvýšení nemocenské lidem s vyššími příjmy
Reformy se nijak nedotknou těch, kteří už jsou v penzi. Také ti, kteří mají penzi na dohled, dostanou důchod podle dnešních regulí. Ale patrně budou muset pracovat až do 63 let.

Vládní strany se pouštějí do reformy důchodů kvůli velkým dluhům, které se kupí ve státní pokladně a ohrožují jak českou ekonomiku, tak pověst země v rozšiřující se Evropě. S velkými dluhy by Češi například nemohli zavést euro.

Ministři mají spadeno také na některé sociální dávky a na nemocenskou. Náhrada při pracovní neschopnosti má být nízká v prvních dnech nemoci a má být více závislá na výši mzdy. Další peníze se mají ušetřit embargem na zvyšování počtu úředníků. Až do noci včera ministři jednali o rozsáhlých daňových změnách.

Výše důchodu se má navázat na délku práce
Lidé, kteří jsou dnes na vrcholu či na začátku pracovní kariéry, budou jednoho dne dostávat od státu důchod podle úplně jiných pravidel než dnešní senioři.

Podstatou navrhované reformy je nastolit takový režim, kdy důchod bude více záviset na počtu odpracovaných let a na výši výdělku v celém předchozím životě. Detaily a přesná čísla se teprve budou dojednávat. Současná představa je, že lidé, kteří se málo vzdělávali či pracovali jen málo let, dostanou jen minimální důchod.

Druhá velká novinka spočívá v tom, že padne pevná, zákonem daná hranice dělící lidi na pracující a důchodce. Uchovají-li si lidé na pokraji důchodového věku zaměstnání, budou moci dále pracovat, odvádět sociální pojištění, a tím si zvyšovat svou budoucí penzi. Naopak ti, kdo budou chtít odejít do důchodu dříve či práci ztratí, dostanou od státu méně.

Lidé si tedy budou smět načasovat odchod do důchodu sami, ale aby dosáhli aspoň na takovou životní úroveň, jakou zajišťuje dnešní penze, budou muset pracovat déle. Špidlova vláda již minulý týden oznámila, že tato hranice se posune na 63 let pro muže i ženy.

Ministr financí Bohuslav Sobotka přitom prohlásil, že příští vlády budou muset jít ještě dál. Průměrný starobní důchod dnes činí 7054 korun.

Nedělní schůzka zajišťuje reformě sice minimální, ale stále většinovou politickou podporu, neboť se za ni postavili experti všech tří vládních stran s těsnou parlamentní většinou za zády.

Vládní koalice v některých sociálně ožehavých věcech občas nedrží pohromadě, jak se ukázalo například minulý měsíc při projednávání regulovaného nájemného. Nicméně pokud vydrží nedělní dohoda, pak má reforma šanci na úspěch.

"Tým expertů se rozhodl pro tu variantu, která je radikální, ale zároveň sociálně únosná," řekl v televizi Prima vicepremiér Pavel Rychetský.

Rychetský v neděli zopakoval varovnou poznámku mnoha ekonomů o tom, že důchody představují největší problém pro českou státní pokladnu. Kvůli důchodům si Špidlova vláda musí ročně půjčit kolem dvaceti miliard korun, protože peníze ze sociálního pojištění pro tento účel nestačí.

Bez významnější reformy se bude schodek dále zvětšovat, což ve svých prognózách potvrzují i vládní experti. Loni vzal tento fakt na vědomí také parlament.

Podle prognózy statistického úřadu budou za třicet let v Česku žít nikoli dva, ale tři miliony lidí starších 60 let, zatímco počet lidí ve věku od 15 do 59 let se o milion sníží.

Podle výpočtů finanční společnosti Patria Finance by lidé museli odcházet do důchodu až v 70 letech, aby vláda měla dost peněz na to, udržet důchody na současné úrovni a nemusela se dále zadlužovat.

Zda se podaří zvrátit současný negativní trend, to bude záviset hlavně na odvaze vlády snížit minimální úroveň budoucích důchodů pro lidi s malým výdělkem či nízkým počtem odpracovaných let. Tyto detaily se však budou teprve probírat.