ČTĚTE TAKÉ:
Elitní úředníci v platech dohnali manažery
John Mulvey se přestěhoval do Česka z Británie a shání šikovné lidi pro počítačové firmy. Pro své klienty má jasnou zprávu - o experty je nouze: "Musíte jim nabídnout lepší peníze nebo víc výhod, jinak profesionála na informatiku neseženete nebo ho ve firmě neudržíte."
Společnosti Trexima, která se zabývá srovnáváním platů podle jednotlivých profesí, hodnotí zaměstnání s počítači jako nejperspektivnější. Za poslední rok si například programátoři polepšili o třináct procent na téměř jedenatřicet tisíc měsíčně v průměru, což je skoro dvojnásobek nejběžnější mzdy v Česku.
"Platí jednoduchý zákon nabídky a poptávky. Když je něčeho nedostatek, musí jeho cena růst," říká John Mulvey z firmy ICT Recruitment. Potvrzuje fakt, který zná téměř každý personální šéf shánějící počítačové analytiky, programátory nebo vývojáře: nejsou lidi.
"U čerstvých absolventů je stav normální, ale u lidí s praxí je velmi složitý. Máme i pozice, na které sháníme člověka déle než rok," říká Zdeněk Pilz, šéf softwarové společnosti Sun Microsystems, která v Česku vytváří své evropské vývojové centrum.
Pro ně bude potřebovat dalších několik set lidí, které chce získat hlavně z českých univerzit. Část bude muset přijít ze zahraničí.
Šéfe, přidej. Nebo uteču
Nástup velkých hráčů, jako je v například centrum přepravní společnosti DHL v Praze nebo IBM v Brně, zahýbal pracovním trhem i platy.
"Příchod DHL pro nás znamenal začátek přetahování o některé lidi. Několik jsme jich ztratili, několik jich dostalo přidáno až čtvrtinu platu," říká šéf jedné z mezinárodních firem, který si přál zůstat v anonymitě.
Průměrný plat v jeho firmě, kde pracují především specialisté na informatiku, přitom přesahuje sto tisíc korun měsíčně.
"Pokud někdo vytvoří sto nebo dvě stě nových míst pro váš typ zaměstnanců, s trhem to vždy zahýbá," říká Vít Červinka, personální šéf ve společnosti Cleverlance, která vyvíjí programy pro banky a telekomunikace. Podle něho je lákání lidí od konkurence zcela standardní metodou, bez které se v Česku při náboru specialistů nedá obejít.
"Trh IT odborníků není obrovský. Je logické, že se firmy snaží lákat lidi od konkurence a zaměstnanci migrují," dodává Červinka. Přestupy prý fungují obousměrně: od malých firem k velkým, i od velkých k malým.
Stejně jako jeho kolegové si nechává zpracovávat studie o růstu platů v oboru. Podle nich je v počítačových profesích běžný desetiprocentní růst průměrných výdělků. Dobrou zprávou pro studenty technických oborů je, že výdělky porostou i v příštích letech. Příští rok by se podle lidí z oboru mohlo přidávat až patnáct procent k průměru.
"Nejvzácnější jsou lidé s technickým vzděláním, kteří rozumějí počítačům, ale navíc umějí komunikovat a rozumějí byznysu," říká Pavel Šťovíček, ředitel společnosti Logos, která například vyvíjí programy pro mobilní telefony.
Podle něj si tito lidé, analytici a projektoví manažeři, kteří konzultují vývoj programů u zákazníka, mohou při nástupu bez delší praxe říci o padesát až šedesát tisíc, u zkušených lidí s praxí přesahují platy na této pozici sto tisíc měsíčně.
"Vývojáři programů se dají najít, je jich dost kvalitních, ale problémem jsou jazyky. Jde často o introverty, nemají mezinárodní zkušenosti a jazyky pak bývají handicap," říká Aleš Peč, personální ředitel německé softwarové společnosti SAP pro střední Evropu.
SAP patří s průměrným výdělkem přes sto tisíc měsíčně mezi nejlépe platící firmy v Česku.
Podle Johna Mulveye z ICT Recruitment mají svižně rostoucí platy a nedostatek lidí s praxí v počítačovém byznysu minimálně jednu chybu na kráse: "V určité chvíli se můžete dostat na takovou úroveň příjmu, že už je těžké někam přestoupit.
Zvlášť když nejste moc dobrý."
