Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Litva zavřela reaktor, proměnila se v energetického vazala

  12:09aktualizováno  12:09
Litva udělala o silvestrovské noci definitivní tečku za sovětskou érou jaderné energetiky na svém území - odstavila druhý blok elektrárny Ignalina. Od státu, který krize postihla silou morové rány, jde téměř o hrdinský čin, který zaplatí všichni Litevci ve svém účtu za elektřinu - podle střízlivých odhadů cena proudu vyskočí o 30 procent.

Jaderná elektrárna Ignalina dodávala do litevské sítě zhruba 70 procent veškeré elektřiny. | foto: Mindaugas KulbisAP

Ignalina dodávala do sítě zhruba 70 procent veškeré elektřiny a Litevci za ni zatím nemají náhradu.

Premiéra Andriuse Kubiliuse to však navenek nevzrušuje. "Po uzavření k žádné katastrofě nedojde. Jsme připraveni dodávat tolik elektřiny, kolik bude potřeba," řekl agentuře Reuters.

Litevský ministr energetiky Arvydas Sekmokas zase vysvětluje, že země může proud dovážet a že v tom jí krize vlastně pomohla, protože na okolních trzích mají přebytky.

To však znamená, že se Litva proměnila v energetického vazala a musí se spolehnout na dobrou vůli svých sousedů - především Ruska, odkud už tak Litevci dovážejí převážnou většinu své spotřeby zemního plynu a ropy.

Litevská vláda se při vstupu do Evropské unie zavázala, že elektrárnu odstaví, a hned na konci roku 2004 vypnula první z bloků. Nyní přišel na řadu druhý. Po téměř šesti letech od vstupu země do EU litevští vyjednavači šediví hrůzou, k čemu to vlastně svou vládu zavázali.

Účet za dodržené slovo totiž bude pro Litevce kromě téměř absolutní energetické závislosti na Rusku znamenat také citelné zdražení proudu a s tím souvisící nárůst inflace - v době krize to není rozhodně opatření, které by ekonomové označili za "prorůstové".

"Třicetiprocentní nárůst ceny proudu stáhne hrubý domácí produkt o 1,5 procenta dolů a inflaci naopak vyžene o procento nahoru," odhaduje Raimondas Kuodis z litevské centrální banky.

Za rok 2009 přitom Mezinárodní měnový fond Litvě předvídal propad ekonomiky o hrozivých 18 procent a z minusu se země nedostane ani v roce 2010.

"Vyšší ceny proudu zasáhnou nejen naši společnost, ale celý stát," řekl Reuters Arturas Zaremba, který šéfuje největšímu litevskému producentu cementu Akmenes Cementas. V případě cementárny se cena proudu dokonce zdvojnásobí.

Na odpojení Ignaliny vytrvale tlačila Evropská unie, protože konstrukce obou bloků elektrárny fungovala na stejném principu jako reaktor v ukrajinském Černobylu. Za plnění slibu země dostala od Unie příspěvek 820 milionů eur (21,6 miliardy korun).

Mnohým Litevcům však zavření provozu uprostřed nejtěžší hospodářské krize připadá jako plýtvání. "Proč vypínat něco, co by mohlo ještě roky bez problémů fungovat?" shrnul pro BBC své pochybnosti Aleksej Tichomirov, technik z elektrárny.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Harvey Weinstein (New York, 28. duna 2017)
Sexuální aféra potápí Weinsteinovu firmu, filmová společnost hledá kupce

Filmová společnost je kvůli sexuální aféře svého spoluzakladatele Harveyho Weinsteina ve finančních potížích a hledá kupce. Podle tiskových agentur to v...  celý článek

Indický angrešt zvaný alma
Hollywood „ujíždí“ na indickém angreštu. Plastický chirurg toho využil

Americké celebrity objevily indický angrešt a nemohou se ho nabažit. Hvězdy jako Kim Kardashianová, Britney Spears nebo Sofia Vergara doporučují na sociálních...  celý článek

V Ostrově probíhá od čtvrtečního večera výstava Sladký život s čokoládou.
Ukrajina si stěžuje na Rusko, že nechce její džusy a cukrovinky

Ukrajinský vývoz se výrazně propadl. Mohou za to ruské restrikce, které zakázaly z Ukrajiny dovážet pivo, vodku, džusy, tapety a cukrovinky. Ukrajina podala na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.