Schmied koupil několik let spící značku v zahraničí od zámožného obchodníka v penzi Charlese Borensteina a od roku 2003 ji znovu uvádí na tuzemský trh. Zmínkám o tom, že Wildcat teď patří firmě se sídlem v Jablonci nad Nisou, se až dosud raději vyhýbal.
"V módě jde o pocity a ty se mohou snadno zkazit. Zákazník už obvykle nevidí to, že se džíny všech značek stejně šijí u jedněch výrobců," vysvětluje svůj postoj k zahraničnímu profilování značky Schmied.
Kvalitnější výrobci džín jsou z Polska a Turecka, proměnlivá kvalita přichází z Asie. Od té se Wildcat zatím drží dál. Džínovinu nakupuje v Itálii a ve Španělsku, šestihlavé designérské oddělení drží v Německu a šití zadává v Polsku.
"Jenže řekněte Čechovi, že je něco kvalitního z Polska," glosuje Schmied, jehož džíny šije stejná továrna, která chrlí kalhoty pro Levi’s, Lee nebo Wrangler.
Doba snad nazraje
Se Schmiedem souhlasí i ředitel firmy Bushman Štěpán Svoboda. "Rozhodně se nestydíme, že jsme Češi. Ale nikde to moc nerozhlašujeme," říká. Podle něj doba na propagaci oblečení "made in CR" možná rychle dozraje, ale zatím není důvod se tuzemským původem chlubit.
"Kalhoty nejsou Škodovka, nad níž jsou všichni patrioti," dodává Svoboda. Zároveň naznačuje, že čas na "odhalení" může přijít také s ekonomickou silou firmy.
Tomu by odpovídal příběh značky Pietro Filipi, kterou její zakladatel Petr Hendrych poměrně dlouho profiloval jako italskou. Nelze říct, že by v devadesátých letech o původu přímo mlžil, ale uchoval si mlčení. To se změnilo, když si upevnil na trhu pozici a získal silného investičního partnera.
Dnes bych se rozhodl jinak
V podobné situaci jsou tuzemští výrobci obleků a dámské společenské konfekce. Ti navenek prohlašují, že jsou na tuzemský původ a kvalitu pyšní, ale v obchodech se jejich zboží prodává pod cizími značkami.
"V roce 1995 mě kolegové přesvědčili, abychom vytvořili značku Chairman style. Dnes už bych do jména znějícího dálkami nešel," říká šéf oděvního družstva Třešť Vývoj Rostislav Dvořák.
Také největší tuzemský výrobce, Oděvní podnik Prostějov, prodává džíny pod značkou William & Delvin nebo obleky pod jménem Bernhardt. To před třemi lety získal v Německu převzetím krachujícího podniku.
"Pro nás je to nezbytný odrazový můstek na Západ. Do české značky bychom tam museli investovat miliony eur," říká obchodní náměstek firmy Milivoj Žák.
Prostějov myslí zahraniční expanzi vážně a tento týden bude otevírat vlastní obchod ve Vídni. Samozřejmě pod značkou Bernhardt. Rakušanům se tak formou franšízy otevírají dveře ke kvalitním a poměrně levným měřenkám, tedy oblekům šitým na míru, na jejichž výrobu ve velkém jsou tuzemské firmy specialisté.
| Značka | Sídlo majitele |
| Pietro Filipi | Praha |
| Bushman | Praha |
| Wildcat | Jablonec nad Nisou |
| EXE Unltd. | Chomutov |
| Kenvelo | Čestlice |
| William & Delvin | Prostějov |
| Freeway | Prostějov |
| Bernhardt | Prostějov |
| Chairman style | Třešť |
| Blažek | Praha |
| Koutný | Prostějov |
| Ponte Vecchio | Písek |
| Bene | Třeboň |
| Alpine Pro | Praha |
| Vandenberg | Prostějov |
| Hannah | Plzeň |
| LOAP | Praha |
| Progress | Písek |
| Axis | Jihlava |
Ne všichni obchodníci s pánskou módou se však vydali "zahraniční" cestou. Nejznámějšími příklady jsou značky Blažek a Koutný.
"Také jsem v roce 1991 o smyšleném jménu uvažoval, ale rychle jsem to zavrhl," vzpomíná Ladislav Blažek, majitel firmy Blažek Praha. Podle něj mohla být česká značka zpočátku handicap, ale dnes už je to spíše výhoda.
"Na rodové jméno dobře reagují zahraniční partneři. Pro ně je to známka, že se majitel neschovává," říká Blažek, který si nechává šít konfekci z velké části v zahraničí. Pod vlastní značkou si tuzemské firmy nechávají šít v zahraničí běžně.
Oděvní trh se podle nich v posledních letech jasně vytříbil a vznikla tak celá regionální módní centra, z nichž mohou vybírat. Nejkvalitnější látky všeho druhu se stále tkají v západní Evropě, kde je čeští byznysmeni na pravidelných veletrzích nakupují.
Jedinou výjimkou je bavlna, v jejíž produkci dominuje Turecko. Velkosériová produkce však už ze Západu zmizela. Firmy si proto vybírají mezi o trochu dražší, ale údajně kvalitnější produkcí ve východoevropských zemích a zadáváním práce do Asie.
Pokud zůstane výroba v Evropě, je snazší ohlídat kvalitu a vyhnout se padělkům. "Z Asie se už začali vracet někteří naši dřívější zákazníci," říká Žák z OP Prostějov. Zda jde nový trend, se podle něj uvidí do roka.
