Lužické hory nabízejí náročnou hřebenovku

Lužické hory -
Cykloturistický výlet vás zavede do malebné krajiny Českolipska. Královskou terénní etapou je přejezd hřebenovky Lužických hor na kole po červené značce. Ideálním východiskem je Nový Bor, který má i slušné vlakové spojení s Českou Lípou a Šluknovským výběžkem. Z náměstí se vydáte po červené značce směrem na vrchol Klíč (760 metrů nad mořem). Po čtyřkilometrovém stoupání se červená značka spojuje s modrou. Bicykl raději zamkněte u rozcestníku a na vrchol se vydejte pěšky. Vaše úsilí bude odměněno rozhledem na České středohoří, Ralskou pahorkatinu a část Lužických hor. Prudký sjezd po červené do vesničky Svor prověří kvalitu vašich brzd. Z obce pojedete po lesní cestě až k romantickému skalisku Milštejn se zbytky hradu. Cesta pak pokračuje dál k Ledové jeskyni. Tuto pozoruhodnou hříčku přírody se určitě nevyplatí vynechat. Asi pětimetrová i v létě zaledněná dutina v úbočí Suchého vrchu se již zdálky prozradí svým chladem. Po průjezdu kolem přehrady Naděje vás čeká stoupání do Horní Světlé. Zde stojí za to navštívit kozí farmu manželů Horynových. Nejenže se dozvíte něco o chovu bezrohých hnědých koz, ale zjistíte, že pověry o zápachu kozího mléka jsou naprosto liché. Po průjezdu Krompachem nás čeká náročné stoupání na hraniční vrchol Hvozd (750 metrů nad mořem). Za obcí je odbočka ke skupince chráněných tisů. Stoupání na Hvozd dokonale prověří vaši fyzickou kondici. Vyjet se dá jen jeho malá část, většinou se musí kolo nést (schody). Z vrcholu hory je pěkný výhled, ale Česko je tam zastoupeno jen hraničním patníkem. Kdo si s sebou vezme marky, může se občerstvit v pohostinství na německé straně nebo navštívit rozhlednu, jež také leží na území našich sousedů. Z Hvozdu je pěkný sjezd až k odbočce na vrchol Sokolu (593 metrů nad mořem) se zbytky hradu. Odtud pak sjedete do obce Petrovice, kde první část hřebenovky končí. Celková délka trasy je asi 24 kilometrů a zvládnou ji i netrénovaní cyklisté.

DRUHÁ ETAPA

Další cykloturistický výlet navazuje na předchozí trasu. Červená značka vás nyní dovede přes zbytek Lužických hor a Ještědsko - Kozákovského hřbetu až na Ještěd. Hned z Petrovic vás čeká mírné stoupání na Loupežnický vrch, kde stojí zřícenina hradu Větrova. Přibližně po dvoukilometrové jízdě dorazíte do Krásného dolu, který je opravdu věrný svému názvu. V hlubokých lesích tu najdete romantické skály. Ty jsou ale jen nepatrnou předzvěstí toho, co vás čeká zanedlouho. Sledujte ještě chvíli červenou a po kilometru odbočíte po zelené k Vraním skálám. Mezi pískovec tu kdysi pronikl čedič a v místě kontaktu obou hornin povrch pískovce doslova zesklovatěl. Čedič s obsahem železa těžili v minulosti místní obyvatelé jako rudu. Skály jsou oblíbeným horolezeckým terénem. Po zelené pokračujte až k Horním skalám, což je skupina několika věží podél cesty do Horního Sedla. Sjedete k silnici a dáte se doleva směrem k obci. Tady se vrátíte zpět na červenou a vyrazíte směrem k Jitravě. Další část trasy má cyklokrosový charakter, kolo musíte vzít místy na ramena. Budete totiž procházet (projíždět) přes Ostrý vrch a Kozí hřbety. Asi dvoukilometrový výrazný skalní hřbet je nejlepším dokladem zdejší pestré geologické minulosti. Je totiž nejvýraznější ukázkou takzvaného lužického zlomu. V druhohorách byly vodorovně uložené vrstvy pískovce díky rozlomení původně souvislého bloku zemské kůry na dvě obrovské kry, vyvlečeny do šikmé až svislé polohy. Z vrcholků skal jsou místy pěkné výhledy na některé vrcholy Lužických hor a Českolipska nebo k severu přes údolí Lužické Nisy daleko do Německa. Za vrcholem Vysoké můžete odbočit na zelenou značku a sjet se podívat na Bílé kameny, dříve zvané Sloní. Skupina bílých oblých monolitů vypadá skutečně jako stádo slonů. Po zelené pak pokračujte až k silnici z Liberce do Děčína. Dejte se doleva a táhlým stoupáním vyjeďte až na jeho samý vrchol do Jítravského sedla. Zde odbočte doprava na červenou značku. Po sto metrech narazíte na lesní silnici a červená po ní odbočuje doprava. Nemáte-li skal ještě dost, jeďte přímo po spádnici vzhůru až po šedesátimetrovou údolní stěnu Havrana. Na jeho vrcholu je vyhlídka. Po návratu na červenou vás čeká náročné stoupání až na vrchol Velkého Vápenného (790 m n.m.). Cestou minete vápencový lom a nepřístupnou jeskyni, jejíž útroby skrývají jeden z nejčistších kalcitů u nás. Cesta dál pokračuje po lesních pěšinách jako na houpačce. Sjezdy střídají stoupání. Jedno z těch prudších vede ze sedla nad obcí Křižany na Malý Ještěd (752 m n. m.). Odtud už vcelku pohodlně dojedete až na Výpřež, parkoviště přímo pod Ještědem. Na jeho vrchol se vydejte raději po silnici, ušetříte si nošení bicyklu. Přes tisíc metrů vysoká hora nabízí fantastický výhled do okolí. Je z ní vidět na Krkonoše, Lužické hory, Ralskou pahorkatinu, České středohoří a za dobrých podmínek až do Prahy. Závěrečný sjezd do Liberce je odměna za vaše úsilí. Trasa druhého výletu měří asi 25 kilometrů a je vcelku n áročná. Vhodným doplňkem je mapa KČT Lužické hory v měřítku 1: 50 000.

ZAJÍMAVOSTI NA TRASE

Klíč - vrchol s nejvýše položenou dubinou u nás, místo dalekého rozhledu

Milštejn - pískovcové skalisko se zbytky hradu

Ledová jeskyně - osm metrů hluboká dutina, zaledněná i v létě

Horní Světlá - kozí farma manželů Horynových s možností degustace kozího mléka a kozích sýrů

Krompach - sklářská osada, kde jsou tři chráněné tisy, nejstarší je 500 až 600 let starý

Hvozd - vrch na česko-německém pomezí, s rozhlednou a restaurací na německé straně a s dalekými výhledy do Čech a do Německa

Sokol - zbytky hradu Starý Falkenburk, postaveného na začátku čtrnáctého století, roku 1513 opuštěného, zbytky valu, příkopu a paláce

Bílé kameny - skupina osamělých, ohlazených pískovcových balvanů připomínajících stádo slonů

Havran - mohutná skála z cenomanského pískovce nad Jítravským Sedlem se šedesátimetrovou údolní stěnou

Vápenný - přírodní rezervace Velký Vápenný, buková javořina na vápenci s typickými krasovými jevy, v lomu je veřejnosti nepřístupná jeskyně s jednou z nejčistších forem kalcitu u nás

Ještěd - unikátní kruhový výhled, elegantní vysílač