Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kšeftaři kupčí s vlasy chudých Ukrajinek, kilo kadeří stojí desetitisíce

  19:31aktualizováno  19:31
Ukrajina začíná být velice přitažlivá pro obchodníky s lidskými vlasy. Ti objíždějí vesnice a chudé městské čtvrti a hledají ženy a dívky ve finanční nouzi. Poptávka po jejich vlasech je hlavně na Západě, kde ženy často neváhají platit vysoké sumy za prodloužení vlastních loken. Nejdražší jsou světlé vlasy.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Byznys s ukrajinskými vlasy popsal server Truth Dig, jehož reportérka se do země vydala.

„Vykupujeme vlasy za nejvyšší ceny. Ostříhání je zdarma!“ hlásá jedna z reklam na lampě na předměstí Kyjeva. Podle Natali, majitelky kadeřnictví specializujícího se v hlavním městě na prodlužování vlasů, se lidské kadeře staly v posledních letech mimořádně populárním produktem. Podnikatelka je odebírá ze západní Ukrajiny.

Dalším z těch, koho lidské vlasy živí, je Vihaan (fiktivní jméno). Ukrajinské vlasy vydává za ruské a prodává je zejména do Spojených států. Podle něj se tady byznysu daří právě proto, že místní ženy a dívky nemají peníze.

Vlasy jako nový botox

Prodlužování vlasů získalo v posledním desetiletí popularitu díky celebritám a blogerům zejména v USA a Evropě. „Je to jako nový botox,“ přirovnává pro US News módní metodu k zákroku proti vráskám majitel newyorského salonu Angelo David. Zásadní rozdíl je ale v tom, že botox nepochází z lidského těla.

Vlasy neslouží jen pro parádu. V konzervativních kulturách mají silný význam, vyjadřují přináležitost žen k jedné skupině. Vlasy jsou často součástí identity dívek a žen žijících v patriarchálním světě. Když o hřívu přijdou, jsou za to často potrestány.

Reportérka Truth Dig si s Vihaanem sjednala schůzku, na které se vydávala za majitelku londýnského vlasového salonu. Vihaan se s ní ochotně sešel ve svém bytě v centru Kyjeva a zavedl ji k vitríně, kde bylo vystaveno několik spletených copů. „Jsou to panenské vlasy. Nikdy nebyly barvené, ondulované nebo vystavené jiným chemikáliím,“ chlubil se obchodník.

Vlasy reportérce nabídl za „dobrou cenu“ 2 700 dolarů (67 700 korun) za kilo s tím, že při odběru 2,5 vystavených kilogramů dostane slevu. „Za blonďaté si účtuji víc, takže když si vyberete jen ty světlé, bude to dražší,“ doplnil. A dodal, že není třeba vlasy na hranicích proclívat.

Víc než pětinu ukrajinských domácností tvoří matky samoživitelky, 60 procent obyvatel žije pod hranicí chudoby. Ukrajinky vydělávají v průměru méně než 150 dolarů (3 810 korun) měsíčně, a jsou tak pro obchodníky s vlasy snadnou kořistí.

Překupníci materiál prodávají za nejvyšší nabídku majitelům vlasových salónů a na přehlídkách. Zatímco salon produkt nakoupí třeba za méně než sto dolarů (2 540 korun), jeho klientky zaplatí za půlmetrové prodloužení až 500 dolarů (12 700 korun). Je jim prý jedno, z čí hlavy vlasy pocházejí, hlavně když jsou čisté a přírodní.

Evropské vlasy, mající kvůli svému ukrajinskému, ruskému nebo moldavskému původu přízvisko slovanské, jsou ceněnou komoditou. Podle serveru US News se prodávají pět až desetkrát dráž než indické nebo čínské.

Obelhané děti

Reportérka mluvila také s některými Ukrajinkami, které své vlasy v dětství nebo mladí prodávaly. Jednou z nich je Julia Stetsová, která ve svém bytě na předměstí Kyjeva vyrábí paruky. Dřív kupovala lidské vlasy z Číny, ale přesedlala na syntetické vlasy, které jsou podle ní velmi kvalitní a vypadají autenticky. Původně se reportérka se Stetsovou chtěla bavit o práci s lidskými vlasy, žena jí ale začala líčit své zkušenosti z dětství.

„V roce 1993, když mi bylo 13, mi obchodník za mé vlasy dal jen sedm dolarů (176 korun),“ vzpomíná na bolestnou zkušenost. „Slíbil mi padesát (1 260 korun), ale pak řekl, že vlasy mají špatnou kvalitu. Přitom byly silné a dlouhé. Byla spousta holek, které takhle napálil,“ říká parukářka. Překupník se prý nedovolil rodičů dívky, jestli jí může vlasy ostříhat, a prý s ní zacházel jako s odpadem. „Viděl, že potřebuju peníze, tak mě prostě využil,“ vypráví.

„To samé se děje na čínském venkově,“ míní Stetsová. Když to zjistila, přestala tamní vlasy vykupovat. „Mladé ženy si chtějí vydělat nějaké peníze na studium, nebo aby se mohly osamostatnit. Pak přijde obchodník a ony ze sebe prodají, co mohou,“ popisuje.

Podobnou zkušenost mají i lidé v dalších zemích. Když bylo Peruánce Andree dvanáct, obchodník s vlasy jí za její 56 centimetrů dlouhý zářivě černý cop slíbil 100 dolarů (2 510 korun). Když jí ho ale odstřihl, dozvěděla se, že vlasy jsou špinavé a že je muž bude muset vyčistit. Dal jí jen 30 dolarů (753 korun).

„Dnes vím, že si měl vyžádat souhlas mých rodičů. Zastavil mě ale cestou ze školy a sliboval, že si vezme jen kousek vlasů. A že za ně dostanu spoustu peněz, za které budu moct jet na prázdniny. Když naši zjistili, co jsem udělala, zbili mě a obvinili, že jsem zbytek peněz, které mi měl údajně dát, utratila,“ vzpomíná dnes již dospělá žena.

Ve Venezuele řádil vlasový Piraňa gang

Světový obchod s lidskými vlasy kvete hlavně právě v Peru, a také v Číně a Indii, tedy oblastech, kde jsou dlouhé přírodní vlasy součástí představy o ženské kráse. Zároveň je tu dost natolik chudých žen a dívek, které se odhodlají k drastickému kroku se za peníze své pěstěné hřívy zbavit.

V roce 2013 venezuelská policie ve městě Maracaibo stíhala zlodějský gang, který si jako oběti vybíral dlouhovlasé ženy. „Piraňa gang“ jim vlasy rovnou odstříhaval z hlavy, někdy pod pohrůžkou použití zbraně. V roce 2006 britský list Guardian popisoval příběh z Indie, kde muži nutili prodávat vlasy své ženy a děti.

Reportérka serveru Truth Dig také ve východním Jeruzalémě mluvila s ženou, kterou zločinci připravili o vlasy v osmi letech. Její hřívu zřejmě použili na výnosnou výrobu ženských paruk pro nejortodoxnější židy. Tyto paruky, které vdané ženy musí nosit přes své vlasy, většinou pocházejí z Číny. Vyrábějí se ale zpravidla z indických vlasů, které jsou jemnější než čínské a dostupnější než evropské. Paruka stojí kolem 1 800 dolarů (46 tisíc korun) a k její výrobě je potřeba 150 tisíc ručně vpravených vlasů.

V Indii tráví někdy i dvanáctiletí dělníci dny tříděním, česáním a čištěním vlasů posbíraných od vesničanů, z holičství a podlah chrámů. Podle odhadů tu má obchod s lidskými vlasy hodnotu 395 milionů dolarů (9,9 miliardy korun) ročně.

Autor:



Nejčtenější

Česká pošta se chtěla zalíbit na Facebooku, sklidila výsměch

Česká pošta na svém Facebookovém profilu vyhlásila soutěž o modré reklamní...

Po pošťácké internetové televizi, kterou loni Česká pošta rozjela na kanále YouTube, nyní rozpačitě baví své zákazníky...

To by stačilo. Šéf Korean Air odvolal své dvě dcery, firmě dělaly ostudu

Dcery ředitele Korean Air Emily Cho (vlevo) a Heather Cho

Šéf korejských aerolinek Čo Jang-ho v minulých dnech vyhodil z firmy své dvě dcery. Důvodem bylo jejich nedůstojné...



Motýlí efekt a duha na českých bankovkách. Podívejte se na nové prvky

Státní tiskárna cenin představila nové ochranné prvky, které budou na...

Státní tiskárna cenin slaví devadesát let od svého vzniku. Významné jubileum spojila s unikátní výstavou cenin, kde má...

Ceny pozemků pro dům vyskočily na dvojnásobek. Kolik stojí ve vašem kraji?

Inženýrské sítě

Ceny stavebních pozemků stoupaly nejstrměji v posledních sedmi letech na Vysočině, v Královéhradeckém kraji a ve...

KVÍZ: Kolik chmele je v půllitru a co je spilka? Otestujte se, co víte o pivu

(Ilustrační snímek)

Jsme národ pivařů. Alespoň to platí o spotřebě na hlavu. Každý Čech do sebe za rok otočí v průměru pár set půllitrů....

Další z rubriky

OLAF šetří možné podvody s eurodotacemi, na které upozornil Kuciak

Slovenský novinář Ján Kuciak

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájil vyšetřování možného zneužívání evropských zemědělských fondů na...

KLDR čaruje s rozpočtem jak Voldemort. Její lži drásaly i otrlé Sověty

Severokorejský diktátor Kim Čong-un na vojenské přehlídce v Pchjongjangu (15....

Představte si státní rozpočet, který vykazuje stálý růst, notně podporuje rozvoj vědy i technologií, velkou část...

Studie: V Česku není káva žádná lidovka, největší pijáci jsou Finové

Neexistují žádné důkazy o tom, že by káva s mlékem byla nebezpečná kombinace

Lidé pijí kávu více než kdy dřív, uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Největší spotřeba je na severu...

Najdete na iDNES.cz