Takzvané stropy zdravotního pojištění jsou podle komunistů nesolidární. V současnosti je stanoven maximální vyměřovací základ ve výši 48násobku průměrné mzdy. Přesáhne-li v roce úhrn vyměřovacích základů strop, neplatí zaměstnanec ani jeho zaměstnavatel v tomto roce pojistné z částky, která přesahuje maximální základ.
"Osoby s vysokými, tuto hranici překračujícími příjmy se na tvorbě fondu podílí nižšími příspěvky. Přitom nárok na péči mají všichni stejný," argumentovala poslankyně Soňa Marková (KSČM). Zrušení stropů podle KSČM přivede do systému až devět miliard korun ročně. Stejné opatření navrhovala bývalá ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová. Ta tehdy hovořila o přínosu necelé miliardy korun do systému. Její návrh nakonec neprošel.
Důvodová zpráva k novele se zmiňuje o tom, že snížený vyměřovací základ dnes využívá asi osm až deset procent plátců pojistného (mají příjem nad 80 tisíc korun měsíčně). Část z nich, asi tři procenta, má příjem nad 100 tisíc korun měsíčně, jedno procento plátců pak vydělává více než 150 tisíc korun za měsíc.
Zvýšení stropů z 48- na 72násobek schválili poslanci už minulý týden ve vládním balíčku úsporných opatření. V úterý pak prošel do druhého čtení návrh na zrušení stropů u sociálního pojištění.
