Podle novely obchodního zákoníku, která vstoupila v platnost v roce 2005, mohou k vyplacení menších akcionářů přistoupit držitelé devadesátiprocentní majority ve firmách.
To se však od počátku nelíbí vlastníkům, kteří drží ve firmě menšinové podíly. Menšinovým akcionářům se nelíbí, že jsou oproti majoritním vlastníkům v nevýhodné pozici. Stěžují si na nízké ceny vyplácené za akcie a na to, že se proti nim mohou bránit jen u soudu.
"Veškeré chyby a nejasnosti legislativy nesou na svých bedrech menšinoví akcionáři. Majoritní vlastník má svůj přístup k akciím popsán velmi přesně," řekl soudu právní zástupce senátorů, expert na mezinárodní obchodní právo Petr Zima.
Senátoři kritizovali také způsob přijetí novely obchodního zákoníku. Úprava squeeze-outu se do normy dostala prostřednictvím pozměňovacího návrhu, což je praxe, kterou Ústavní soud nedávno kritizoval. "Je to velmi citlivá záležitost, proto je chyba, že úprava nebyla normálně diskutovaná a neprošla normálním legislativním procesem," uvedla senátorka Soňa Paukrtová z Klubu otevřené demokracie.
Firmy vytlačily akcionáře za 13,5 miliardy Kč
Podle údajů z letošního ledna přišli menšinoví akcionáři za dobu platnosti squeeze-outu o podíly ve 280 firmách, dalších 400 společností může k výkupu menšinových podílů přistoupit.
Za své akcie dosud dostali malí akcionáři celkem 13,5 miliardy korun, v řadě případů mnohonásobně méně, než očekávali. Podle předsedy senátního klubu SNK Josefa Novotného přišli menšinoví akcionáři možná až o 30 miliard korun.
