"Studie ukázaly, že v Maďarsku došlo v posledních letech k nárůstu zdravotních problémů spojených s nadměrnou spotřebou tuků a soli," zdůvodnil zavedení daně ministr financí Gyorgy Matolcsy.
V Maďarsku se o nové dani hovoří jako o hranolkové či hamburgerové. U výrobků domácího původu bude daň platit výrobce, u dovážených distributor. Maďarská média spekulovala, že daň je zaměřena především proti velkým zahraničním řetězcům rychlého občerstvení typu McDonald's. Zákon se ale o žádném podobném záměru nezmiňuje.
Vedle potravin je daň zaměřena na osvěžující nápoje, které obsahují málo ovocné šťávy, zato hodně cukru nebo kofeinu. Na ně se vztahuje dodatečná daň pět až 250 forintů (až 23 Kč) za litr, u potravin 100 až 200 forintů (devět až 18 Kč) za kilogram. Obchodníci, kteří zboží zatíženého mimořádnou daní prodají méně než 50 litrů nebo 50 kilogramů, jsou odvodu daně zproštěni.
V ohrožení je i čabajka
Nejisté zatím zůstává, co zákon udělá s cenami tradičních maďarských pochutin, jako jsou suché salámy, čabajky nebo játrové paštiky. Jisté je jen to, že hořčice a majonézy nehledě na vysoký obsah soli a často i tuku zvláštní dani nepodléhají.
Parlamentu jde ale spíš než o zdraví občanů o další příjem do státní kasy. Maďarsko je nejzadluženější středoevropskou zemí, loni muselo přijmout pomoc od Mezinárodního měnového fondu a od té doby zavedlo řadu kontroverzních opatření, která mají zemi pomoci snížit rozpočtový schodek.
Loni Budapešť například zestátnila důchody lidí, kteří si už několik let spoří na penze v soukromých fondech. Zavedla také 98procentní daň z odstupného pro manažery firem vlastněných či spoluvlastněných státem.
Dánsku, které loni zdanilo cukrovinky, čokoládu, zmrzlinu nebo sladké limonády, přiteče ročně do státní kasy navíc přibližně 380 milionů dánských korun, tedy asi 1,2 miliardy českých korun.
