Největší potíže se splácením mají firmy s provozními úvěry, hned po nich lidé se spotřebitelskými úvěry. Vyplývá to z údajů registru evidujícího platební morálku klientů bank.
"Objem splátek tři a více měsíců po splatnosti je 4,87 procenta z celkového objemu úvěrů," upřesnil ke spotřebitelským úvěrům Petr Kučera, ředitel společnosti Czech Credit Bureau, která registr provozuje.
Za rok dluhy dlouhodobých neplatičů u bank narostly celkem o 22 procent.
Na lidi, kteří si nabrali úvěry, tak naplno dopadly důsledky krize. Za velkou část nezaplacených splátek mohou problémy firem, které buď propouštějí, nebo zaměstnancům neplatí.
"Mnohdy stačí, když přestanou mít lidé příjem z přesčasů, a na splátky už nemají," popsala Andrea Běhálková z olomouckého sdružení SPES, které lidem radí, jak se s dluhy vypořádat.
Nejohroženější? Padesátníci
Zájem o poradnu je tak silný, že termíny schůzek na týden dopředu jsou vyčerpané půl hodiny po jejich vypsání. S dluhy se podle Běhálkové potýkají i lidé se slušnými příjmy.
Průměrný klient sdružení bere osmnáct tisíc čistého a dluží sedm set tisíc korun. Že za nesplácenými úvěry stojí méně práce a propouštění, napovídá i nejčastější věk dlužníků. Ještě loni nejčastěji nespláceli mladí lidé do pětadvaceti let, teď je předběhli lidé po pětačtyřicítce, kteří mají v případě ztráty zaměstnání mnohem méně možností práci znovu najít. Ti bankám nezaplatili 5,5 procenta ze všech půjček.
"Rozdíl mezi těmito kategoriemi je ale minimální. Nejspolehlivější jsou lidé mezi 25 a 35 roky," řekla ředitelka bankovního registru Zuzana Pečená.
Odborníci nyní čekají, jak se do dluhových statistik promítnou kreditní karty a kontokorenty. Řada lidí, kteří se kvůli krizi dostali do problémů, z nich totiž přechodně žila. V nadcházejícím období je budou muset začít splácet. Limit na kartě přitom může přesahovat i sto tisíc korun.
Riziko si uvědomují i banky, ale zatím žádný nárůst nesplácených dluhů na kreditních kartách nezaznamenaly.
"Loni jsme představili novou kartu kreditního typu. Klientům vysvětlujeme, jak s kartou co nejlépe zacházet tak, aby využívali bezúročné období," uvedla například Pavla Langová z tiskového oddělení České spořitelny.
Češi dluží přes bilion
Přestože objem nezaplacených úvěrů stále stoupá, v březnu se trh s půjčkami po čtyřměsíčním obezřetném vyčkávání ze strany bank i zákazníků opět rozběhl. S výjimkou hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, jejichž objem se meziročně propadl, si lidé rozpůjčovali o 40 procent víc než za loňský březen. A ve srovnání s únorem bezmála dvojnásobek, dohromady asi 25 miliard korun.
Celkem už Češi dluží bankám přes bilion korun. Rostoucí objem nových úvěrů táhnou především podnikatelé. A ne kvůli tomu, že by chtěli z půjčených peněz financovat provoz firmy v krizi.
Podle Petra Kučery mají zájem o investiční úvěry. "Nové úvěry u nich vzrostly na 4,8 miliardy korun," upřesnil.
