Správa železnic proto připravila ve spolupráci s poslancem ANO Martinem Kolovratníkem návrh, který by ročně mohl zachránit alespoň 1 500 vlaků osobních a 12 nákladních. Po vlně kritiky se nejspíš limit spojů nutných pro zachování provozu sníží. Ani ten ale nedokáže splnit celá řada tratí, kde je výletní provoz sice relativně hustý, ale koncentrovaný do období letních prázdnin nebo do víkendů.
Výlety pro turisty
S dvěma nebo třemi sty spoji ročně by tak tyto tratě i podle změkčené verze návrhu čekalo fakticky zrušení. Ve spolupráci s kraji proto připravuje vznik kategorie turistické dráhy, která by zároveň umožnila přežití těchto železnic, jež pro regiony představují významná turistická lákadla. Zároveň by to omezilo výdaje, které má Správa železnic s provozem těchto nerentabilních tratí.
Doposud totiž správce kolejí musí i minimálně využívané tratě udržovat v provozuschopném stavu. Změna by ale mohla Správu železnic těchto povinností zbavit například na tu část roku, kdy po konkrétní trati žádné vlaky nejezdí. To je případ lokálek, které jsou v provozu typicky od června do září. „Pokud snížíme nároky, trať bude od října uzavřená, může tedy být třeba zasněžená a teprve na jaře se pro provoz připraví, zkontroluje a vyseká se okolní zeleň, mohlo by to fungovat,“ uvedl Kolovratník.
Tratě, po kterých se pohybuje jedno historické vozidlo s turisty, pak pochopitelně nebudou potřebovat sofistikovanější zabezpečení a vystačí si s nejjednodušším režimem mimo jiné i proto, že by na nich mohla být i kvůli lacinější údržbě snížená rychlost například na 40 nebo 50 kilometrů v hodině. To pro parní vlaky nebo historické motoráky stačí.
„Tato myšlenka je srozumitelná a na některých tratích, a mohou jich v republice být desítky, může být použitelná,“ uvedl liberecký hejtman a zároveň šéf dopravní komise Asociace krajů Martin Půta. Právě kraje dopravu na regionálních tratích objednávají a v minulých týdnech se řada krajských představitelů proti návrhu na konzervaci lokálek postavila.
Asociace krajů se ale nakonec rozhodla návrh dopravního resortu na konzervaci tratí nepodpořit.
Podle hejtmana Půty je jedním z hlavních důvodů odmítnutí nedostatečné jednání dopravního resortu s objednavateli dopravy a ne zcela standardní způsob, jakým jednotlivé státní organizace prosazují své návrhy do legislativního procesu.
S kraji nikdo nemluvil
Dopravní resort si totiž problém výrazně zjednodušil tím, že takto významnou změnu předkládá v podobě pozměňovacího návrhu předkládaného vládním poslancem. „My, jako objednavatelé dopravy, kteří regionální provoz z větší části financují, se takovéto nápady dozvídáme z médií. Bylo by vhodné návrh nechat projít klasickým legislativním procesem, zjistit jeho skutečné dopady, kolik se tím ušetří peněz,“ doplnil Půta.
Správa železnic podobně jako ministerstvo dopravy opakovaně uváděly, že konzervace tratí nemá za cíl je rušit, ale zachovat je pro případ jejich budoucího oživení – pokud by se objevila poptávka po dalším provozu. Konzervace tak má například bránit rozprodání pozemků nebo stavbám v okolí, které by následný provoz vylučovaly. Podle kritiků je ale nepravděpodobné, že by se někdy lokální trať se snesenými kolejemi a vytrhanými pražci podařilo obnovit.
Oproti původní verzi návrhu, kdy by o konzervování trati rozhodovali prakticky pouze úředníci Správy železnic na základě sčítání provozu vlaků za poslední dva roky, nyní správce kolejí mluví o nastavení diskuse i s kraji. „Do novely byla zdůrazněna skutečnost, že kraje a obce jsou účastníky správního řízení o konzervaci dráhy. Tímto je ošetřené to, že o využití dráhy spolurozhoduje kraj a bude mít odpovědnost za společensky efektivní využití liniové stavby,“ uvedla mluvčí státní společnosti Radka Pistoriusová.
