Zástupci členských zemí eurozóny se v roce 2004 po dlouhé debatě usnesli, že název společné měny v jednotlivých členských zemích sice lze skloňovat, musí být ale zachován aspoň kmen slova tvořený třemi písmeny "eur".
"V lotyštině je ale dvojhláska -eu- zcela neznámá, je jazyku cizí. Nemáme takový zvuk, budeme proto používat eiro," prohlásila ve zdůvodnění lotyšská ministryně školství Ina Druvieteová, vzděláním lingvistka.
Vláda schválila označení "eiro" jednomyslně. "Nejde o otázku měnové politiky, ale o jazyk. Pokud to bude nutné, budeme bránit svá práva třeba až u evropského soudu," zdůraznila ministryně.
"I kdyby všichni ostatní používali euro, my nikdy neslevíme z našeho eira a budeme tento název stále používat. Není to žádný vrtoch Lotyšů, je to otázka ohrožení základních práv EU, jako jsou rovnoprávnost a národní identita," dodala.
V neoficiálních debatách bylo v Lotyšsku rozhodnutí ECB trvat na "euru" přirovnáváno ke snahám o násilnou rusifikaci Lotyšska v dobách Sovětského svazu. Ještě dnes je třetina z 2,3 milionu obyvatel této pobaltské republiky ruskojazyčná.
Lotyši proto považují svůj jazyk za hlavní součást národní identity, "o níž se nežertuje a nesmlouvá". Lotyšsko chce přijmout euro k 1. lednu 2008.
Kompromis z roku 2004, který vyžaduje kmen "eur", plně vyhovuje češtině. Potíže ale musí řešit Slovinci, kteří ve svém jazyce píší "evro", nebo Maďaři, kteří používají přehlasované "ü". Řecko smí používat alfabetu (cyrilici), i v ní však píše "euro".
