Přerušení mise znamená, že Maďarsko nebude mít zatím přístup ke zbývajícím penězům z dohodnutého úvěrového balíku v celkové výši 25,1 miliardy dolarů (490 miliard Kč). Ty dostane až tehdy, kdy inspekce úvěrové dohody s Maďarskem skončí.
Budapešť přitom s jejím ukončením počítala počátkem příštího týdne a dokonce si plánovala, že požádá fond o další podporu. (viz předchozí článek)
Nespokojenost MMF s postupem Maďarska tak může zamávat důvěrou investorů v další vývoj v zemi. MMF a Unie se s Budapeští dohodly na půjčce v roce 2008, kdy byla země akutně ohrožena finanční krizí. Nyní mu slouží mezinárodní úvěry jako důležitá bezpečnostní síť a nástroj k udržení důvěry investorů, od nichž si od loňského roku opět půjčuje.
Nejdřív ostrý guláš, teď sladké tokajské. Maďaři na tom prý nejsou zle |
Tato důvěra je ale postupně narušována. Samotní představitelé Maďarska totiž na začátku června vyjádřili obavy, zda je země schopna se vyhnout řeckému scénáři. Akciové trhy včetně pražského na to zareagovaly poklesem hodnoty akcií. Maďarští politici následně ujišťovali, že to není tak zlé, nedůvěra v investorech však od té doby přetrvává a analytici se obávají, že v pondělí by kvůli nastalé nejistotě mohl prudce klesnout kurz forintu.
"V prostředí zvýšené pozornosti trhu k vládním deficitům a dluhům zůstávají dohodnuté cíle pro schodky veřejných financí - 3,8 procenta HDP v roce 2010 a méně než tři procenta HDP v roce 2011 - přiměřenou kotvou nezbytného procesu konsolidace a dosažení udržitelné úrovně dluhu, a měly by proto být plněny; k dosažení těchto cílů však bude nutné podniknout dodatečná opatření," uvedl fond.
Zároveň dodal, že pokud má být snížení rozpočtového deficitu udržitelné, budou zapotřebí "trvalá a nenarušující opatření". Naznačil tak, že nesouhlasí s tím, že nová vláda se po dubnových volbách rozhodla zavést daň na banky, která slouží jako dočasná náhrada za výpadek rozpočtových příjmů. (viz článek Maďaři zdaní banky. Evropská unie zpřísní kontroly)
