Češi na vlně limonád. Točenou nabízí polovina lokálů, čtvrtina dělá domácí

  6:00aktualizováno  6:00
Česko zažívá boom limonád všeho druhu. Jejich spotřeba stále roste, a tak není divu, že se na žádaném nápoji snaží každý vydělat. Renesanci zažívají malé sodovkárny, limonády se objevují v nabídce pivovarů a vlastní „domácí“ limonády vyrábí i čtvrtina restaurací a hospod.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Anna Grosmanová s babičkou vyráběla dříve hodně bezinkový sirup a ve sklepě jim často vybuchoval. Proč tomu tak bylo, se rozhodla zjistit v rámci své diplomové práce na katedře kvality potravin České zemědělské univerzity v Praze. Výsledkem byla bezinková limonáda Divoženka, založená na přírodních surovinách a bylinkách, a to včetně konzervantů.

Od diplomky už uplynuly tři roky a limonáda Divoženka nejenže nezanikla, ale dále se rozrostla o další příchutě: dýňovou a letos i rybízovou. „Vyrábíme třikrát více než první rok,“ vypráví Anna Grosmanová s tím, že dodávají do desítek kaváren, ale i třeba na internetový obchod Košík.

Příběh její a jejího kolegy v podnikání je dokladem toho, že limonády – a nejlépe ty přírodní, ovocné – zažívají poslední roky velký boom. To se týká domácích limonád, točených i stále nových příchutí přibývajících ve skle.

„Téměř každá čtvrtá provozovna v Česku má v nabídce nějakou vlastní limonádu podle různých receptů a složení,“ uvádí Marcela Šimková z výzkumné společnosti Data Servis, která sleduje trh restaurací, kaváren a hotelů. Nabídka takzvaných domácích limonád podle jejich dat rychle roste a stojí zčásti i za rostoucí spotřebou celé kategorie ovocných limonád.

Zatímco domácí limonády jsou většinou výsadou lepších restaurací či kaváren, běžná hospoda spoléhá často na točenou. Ty dělají dvě pětiny vypitých limonád v restauracích či kavárnách a lze je nalézt zhruba v polovině podniků.

„Před šesti lety jsme začali propagovat malinovku, tehdy my a jedna menší firma z Moravy, pak nastal boom, rok po nás přišel Heineken, pak Prazdroj, Kofola s ovocnými limonádami a další. Nyní má sudovou malinovku třicet dva výrobců,“ popisuje jízdu největší výrobce točených ovocných limonád v tuzemsku Pavel Vavruška mladší, obchodní šéf Koli.

Jak zmiňuje Vavruška, na vlnu zájmu naskočilo i hodně pivovarů. Buď si dvě tři příchutě vyrábí sami, nebo je kupují ve formě sirupu od zavedeného výrobce.

„Zájem roste, ročně vyrobíme o desítky procent více. Jde o bonus pro hospodského, kterému pomáháme zkompletovat nabídku nápojů,“ uvádí Tomáš Mráz obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. V nabídce mají Swist Colu a Swist malinu a ty nabízejí posledních pět let, ročně vytočí dvacet tisíc hektolitrů. Což ale, jak dodává Mráz, je hodně málo proti jejich hlavní produkci, pivu.

Budiž pochváleno teplé počasí

Letošní rok si všichni výrobci pochvalují, a to díky teplému počasí už od dubna. „I díky tomu máme v sudech zatím meziročně pětadvacetiprocentní nárůst prodejů, za celou firmu jsme zatím patnáct procent plus oproti loňskému rekordu,“ říká Vavruška.

„V dubnu jsme skočili do léta a tomu odpovídají výsledky. Ve srovnání s loňskem rostou prodeje našich nealkoholických nápojů téměř o dvacet procent,“ říká Michal Šlechta, manažer značky Pepsi ČR, s tím, že jde jak o obchody, tak o restaurace.

Nynější boom v limonádách všeho druhu přispívá také k tomu, že se daří rozvíjet i regionálním sodovkárnám, většinou navazujícím na tradici z minulosti. I když v průběhu devadesátých let většina menších sodovkáren skončila, nebo je skoupil větší hráč, některé fungují dodnes.

V Kladně tak funguje s různými zákruty a přeměnami od roku 1911 společnost Kalabria. Podle jednatele Davida Prchala ale dnes bojují tradiční sodovkárny stejně jako oni právě s nabídkou velkých pivovarů, které vytlačují jejich točenou limonádu z hospod.

Pro pivovary jde jen o doplněk, a tak jsou schopny nabízet limonády podle lidí z byznysu za hodně nízké ceny. Podle jednoho manažera sodovkárny jim jde hlavně o to, aby se na jejich pípu nepřisál menší pivovar, který třeba nějakou limonádu nabízí a tím je pro hospodu atraktivnější.

Šéf sodovkárny Kalabria si ale pochvaluje Karáskovu limonádu, pojmenovanou podle předválečného majitele, kterou letos začali prodávat ve skle. „Největší nárůst má jasně švestková limonáda a Karáskova ve skle,“ uvádí. Poptávku po, jak je nazývá, trendy limonádách, jako jsou mateřídouška s jahodou či okurková s mátou, cítí hlavně v kavárnách ve velkých městech.

Na jihu Čech se zákazník zase často potká se Šumavěnkou. Na Moravě u Třebíče a okolí jedou „zonky“, funguje i Podorlická sodovkárna a další.

Čísla a nárůsty mluví jasně, a tak se do byznysu ovocných limonád kromě těch malých více pustili i velcí hráči. „Naší reakcí je rozvoj značky Vinea, která obsahuje deset procent ovocného podílu,“ uvádí za Kofolu její mluvčí Jaroslava Musilová. Vinea je nově i jako perlivá a i ta bude nabízena jako sudová.

Další z velkých firem, PepsiCo, uvedla letos na trh jen pro restaurace a kavárny limonádu Lemon Lemon a prodeje si nemůže vynachválit. Podle Michala Šlechty reaguje jak na trend hlídání si kalorií, protože obsahuje stévii, tak na „ovocnou chuť“, a proto obsahuje šest procent ovoce. Zmíněné trendy sleduje i jednička v nealku, společnost Coca-Cola, loni přidala ovocný podíl do ochucených vod Bonaqua. Další novinky podle mluvčí Kateřiny Kozlové ještě chystá.

Velcí útočí na malé

Všichni velcí výrobci se také trochu „obouvají“ do domácích limonád, které jim „užírají“ tržby. „Takzvané domácí limonády jsou zcela legitimní konkurence a velmi zajímavý segment zdravých lokálních výrobků s malou trvanlivostí. Bohužel poměrně často vidíme, že jsou tak označovány limonády ze sirupů nebo zmraženého ovoce, což odporuje legislativě,“ zmiňuje Kozlová za Coca-Colu. Od půlky loňského roku by ale neměly být za domácí limonádu označovány takové, které jsou z polotovarů.

„Trend je jasný, z domácí limonády se stal marketingový pojem, který každý využívá po svém, některé jsou kvalitní, jiné ne,“ shrnuje Michal Šlechta.

A jak dodává jeden z výrobců, restaurace dobře vědí, proč se do domácích limonád vrhly, protože s nimi sice mají práci, ale zase na ně mohou dát marži i čtyři sta procent.



Nejčtenější

Všichni chtěli spot ve stylu Air Bank, říká autor. Nově opisuje E.ON

Reklama na služby E.ON.

Jedni říkají, že jde o „vykrádačku“, jiní to tak nevidí. Spotů, které se inspirovaly populárními krátkými reklamami Air...

Šátek za tisíc dolarů vypadá jako ženské přirození, značka Fendi sklidila výsměch

Růžovou šálu Touch of Fur vyrábí italská módní značka Fendi

Italská značka luxusního oblečení Fendi pobavila svým kožešinovým šátkem mnohé uživatele sociálních sítí. Zejména jeho...



Z prošlého jídla a miliard much udělali dva Britové v Jižní Africe byznys

Od roku 2008, kdy firma vznikla a přijala první zaměstnance, se jejich počet...

Miliardy much a hnijící jídlo jsou pro bratry Jasona a Davida Drewovy z Velké Británie jádrem podnikání. V Jižní Africe...

Mladí chtějí žít na dluh a mít hned to, na co rodiče šetřili, říká bankéř

Šéf Sberbank Edin Karabeg

Mileniálové si půjčují a jsou častěji ochotni jít do rizika než jejich rodiče, myslí si šéf české pobočky Sberbank Edin...

Mileniálové všech zemí, spojte se. Mladá generace se odvrací od kapitalismu

Socha Karla Marxe v německém Trieru

Popularita kapitalismu mezi mladými Američany klesá. Přibližně polovina z nich by raději žila v socialistické zemi,...

Další z rubriky

Agrofert se znovu snaží koupit pekárny United Bakeries

Dodávky firmy Penam určené pro distribuci pečiva.

Pekárenská firma Penam z koncernu Agrofert hodlá koupit jediného akcionáře čelního českého výrobce pečiva United...

Moravská vína čeká výjimečný ročník, letos se mohou vyrovnat francouzským

Víno (ilustrační foto)

Mimořádně dobrý ročník, hlavně pro červená vína, se rýsuje jihomoravským vinařům. Vinobraní končí a podle prvotních...

Konec drezury zvířat v cirkusech? Ministerstvo je plánuje zakázat

Ilustrační snímek

Ministerstvo zemědělství navrhuje úplný zákaz vystupování a drezury zvířat v cirkusech. O opatření v rámci novely...



Najdete na iDNES.cz