Majitelé domů vytáhli na náměstka seznamy StB

  • 14
Jméno nového náměstka ministra pro místní rozvoj Ivana Přikryla vyvolalo rozruch mezi částí majitelů domů, kteří jsou znepokojeni tím, že vláda už přes dva roky neřeší problém regulace nájmů. Přikryl je totiž veden jako důvěrník na Cibulkově seznamu spolupracovníků StB.

Na oficiálních seznamech loni zveřejněných ministerstvem vnitra však jeho jméno není. Už dva roky má také Přikryl negativní lustrační osvědčení, které získal, když kandidoval do Senátu.

"Důvěrníci na těch oficiálních nejsou. Byl to velmi široký okruh lidí, z nichž někteří aktivně spolupracovali a předávali informace, ale někdo ani nemusel vědět, že byl ve styku s StB. Nic nepodepisovali," vysvětluje rozdíly v seznamech Radek Schovánek, který se zabývá bádáním v archivech StB.

Majitelům domů však stačí záznam u Cibulky. Po podobné kauze s náměstkem ministra financí Jaroslavem Šulcem berou Přikryla jako příklad, že bytovou politiku mají na starosti lidé spojení se starým režimem, kdy se s regulací začalo.

"Je to další důkaz, že politikou nájemného se tu zabývají lidé, kteří si zavdali s komunistickým režimem. Proto nikdy nedovolí uvolnit nájmy," říká Girolamo Giormani, šéf Hnutí na obranu majitelů realit, který si Přikrylova záznamu všiml. Dodává, že politiku nájmů měl donedávna na ministerstvu financí na starosti Jaroslav Šulc, kterého ministr Sobotka odvolal právě kvůli spolupráci s StB.

Přikryla si jako experta na otázky bydlení přivedl nový ministr Jiří Paroubek (ČSSD). Přikryl odmítá, že by s StB spolupracoval, přiznává však, že s ní přišel do styku těsně před změnou režimu, když pracoval jako právník bytového družstva v Litoměřicích.

"Přišli tehdy za mnou, zajímali se o záměr jednoho z našich členů pronajmout svůj byt americké ambasádě. Poslal jsem je za svým šéfem a tím to pro mě skončilo. Proč mě dali na seznam, nevím," říká.

Ministr financí Sobotka se rozhodl po Šulcově případu a poté, co ze stejného důvodu musel opustit úřad další vysoký úředník, že všechny vysoce postavené zaměstnance prověří. Úřad nyní čerstvě hlásí, že už nemá na klíčových postech lidi s minulostí komunistické StB.

"Personální oddělení se podívalo na všechny vedoucí pracovníky a porovnalo to s evidencí ministerstva vnitra. Nikoho dalšího jsme naštěstí neodhalili. Celkem bylo prověřeno 47 lidí," uvedl mluvčí resortu Marek Zeman a dodal: "Ano, dalo by se říct, že ministerstvo je teď čisté, alespoň podle toho, co jsme zjistili."

Jména úředníků Šulce a Karla Bidla, který vedl odbor závěrečného státního účtu ministerstva financí, jde najít na oficiálních stránkách ministerstva vnitra, kde byli podle zákona zveřejněni všichni spolupracovníci StB. Oba jsou evidováni v kategorii držitel krycí adresy.

Takoví lidé souhlasili s tím, že na jejich jméno a adresu docházela před rokem 1989 ze zahraničí pošta od špionů. Rozvědka, pod níž špioni spadali, byla součástí StB, a agenti občas přes krycí adresy posílali do své země dopisy či časopisy s tajnými zprávami.

Držitelé krycích adres StB stejně jako důvěrníci nemají dnes problém dostat čisté lustrační osvědčení, které je nutné pro práci na vysokých postech státní správy. A exředitel Bidlo i exnáměstek Šulc měli negativní lustrační osvědčení, tedy že nebyli spolupracovníky StB. To má i náměstek Přikryl na MMR.

"Pravda je, že na ně se stejně lustrační zákon nevztahuje. Vysocí úředníci by nejlépe stín pochybností rozptýlili tak, že si svůj StB spis vyžádají a zveřejní," doplňuje Schovánek.

Daniel Radoměřský, který na ministerstvu vnitra odpovídá za archiv bývalé rozvědky, tvrdí, že jde o nesoulad mezi zákony. Zatímco lustrační zákon na kategorii "držitel krycí adresy" nepamatuje, zákon o zpřístupnění svazků StB ano. "Při zveřejňování jmen v seznamech StB je pro nás vždy rozhodující, že je podepsán závazek o spolupráci," uvedl Radoměřský.