"Trváme na tom, aby Tokajská vinohradnická oblast nebyla na slovenské straně rozšiřována o další čtyři obce. Historicky totiž patří do této oblasti pouze tři usedlosti - Malá Tŕňa, Viničky a Slovenské Nové Město, jak to stanovuje zákon z roku 1908," řekl k tomu předseda maďarského Tokajského vinohradnického sdružení Ferenc Marcinkó.
Podobný názor zastávají také představitelé sdružení Tokaj Renaissance, které sdružuje asi dvacítku "elitních" výrobců tokajských vín z maďarské strany. "Třeba tam jsou vhodné podmínky a možná se tam vyrábí vynikající víno, ale ty další obce podle historických záznamů patřily do jiné vinohradnické oblasti, a proto by neměly být uměle začleňovány do Tokaje," tvrdí András Egyedi ze sdružení Tokaj Renaissance.
"Kdybychom pořádně hledali po celém světě, možná bychom nalezli podobné podmínky i někde v Austrálii. To ale neznamená, že víno, které by se tam vyrábělo, bude nést značku Tokaj, i když se bude pěstovat ze stejných odrůd," dodal. Podle zástupců Tokajského sdružení výrobců vína z Maďarska přitom nehraje žádnou roli skutečnost, že jde o Slovensko. "Stejně tak bychom nedovolili, aby se Tokajská vinohradnická oblast rozšiřovala podobným způsobem u nás v Maďarsku," tvrdí Egyedi.
Slovenští výrobci tokajských vín ale s argumentací svých maďarských kolegů nesouhlasí. "Slovensko má velmi precizně propracovanou legislativu týkající se vinohradnictví. Daleko lepší a přesnější než Maďarsko," uvádí Jaroslav Ostrožovič, který patří k pětici největších výrobců Tokaje na slovenské straně hranice.
Podle něj Slováci uskutečnili začátkem 90. let náročný průzkum půdních a klimatických podmínek celé oblasti. Na základě jeho výsledků dospěli k závěru, že plochy vhodné k pěstování tokajského vína se rozkládají na 908 hektarech a tak to stanovuje i vinařský zákon z roku 1996. Dohoda ministrů ale vymezuje slovenské vinice tokajského na 565 hektarů.
Celá Tokajská vinohradnická oblast má rozlohu přibližně 8600 hektarů a rozkládá se v katastru 27 obcí na severovýchodě Maďarska, přičemž malá část z ní přesahuje také do pohraniční oblasti jihovýchodního Slovenska. Pokud se Maďarům a Slovákům nepodaří dohodnout, hrozí, že Tokaj nebude uznán za uzavřenou vinařskou oblast a přijde o exkluzivitu, jaké požívají některé jiné světoznámé vinařské oblasti v Portugalsku, Francii, Itálii či jinde.
Podle některých odborníků by mělo být v první řadě v zájmu Maďarů dohodnout se, protože jsou to právě oni, kdo obhospodařuje většinu Tokajské oblasti a nejvíc na tomto lahodném moku vydělává. "Slovenští producenti Maďarům nemohou konkurovat, co se týče množství, ani kdyby produkovali z celých 908 hektarů jenom výběrová tokajská vína," řekl expert na vinařství, který si nepřál být jmenován. Jak totiž uvedl dále, zatímco v Maďarsku se vyrábí ročně přes 400.000 hektolitrů tokajských vín ročně, na Slovensku je to jen něco kolem 20.000 hektolitrů.
"Ovšem pokud Tokaj nebude mít exkluzivní ochranu značky na základě původu, budou moci vína pod tímto označením prodávat například i Italové, Francouzi nebo Slovinci a právě to může způsobit 'devalvaci' Tokaje, které se Maďaři nejvíce obávají," konstatoval.