„Jedná se o projekt, který nemá v Česku konkurenci. Podporuje jej Hospodářská či Agrární komora,“ uvedl v úvodu pořadu Jan Skalický
Předseda Zelených Petr Štěpánek však argumentoval tím, že kanál (D-O-L) nemá smysl jak po ekonomické, tak po dopravní nebo environmentální stránce.
„V případě realizace projektu by došlo k devastaci pohraničních toků řek,“ řekl Štěpánek. Podle něj i budování velkých průplavů v zahraničí pokaždé vedlo k biologické kontaminaci.
„Až 1400 stran studie proveditelnosti se věnuje ekologickým otázkám,“ oponoval Skalický. Koncepce kanálu podle něj vychází ze současné situace v Evropě, kde dochází k mnohým problémům s vodou. „Projekt prospěje zadržování vody v krajině a jeho součástí je i protipovodňová ochrana,“ argumentoval.
Diskutující se neshodli ani na dopravní prospěšnosti navrhovaného vodního koridoru. „Všude v Evropě se v tuto chvíli budují vodní cesty. Jsou totiž výhodnější například pro nadrozměrné náklady. Navíc vodní doprava je zhruba desetkrát levnější než silniční,“ řekl Skalický.
Podle Štěpánka by se však stát měl zaměřit spíš na železniční dopravu, která podle něj spojuje praktičtěji a rychleji. „Primárním důvodem budování koridoru je přeprava zboží, železnice je v tomto ohledu konkurenceschopnější,“ uvedl.
Skalický věří, že Česká republika projekt nakonec zrealizuje. „ČR nemá jinou možnost, než se věnovat vodním dílům. Voda je problémem, který musíme intenzivně řešit a koridor představuje elegantní a komplexní řešení,“ řekl Skalický.
Štěpánek: Jde jen o lobby prezidenta Zemana
„Přibližně 70 procent obyvatel kanálu nevěří,“ nesouhlasil Štěpánek. Podle něj jde pouze o lobbismus prezidenta Miloše Zemana a jeho spolupracovníků. Zeman patří k největším zastáncům projektu.
Štěpánek doufá, že k realizaci plánu vodního koridoru nedojde, protože by se tím zkomplikovala snaha Zelených o návrat některých živočišných druhů do českých řek. „Řeka Labe by místo budování kanálu měla být za využití evropských prostředků upravena do původního stavu. Pak by se tam vraceli například lososi,“ uvedl Štěpánek.
Zájem o téma plavebního kanálu rozvířilo oznámení ministerstva dopravy, že stavba projektu, který v maximální variantě vyjde na více než 600 miliard korun, má potenciál ekonomické návratnosti. Podle Štěpánka je však ekonomická návratnost projektu pouze poloviční. Skalický naopak míní, že projekt by se zaplatil během 15 let.
Jste pro výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 27. listopadu 2018. Anketa je uzavřena.
Nejefektivnější podle studie proveditelnosti je splavnění Odry z Ostravska a větev propojující Odru s Dunajem. Připojení Labské větve pomocí dlouhých plavebních tunelů pak podle úřadu zvyšuje rizikovost celého projektu, přesto i tato varianta v nedávno dokončené studii ekonomickou efektivitu splnila.
Ještě než se na trase chystaného kanálu poprvé kopne do země, čekají úředníky dopravního resortu roky přípravných prací. Samotná stavba by podle odhadů ministerstva dopravy měla odstartovat kolem roku 2035, úřad nicméně přiznává, že jde o optimistickou variantu.
