Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lithium by v Česku mohlo být novým uranem, stát chce průzkumy dělat sám

  5:50aktualizováno  5:50
Strategické lithium by se v České republice mohlo v budoucnu stát novým uranem. Panika kolem lithia, které plánují vytěžit soukromníci, stát vyděsila natolik, že si bude chtít průzkumy a možná i těžbu dělat sám. Na českém území se přitom nachází celá řada dalších zajímavých a průmyslově využitelných nerostů – wolfram, fluorit nebo grafit.

Průzkumný vrt v Cínovci. | foto: Geomet

Většina ložisek se přitom nachází v Krušných horách.

Ministerstvo průmyslu spolu s Českou geologickou službou a státním podnikem Diamo vypracovaly materiál, který by měl vrátit přístup ke strategickým surovinám do rukou státu. Právě ve středu ho bude mít na stole vláda. Stačilo by vyhlásit veřejný zájem a ministerstvo životního prostředí by už nová povolení na průzkum ložisek soukromníkům přestalo vydávat.

„Pokud by se čekalo až na změnu legislativy, která trvá roky, průzkumná území by tou dobou už mohla být rozebraná,“ varuje v rozhovoru pro MF DNES šéf státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík.

Řada ložisek už skutečně rozebraná je – firmy si požádaly o povolení k průzkumům například na ložiscích cínu, rubidia, césia, mědi, manganu či molybdenu. Jde o území, kde stát historicky těžil, ale ložiska opustil – těžba se mu nevyplatila. Neznamená to však, že budou chtít dané nerosty vytěžit.

Podle Bohuslava Machka, mluvčího Českého báňského úřadu (ČBÚ), je zájem momentálně jediný – o lithium. „To se nachází společně s ostatními prvky – cínem, wolframem, mědí,“ vysvětluje Machek. O lithiu se předtím vědělo, ale až s rozmachem elektromobility a lithiových baterií jeho atraktivita roste. Ostatní strategické horniny nejsou tak lákavé – jinde je dokážou těžit laciněji. „Z hlediska využitelnosti a potřeby trhu je to potenciální zdroj, který se jen eviduje,“ dodává Machek.

Rudný průmysl šel do útlumu už za socialismu a po něm i černouhelné hornictví. Od revoluce se v Česku prakticky žádné rudy netěží – s výjimkou uranu, jehož těžbu ukončil státní podnik Diamo loni. Dnes se na našem území dobývají maximálně stavební materiály, jílovce, štěrkopísky.

Stát chce rozhodovat

Vláda by právě ve středu mohla rozhodnout, jestli další průzkumné licence budou dostávat soukromníci jako dosud, nebo bude průzkum a následně těžba pod větší kontrolou a bude pro ně potřeba posvěcení vládou. Změny se budou týkat ale jen budoucích žádostí o průzkum. Prodlužování stávajících práv tím nebude ohroženo – pokud neporuší jejich držitelé pravidla, mohou se postupně dopracovat až k těžbě. To platí i pro lithium. Co bude se strategickými surovinami pod zemí dál, by rozhodl stát – buď by těžbu svěřil soukromníkům, nebo by je vytěžil sám, případně by šlo o vzájemnou spolupráci.

Státní podnik Diamo podle materiálu, který má MF DNES k dispozici, nabízí k využití svůj úpravárenský závod v Dolní Rožínce, tamní odkaliště, kam donedávna ukládal zbytky po těžbě uranu, a dále například zkušený personál. Cenné je podle něj odkaliště, které bude na uložení kontaminovaných zbytků po vyloužení lithia z rudniny potřeba. „Vybudovat ho na zelené louce bude velký environmentální problém, nevím o nikom, komu se to v poslední době povedlo,“ upozorňuje šéf Diama Tomáš Rychtařík.

Kde probíhá průzkum ložisek strategických nerostů

Příliš drahé lithium

Co se týká lithia, není to tak jednoduché. Kromě toho, že Dolní Rožínka leží skoro 300 kilometrů po silnici od Cínovce, kde by se lithium mohlo těžit, technologie na úpravu cinvalditu – lithné rudy, ve které je české lithium obsaženo, zatím nikde na světě neběží. „Obsah lithia v cinvalditovém koncentrátu je zhruba třikrát menší než ve spodumenu, což je v současné době jediný minerál, ze kterého se průmyslově získává lithium. Zpracování cinvalditu by mohlo být ekonomické jen díky vedlejšímu získávání doprovodných kovů – wolframu, cínu, draslíku, rubidia,“ říká Vu Nguyen Hong, výzkumník z VŠCHT, který se zabývá tím, jak lithium z rudy dostat.

Proces je energeticky náročný. „Materiál se spéká například s vápencem za vysokých teplot kolem 800 stupňů Celsia. Vznikne spečený, kalcinovaný produkt, rozpustný ve vodě, ze kterého se dá lithium vyloužit,“ vysvětluje Viktor Goliáš z Ústavu geochemie Přírodovědecké fakulty UK, který se lithiem také zabýval.

Kolem lithia se hraje také o čas – chtějí ho těžit v Německu, ale i v Srbsku. To by mohlo pohnout s cenami směrem dolů. „Teď se soutěží o to, kdo spustí výrobu jako první,“ říká Hong.

Co se ukrývá pod zemí

Lithium (Li)
Kov, který lze krájet nožem, se používá jako základní stavební prvek pro baterie a akumulátory. Ale zdaleka nejen tam – od svého objevu v roce 1817 našel využití třeba v jaderné energetice, používal se při výrobě tlumicích léků, bez lithia by nemohl existovat vesmírný program nebo ponorky, neboť se tento kov používá při čištění vydýchaného vzduchu. Slitiny lithia se pro svoji lehkost a zároveň odolnost využívají v letectví.

Cín (Sn)
Jeden z prvních kovů, které se lidstvo naučilo zpracovávat. Bez slitiny mědi a cínu by dějiny přišly o celou jednu dobu – bronzovou. Kov se používal pro výrobu nástrojů,  zdobených svícnů i příborů. Roztavený cín se využívá ve sklářství k odlévání velkých ploch skla. Vzhledem k jeho vlastnostem jím vědci zkoumají supravodivost.

Měď (Cu)
Kromě slitiny s cínem ji lze kombinovat se zinkem a vznikne mosaz. Díky perfektnímu vedení elektrické energie a tepla se používá v elektrotechnickém průmyslu a v autoprůmyslu při výrobě součástek či chladičů. Rozsáhlé využití mají také sloučeniny mědi – například se jimi barvilo sklo, hubí škůdce apod.

Wolfram (W)
Těžký a obtížně tavitelný kov našel v čisté formě využití v klasických žárovkách nebo při svařování. Mnohem důležitější jsou jeho různé slitiny, v nichž zvyšuje tvrdost a mechanickou odolnost – díky tomu ho lze využít například ve vojenské výrobě. Hodně se také používá v medicíně jako radiační stínění.

Rubidium (Rb)
Stejně jako v případě lithia jde o alkalický kov, takže je měkký a hodně reaktivní – čistý se v přírodě prakticky nevyskytuje. Lze ho využít ve fotovoltaických článcích a kosmické technice.

Cesium (Cs)
Kde se vyskytuje rubidium, lze najít i cesium. Proto oba prvky objevili v roce 1860 němečtí chemici Robert Bunsen a Gustav Kirchhoff. Jejich použití se také v podstatě shoduje.
Jeden z izotopů cesia se využívá při zkoušení struktury materiálů, aniž by došlo k jejich ničení.

Fluoridy
Soli kyseliny fluorovodíkové jsou většinou pro člověka jedovaté. Některé se však využívají jako součást zubních past – chrání sklovinu před zubním kazem. Používají se při výrobě hliníku nebo v chemickém průmyslu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček
Ani elektřina, ani plyn. Budoucností jsou spalovací motory, říká plynárník

Neuplyne týden, aniž by nějaký významný politik neohlásil přechod k elektromobilitě. O konci spalovacích motorů se stále častěji mluví i v automobilkách. Ale...  celý článek

(Ilustrační snímek)
KOMENTÁŘ: Protiunijní Sněmovna ekonomice nepřidá. Pozor na daňové kolotoče

Devět politických stran ve Sněmovně je sám o sobě prvek nestability a nečitelnosti, což nikdy není dobré pro ekonomiku. Volby krátkodobě s českou ekonomikou...  celý článek

Hotel Hilton na pražské Florenci je na prodej. Největší český hotel nabízí...
Praha, nový ráj hoteliérů. Rostou ceny pokojů i poptávka po hotelech

Tuzemští hoteliéři zažívají zlaté časy. Do země jezdí stále víc zahraničních turistů, obsazenost hotelů roste. Stejně jako ceny, které si majitelé ubytovacích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.