Lidí bez práce ubývá, vývoj se asi obrací

- Nezaměstnanost klesá. To, co se díky nástupu sezonních prací dělo i v minulých dvou letech, má tentokrát zřejmě ekonomicky "zdravější" důvody, shodují se experti.
Stále více příležitostí totiž nabízejí zahraniční investoři a drobné a střední domácí firmy. Podle statistiky ministerstva práce a sociálních věcí, která byla zveřejněna dnes ráno, klesla za poslední měsíc míra nezaměstnanosti na 9 procent.

To znamená, že minulý měsíc bylo bez práce téměř o 21 tisíc lidí méně než v březnu.
"Postupně se začínají objevovat signály, které upozorňují na změnu trendu - s přílivem investic a mírným oživováním ekonomiky bude pracovních míst přibývat," říká vrchní ředitel správy služeb zaměstnanosti ministerstva práce Jan Kasnar.
Potvrzují to i lidé z úřadů práce.
S tím, že nezaměstnanost nejspíš poroste letos i příští rok pomaleji než v předchozích dvou letech, počítá už i ministerstvo financí při sestavování státního rozpočtu. Navrhuje, aby stát věnoval na podporu zaměstnanosti až o miliardu méně než letos.

Pracovních příležitostí přibývá

Zahraniční investoři a drobné či střední domácí firmy nabízejí v posledních měsících stovky nových pracovních míst.
Právě to se spolu s rozšířením nabídky příležitostí v sezónních oborech podepsalo na dubnovém poklesu nezaměstnanosti.
Narozdíl od krátkodobých sezonních prací dají investoři práci lidem na dlouhou dobu, a tato pracovní místa tak pomohou ke zmírnění růstu nezaměstnanosti.
K tomu, že se budou řady lidí bez práce rozšiřovat pomaleji než v posledních dvou letech, přihlédlo i ministerstvo financí při sestavování státního rozpočtu na příští rok. Chce totiž dát výrazně méně peněz na podporu zaměstnanosti - tedy na školení či rekvalifikace nezaměstnaných. Místo letošních 3,3 miliardy korun počítá jen se 2,6 miliardy.
Ministerstvo práce sice původně žádalo šest miliard, je však ochotno slevit. "Když jsme se nad tím s ministrem naposledy zamýšleli, došli jsme k závěru, že čtyři miliardy korun by možná mohly stačit," říká náměstek ministra práce Miroslav Vaněk. Také úřad ministra Vladimíra Špidly tedy počítá se zmírněním růstu nezaměstnanosti. Odhad míry nezaměstnanosti pro příští rok zveřejní ministerstvo financí v červnu.
Rovněž zástupci úřadů práce z nejpostiženějších regionů v zemi opatrně připouštějí, že se situace začíná zvolna zlepšovat. "Jsou vidět pozitivní trendy. Teď v naší průmyslové zóně otvírá závod zlínská firma Grado, která zaměstná 130 lidí. Dalších několik drobnějších investorů přijme kolem dvaceti až šedesáti lidí. Teď staví v Havířově nový hypermarket Kaufland, to bude zase sto pracovních míst. Prostě je vidět, že se to mírně obrací k lepšímu," říká zástupce ředitele Úřadu práce v Karviné Jiří Montag.
Neulehčuje se však jen těm nejpostiženějším. Například analytička libereckého Úřadu práce Věra Matyšáová pro ČTK uvedla, že na Liberecku klesla nezaměstnanost na nejnižší hodnotu od srpna 1998, na 7,7 procenta.
Změna trendu ovšem podle odborníků rozhodně neznamená, že nezaměstnanost bude nadále plynule klesat. "Čekáme však, že na podzim po příchodu absolventů škol a po sezónních pracích poroste mírněji než v minulých letech," říká vrchní ředitel Správy služeb zaměstnanosti ministerstva práce Jan Kasnar.
O prořídnutí řad lidí bez práce zatím nikdo z odborníků nehovoří, protože je nejistá situace řady velkých podniků, kde pracují desítky tisíc lidí. Právě očekávané propouštění z těchto společností bude zřejmě hlavním důvodem růstu nezaměstnanosti.
Pozitivně se naopak projeví, že letos bude hledat práci méně absolventů škol. Silné populační ročníky se totiž ucházely o zaměstnání v předchozích letech. I to byl - kromě stagnace ekonomiky - jeden z důvodů poměrně prudkého růstu nezaměstnanosti.