Práva na lithium nám nikdo nevezme, říká zástupce těžařů

  13:30aktualizováno  13:30
Minulý týden ministr průmyslu podepsal memorandum s australskou firmou European Metals Holding (EMH), která má v Česku těžit lithium. Strhla se kolem toho bouře nevole, že by měl na českém lithiu vydělávat soukromý investor, navíc z ciziny. „Je nesmysl, aby se do těžby pouštěl stát sám, riziko investice je obrovské,“ říká Richard Pavlík, country manager australské EMH a ředitel její české dcery Geomet.

Richard Pavlík - generální ředitel Geomet. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

„Krádež za bílého dne“. Tak někteří politici označují podpis memoranda o spolupráci s Australany o budoucí těžbě lithia. Co tomu říkáte?
Jsou to takové nesmysly, že vyvrátit je všechny je velice těžké. Co se týká hodnoty ložiska, je uváděných 3-5 bilionů korun naprosto nesmyslných. Používá to i Babiš – zisk z těžby má být údajně 87 miliard dolarů. Nevím, jestli on čte nějaké ty aeronety (proruský propagandistický web, pozn. red.) nebo odkud to má, ale je úplně mimo. Ministr Havlíček se zase ve čtvrtek bránil napadení memoranda trochu alibisticky, hodil to na ministerstvo životního prostředí. Důvod, proč stát do těžby nešel sám, přitom nikdo nevysvětlil.

Kolik je možný zisk podle vás?
Z předběžné studie proveditelnosti nám vychází 540 milionů dolarů, tedy 11,6 miliardy za 21 let, tedy 550 milionů korun ročně. To je ale ještě třeba očistit o inflaci. Určitě to není podseknuté číslo, protože studie se dělala kvůli tomu, abychom přitáhli investory. Nejsou v tom navíc započítána obrovská rizika, která tam jsou.

Richard Pavlík

Richard Pavlík - generální ředitel Geomet.

Richard Pavlík - generální ředitel Geomet.

- absolvent VŠ báňské – Technické univerzity v Ostravě; postgraduální program Swinburne University v Melbourne

1987-1996: Českomoravské doly
1996-2004: NWR OKD
 (vedoucí odboru důlního měřičství a geologie)
2004-2007: NWR OKD (hlavní inženýr dolu)
2007-2017: NWR OKD (hlavní projektový manažer a poradce gen. ředitele;  předseda dozorčí rady)
od ledna 2017: GEOMET (generální ředitel)

Jaká rizika?
Průmysl elektromobility je v plenkách, teprve se ukáže, kam vývoj bude dál směřovat, a od toho se bude odvíjet hlad po lithiu. Na přelomu roku zahájíme finální studii proveditelnosti. Není vůbec jasné, že studie ve finále doporučí do toho jít. Může se to ukázat neekonomické. Vše závisí na ceně karbonátu lithia a také na rozvoji dalších ložisek. Tam to hraje spíš pro nás, protože ostatní ložiska ve světě mají větší problémy než my.

O jakých problémech mluvíte?
Získat lithium z jakéhokoliv typu rudy je nesmírně obtížné, environmentálně i technicky. Z každého minerálu se dostává oxid lithia jinak, u nás se to bude separovat z cinvalditu, v Austrálii ze spodumenu, v Srbsku třeba z jadaritu. Vymyslet způsob a naprojektovat těžbu umí jen dvě tři firmy ve světě – jsou v Austrálii a v Jižní Americe. V Evropě takové know-how vůbec není. My s takovými firmami spolupracujeme.

Proč jste memorandum se státem podepsali? Chcete, aby se podílel na těžbě?
Není to kvůli tomu, abychom získali lepší pozici při povolovacím řízení nebo abychom měli dobré PR. Je to tak velký projekt, že se státem spolupracovat musíme. Budeme se pohybovat kolem starého dolu, který je ve správě Diamo, na pozemcích Českých lesů, logisticky je napojený na dráhu Správy železniční dopravní cesty. Je lepší projekt zasadit do formálního vztahu, než se dohadovat na jednotlivostech a žít v nejistotě. Chceme společný postup – my nabídneme know-how, technologie a stát do toho dá to své.

V memorandu deklarujete, že budete usilovat o výstavbu úpravárenského závodu v Česku na získání uhličitanu lithného. Je to reálné?
1,8 milionu tun vytěžené rudy musí být převezeno do zpracovatelské jednotky. Převážet takové množství na delší vzdálenost by projekt ekonomicky zabilo hned na začátku, závod musí být v nejbližší vzdálenosti dolu. Meziprodukt karbonát lithia pak poputuje k nějakému výrobci baterií. Spolupracujeme s HE3DA, kteří tu začínají stavět fabriku, ale je tu řada dalších možností.

Proč se do těžby nepustil stát sám?
To je úplný nesmysl, jako daňový poplatník bych si to nepřál, aby stát investoval 10 miliard do projektu, který může zhatit nový vědecký výzkum během pěti šesti let. Navíc tam máme přednostní práva, a to by byl velký průšvih, kdyby tu přestaly platit zákony. Ani ve světě to státy nedělají, je to riskantní.

Jak jste na tom s hledáním investorů?
Pro projekt budeme hledat strategické investory i kapitál na burze. Samotné EMH se obchoduje na burze, převažují australští a britští investoři. Denně mám dotazy od českých zájemců, jak do EMH vstoupit. Stát by mohl vstoupit do projektu s aktivy, které může nabídnout.

Co by z vaší těžby měl stát?
Podle studie, kterou nám dělala Technická univerzita Ostrava, by z toho stát mohl dostat až 700 miliard za 21 let. Zisky z těžby jsou zlomek proti tomu, co stát získá, když se lithium dostane do výroby baterií. Tam je přidaná hodnota, kde získá DPH a další daně. Těžba je důležitá, aby řetězec výrobců vůbec mohl vzniknout. Stát může mít nohy na stole a jen to korigovat. Musí ale chtít, aby se to rozjelo co nejrychleji.

Kolik lithia leží v Česku pod zemí?
V ložisku je 656 milionů tun rudy s obsahem lithia. Z toho lze získat 6,99 milionu tun karbonátu lithia. Má to své technické limity – při podzemním způsobu dobývání z toho nikdo nebude schopen vytěžit víc než šest procent. Už to je podle diskuse s báňským úřadem na hraně z pohledu životního prostředí. Povrchovým dobýváním bychom mohli získat několikanásobek, ale to by zmizela část Krušných hor, to si nikdo neumí představit.

Cínovec leží na hranicích s Německem a ložisko zasahuje i tam. Jak jsou daleko s těžbou v Německu?
Firma SolarWorld s kanadskou Bacanora Minerals vytvořily společný podnik Deutsche Lithium. Dělají se tam průzkumné práce a s ohledem na vstřícný postoj státu Sasko by se mělo těžit do dvou let.

Těžba lithia: Kolik by dostal stát?

Za 21 let plánuje EMH vytěžit 37,8 milionu tun rudy, ze které se vyrobí 440 tisíc tun karbonátu. Stát dostane úhradu z vydobytého nerostu a z dobývacího prostoru. V karbonátu je zhruba 18 procent čistého lithia, v přepočtu se tedy vytěží 3 780 tun čistého lithia. Při poplatku 10 692 korun za tunu lithia by dostal stát 42 milionů korun ročně. To je při současných cenách lithia na trhu zhruba devět procent toho, co z lithia získá těžební firma.

Autor:

Nejčtenější

Kvůli kolapsu D1 ministerstvo zvažuje zakázat kamiony v levém pruhu

Odstavené kamiony blokovaly dálnici D1 poblíž obce Jiřice mezi Humpolcem a...

Ministr dopravy Dan Ťok viní z kolapsu dopravy na dálnici D1 především řidiče kamionů a dokonce ve spolupráci s policií...

ŘSD zkontrolovalo problematický úsek D1. O víkendu tu nebyl jediný dělník

Odstavené kamiony blokovaly dálnici D1 poblíž obce Jiřice mezi Humpolcem a...

Zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zkontrolovali problematický úsek dálnice D1 u Humpolce, kde měla firma...

Elektřina bude luxusní zboží, řekl energetický expert v Rozstřelu

Energetický expert společnosti ENAS Vladimír Štěpán v diskusním pořadu iDNES.cz...

Emisní povolenky budou výrazně v dalších letech zdražovat elektřinu. Už se to děje, domácnosti si v příštím roce...

Protesty žlutých vest drtí ekonomiku Francie. Katastrofa, hlásí ministr

Příznivci hnutí žlutých vest po celé Francii znovu vyšli do ulic, při...

Pozitivní výhledy na růst francouzské ekonomiky začíná zahalovat kouř. Francouzská centrální banka v pondělí kvůli...

Ťok dal ultimátum stavební firmě. D1 u Humpolce má dostavět do pondělí

Tiskové konference se po skončení zasedání vlády účastnil premiér Andrej Babiš...

Ministr dopravy Dan Ťok pohrozil česko-italskému sdružení, které modernizuje dálnici D1 u Humpolce. Buď dokončí práce...

Další z rubriky

Zloději oberou řetězce o desítky milionů ročně, způsoby kradení se mění

Ilustrační snímek

Rozšiřování samoobslužných pokladen a dalších moderních technologií inspiruje zloděje k novým nápadům, jak okrádat...

Největší nedobrovolná dražba. Pinkasův palác míří do aukce za 470 milionů

Pinkasův palác v Praze na Kampě

Pinkasův palác na pražské Kampě jde do nedobrovolné dražby. Vyvolávací cena je 470 milionů korun a podle realitní...

Na trhu s knihami se točí miliardy. Nakladatelé se spojují, aby obstáli

Ilustrační snímek

Ještě rok poté, co druhé největší nakladatelství Euromedia Group a jednička mezi knižními sítěmi Luxor oznámily...

Najdete na iDNES.cz