Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lidé nám tu závidí, dodanění platů nám přejí, zoufají si čeští lodníci

  10:00aktualizováno  10:00
Zničehonic mají na krku dluhy v řádu statisíců. Rodiny lodních zaměstnanců jsou na stát naštvané. Češi vydělávající v zahraničí totiž v drtivé většině případů musí odvádět daně tam. Výjimkou jsou však české posádky nizozemských a norských lodí a letadel. A právě na ně nyní pozapomenuté pravidlo dopadlo. Nyní řeší, jak z nepříjemné situace ven.

Remorkér Rio 2 pluje pod Albertovým mostem v Drážďanech. | foto: Zdeňka Trachtová, iDNES.cz

„Mám práci, manžela a syna půl roku nevidím. A za tu dřinu máme úředníkovi z finančního úřadu odevzdat barák, který jsme si vlastnoručně postavili?“ říká rozhořčeně Věra z Děčína, jejíž manžel pracuje na lodi už bezmála čtvrt století, syn od vyučení. Finanční úřad doměřením daně Čechům pracujícím na lodích v Nizozemsku způsobil spoustu potíží. Zaplatit několik desítek až stovek tisíc korun je pro většinu z nich neřešitelný problém (o problému jsme psali zde).

Dodatek z dob komunismu dohnal české lodníky. Mají platit statisíce

Budou muset český finanční úřad požádat o posečkání s placením daně a případně si domluvit splátkový kalendář. „Ve většině případů nepřekračuje doba posečkání tři roky,“ říká Blanka Poštová, daňová poradkyně z děčínské pobočky firmy Kodap. Na ni se již několik lodních pracovníků obrátilo. Platit budou muset za tři roky nazpátek.

Nyní si musí vyžádat vrácení již zaplacené daně z Nizozemska. Zkušenosti s tím má pan Martin, který si nepřál uvést celé své jméno. V Děčíně prý „šífákům“ lidé závidí, protože si v cizině vydělají víc než oni, a dodanění jim přejí. Martin za rok 2010 a polovinu roku 2011 musel českému finančnímu úřadu zaplatit 185 tisíc korun na dani a na penále 33 tisíc.

„Nebylo tak těžké v Nizozemsku požádat o vrácení daně. Tady ale zaplatíte mnohem víc,“ říká. Šel proto raději pracovat do Německa.

Mzda loďaře v Nizozemí není vysoká

Češi berou na nizozemských lodích zpravidla nejnižší mzdy, na které se vztahuje daň 8,5 procenta, zatímco v Česku se platí 15 procent z hrubé mzdy navýšené o pojistné. Daň tak může činit i víc než dvojnásobek toho, co v Nizozemsku.

Finanční úřad přitom na nesrovnalost v daních pana Martina přišel vlastně náhodou. V Česku má totiž také příjem z pronájmu činžovního domu, a musí tak podávat daňové přiznání, ve kterém oznamuje i své další příjmy ze zahraničí. „Každý rok jsem přiznával příjmy v Nizozemsku a nic se nedělo. Daně jsem musel vracet jen za rok a půl, protože by museli otevřít i dříve podaná daňová přiznání a přiznat, že dělali chybu,“ líčí Martin, který na devět měsíců tahanic s českým úřadem vzpomíná nerad.

„Úředníci finančních úřadů často sami neznají speciální dodatek, podle něhož čeští loďaři na nizozemských plavidlech platí daně jinde než ostatní Češi zaměstnaní v cizině,“ upozorňuje lodní kapitán Petr Bezvoda, který zastupuje „šífáky“ a snaží se ministerstvo financí přimět, aby k nim bylo vstřícnější.

Daní se v zemi, kde se pracuje. Loďaři jsou výjimka

Češi vydělávající v zahraničí tam v drtivé většině případů musí odvádět daně. To je obecné pravidlo, které potvrdí na každém finančním úřadě. Výjimkou jsou právě české posádky nizozemských a norských lodí a letadel.

„Pokud pracovník žije trvale v České republice, musí zde podat daňové přiznání, ve kterém uvede i zahraniční příjmy. A pokud v zahraničí podléhaly zdanění, už je znovu danit nemusí, vyjme je,“ říká Petr Frisch, daňový poradce z firmy Pro Factum Consulting. Jestliže ale dotyčný Čech pracuje a žije v zahraničí, na český berňák nic nehlásí.

Pokud poplatníci daň vyměřili a odvedli správně, může ji český finanční úřad kontrolovat a doměřit až tři roky od skončení lhůty pro daňové přiznání. Výjimečně deset let. Úřady obvykle chtějí daň tři roky zpátky, a to včetně penále a úroků z prodlení. Příslušenství daně se dá teoreticky odpustit na základě žádosti. Samotná daň ale nikoliv.

„Odpustit daň může ministr financí výlučně z důvodů nesrovnalostí při uplatňování zákonů v praxi nebo při mimořádných, zejména živelných událostech,“ říká Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.

S důchodovým pojištěním to bývá snazší – platí se v zemi, kde dotyčný pracuje. Země Evropské unie mezi sebou informace sdílejí, takže v penzi se pak všechno sečte a dotyčný dostává částečný důchod z několika zemí zároveň.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Generální ředitel hotelu Four Seasons v Praze René Beauchamp
Dnešní host chce rychlá data, říká ředitel luxusního pražského hotelu

Lidé díky dobré kondici světové ekonomiky tráví více času cestováním a utrácejí za ně více peněz. Z toho těží i Praha, kterou si v poslední době hodně oblíbili...  celý článek

Manažeři Alzy.cz při debatě o expanzi a marketingu (20. září 2017)
Zájemce o práci zkoušíme z trojčlenky, řekli manažeři Alzy v diskusi Eshopista

Lídr on-line trhu Alza.cz má 1100 zaměstnanců, ale kulturu na hony vzdálenou té korporátní. Alzáci, včetně těch z vedení, rotují na různých pozicích. Tykají...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Tesco šlo do sebe. Ukázalo, kolik potravin ročně vyhodilo

Obchodní řetězec Tesco ve střední Evropě se rozhodl, že přestane plýtvat potravinami. Jako důkaz, že to myslí opravdu vážně, zveřejnil řetězec výsledky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.