Dnes je jediným majitelem společnosti, která za loňský rok měla obrat přes čtyři miliardy korun a zisk 310 milionů korun, a má velké plány na expanzi do zahraničí. Jeho firmy zaměstnávají přes dva tisíce lidí.
Sám se více cítí manažerem než podnikatelem.
"Stal jsem se podnikatelem spíše proto, že to na mě zbylo," říká Juříček. Brano dnes vyrábí hlavně součástky pro autoprůmysl, známé zavírače dveří jsou na okraji výroby.
Podnikat začal proto, aby firmu získal od investičních fondů, které ji po kuponové privatizaci ovládly. Necelou třetinu měl tehdy on s ostatními manažery, většinu však ovládaly investiční fondy.
"Byl to boj. Dobrovolně to neodevzdaly. Spíše z firmy sály peníze," vzpomíná. Společnost nejprve ovládl se svými kolegy z vedení firmy, postupně získal sto procent všech akcií Brana. Na koupi si vzal úvěr, který už má dávno splacený.
Brano roste, kupuje další firmy. I v Německu
Za dvanáct let vlády nad Branem je firma stále v zisku. A hlavně pořád roste. Juříček skupuje další podniky: velkým soustem pro něj byla koupě společnosti Ateso, před pár dny ovládl firmu i v Německu.
Když Brano přebíral, měla zhruba desetinové tržby a mnohem méně závodů. Dnes vyrábí například i v Rusku a plánuje další expanzi. "Za deset let budeme firmou, která bude mít své závody na více kontinentech," podotkl Juříček.
Svoji kancelář má i v centru amerického automobilového průmyslu, v Detroitu. "Děláme malé součástky pro General Motors, začínáme spolupracovat více s Japonci," dodal.
Brano zavírá samo
Jeho kariéra připomíná příběhy stylu americký sen: kvůli špatnému kádrovému profilu otce se musel nejdříve vyučit frézařem. Pak už mohl vystudovat i průmyslovku a vysokou školu.
Do Brana nastupoval hned po škole jako technolog. "Takový příběh, jak se vypracoval, mě velmi zaujal," říká šéf poroty soutěže Podnikatel roku a její loňský vítěz Radim Jančura.
Brano je u nás známé hlavně svým sloganem Brano zavírá samo. Dveřní zavírače jsou však dnes pro firmu velmi okrajovou záležitostí.
Místo toho vyrábí zejména pro automobilový průmysl. "Ukazuje se, že to bylo správné rozhodnutí," tvrdí Juříček o tomto kroku.
Škodovka si mě vychovala
Společnost vyrábí široký sortiment autodílů, od brzd a tlumičů, zámků až po plastové blatníky. Juříček dnes patří mezi nejvlivnější průmyslníky v oboru: je viceprezidentem Sdružení automobilového průmyslu a předsedá například i Krajské hospodářské komoře v Liberci.
Firma má závody po celé republice i ve světě. Například v Rusku, Německu, ale chystá se stavět i na Slovensku.
"Nejvíce času trávím ve svém autě," podotkl Juříček jezdící Škodou Superb. "Jak jinak, jsme česká firma," dodává.
Právě díky Škodě Auto firma zaznamenala na počátku své novodobé historie růst.
Zprvu to byl hlavní zákazník, dnes dělá jen 17 % tržeb. "Škodovka si nás vychovala," říká o nárocích na kvalitu, které řada českých dodavatelů nesplnila, a tak firmy skončily nebo je převzal zahraniční kapitál. Dnes Brano dodává do většiny evropských automobilek.
Čtyři roky učitelem
Juříček si na čtyři roky vyzkoušel i jinou práci. Učil na vysoké škole. "Byl jsem spoluzakladatelem katedry managementu a podnikání na Technické univerzitě v Ostravě," upřesnil.
Asi tři roky v Branu téměř nepracoval, ale pak se vrátil znovu jako výrobní ředitel. "Ještě občas dělám přednášky. Studenti jsou budoucnost," dodal.
Nepatří k typu lidí, kteří se rádi medializují, po velkém přemlouvání přijal například roli v reklamě ČSOB, kde vystupoval jako pilot formule 1. Neláká ho rozhodně ani politika. "Podnikání by mělo být apolitické," tvrdí.
Soupeři nabízejí, Juříček nechce
Juříček podle svých slov za dobu svého působení udělal určitě hodně chyb. Nelituje jich však. "Lítost do podnikání nepatří. Důležité je si uvědomit, že chybu je vždy možné napravit. To je jedna z věcí, kterou český management ztrácí sebevědomí. Když prohraje jednu bitvu, tak to neznamená, že prohraje celou válku," dodal.
Za největší úspěch považuje to, že se mu v polovině devadesátých let podařilo udržet dodávky pro Škodu Auto a následně proniknout i do Volkswagenu.
Pohybuje se ve vysoce konkurenčním oboru. Prakticky všichni soupeři – většinou velké nadnárodní firmy – za ním už prý přišli s nabídkou na koupi firmy. Ale Juříček prodávat nechce, nemá důvod. Naopak, už přemýšlí, jak ve firmě využít své děti.
Práce mu vzala manželství
"Syn je velmi šikovný, je na průmyslovce, už občas v Branu dělá konstrukci. S dcerou počítám, že do firmy nastoupí, dodělává si doktorát v Německu. Má houževnatost a sveřepost, je velmi šikovná," podotkl.
V čele firmy chce dál zůstat. "Jsem docela neopotřebovaný, ikdyž jsem ředitelem dvanáct let. Cítím se ještě mladý," podotkl. Pracuje nejméně dvanáct hodin denně.
"Ale myšlenkově nepřetržitě," dodává podnikatel, který rád jezdí na horském kole a zajímá se o historii. "Je to projekce naší budoucnosti," říká o svém koníčku.
Podnikání mu sice dalo podle něho více osobní svobody a rozhled, vzalo mu však také dvě manželství. Sám se považuje za autoritativního šéfa.
"Rozhodně nemám liberální sklony. Takhle jsem prostě vyrostl, už od osmnácti jsem takový trošku autoritativnější a cílevědomý," dodává.
Podnikatelský vzor prý nemá. "Je důležité v praxi udržet si vlastní rukopis," míní.
