Makléři připravili klienty o miliony

  • 8
Praha - Významný tuzemský obchodník s cennými papíry, společnost Finnex Praha, dluží zhruba dvěma a půl tisícům svých klientů 130 až 150 milionů korun a už několik měsíců jim je není schopen vyplatit. Všechny peníze totiž skončily na Ukrajině - Finnex tam investoval do dvou podniků a předpokládal, že po jejich prodeji bohatě vydělá.

Jenomže firmy nikdo nechce a peníze investorů jsou možná nenávratně pryč. "Firma měla před lety obrovskou reklamní kampaň, že bude spravovat a zhodnocovat majetek drobných akcionářů získaný v kuponové privatizaci.

Tak jsme tam vložili jak moje akcie, tak akcie manželky a pak jsem jim dal ještě 15 tisíc v hotovosti. Zpátky už jsem nedostal nic," popisuje jeden z oklamaných klientů, který zatím přišel o více než 50 000 korun.

Celý případ začala vyšetřovat policie, ve firmě také již téměř rok probíhá kontrola Komise pro cenné papíry. "Můžeme sdělit pouze to, že společnost není likvidní. Trestních oznámení tu máme už asi deset, ale pravděpodobně jich bude ještě více. Žádné obvinění ale zatím vzneseno nebylo," konstatoval mluvčí policie Adam Arnold.

Manažeři Finnexu Praha tak při správě svěřených akcií a peněz klientů zopakovali v menším rozměru postup Viktora Koženého. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že 300 000 akcionářů Koženého fondů má nedobytné investice v Ázerbájdžánu, zatímco akcionáři Finnexu Praha mají bezcenné podíly v podnicích na Ukrajině.

Společnost Finnex Praha, která existuje více než pět let a její původní sídlo bylo přímo v paláci pražské burzy cenných papírů, nalákala nejvíce klientů na svůj projekt se zkratkou IPPDA neboli Investiční program pro podporu drobných akcionářů.

Další makléř nemá na výplatu klientů
Společnost Finnex Praha dluží tisícům svých klientů více než 130 milionů korun, které jí dali do správy buď v hotovosti, nebo ve formě akcií. Nyní firma přiznává, že peníze nemá, a není jasné, zda je někdy mít bude.

Finnex Praha nalákal nejvíce lidí na projekt podpory drobných investorů, zahájený v roce 1996. Ten spočíval v tom, že lidé dali firmě na základě smlouvy k dispozici své akcie, získané většinou v kuponové privatizaci, nebo firmě svěřili ke zhodnocení přímo peníze. Ačkoliv až do roku 1998 Finnex Praha skutečně lidem připisoval na účty vysoké zhodnocení, například v roce 1996 v průměru 37 procent, už v roce 1999 zvolil zvláštní investiční strategii a výnosy tím skončily.

Všem klientům totiž z účtů zmizely akcie i peníze a namísto nich se tam postupně objevily cenné papíry jen jediné firmy - Evropského průmyslového holdingu. Ten měl přitom stejného majitele jako Finnex Praha, a to společnost Finnex Group, jež patřila dvěma manažerům - Jiřímu Langrovi a Martinu Zachovi. "To, že se nyní investiční rozhodnutí spojené s Evropským průmyslovým holdingem nejeví jako dobré, ví dnes každý, ale v roce 1999 to tak nevypadalo. Musím říct, že vůbec služby podpory drobných akcionářů nyní velmi lituji," prohlásil Langer, který z Finnexu Praha odešel na konci loňského roku.

Nyní je ředitelem nástupnické firmy sesterské Finnex Securities s názvem Bradley, Rosenblatt & Company, člena pražské burzy.

Evropský průmyslový holding, který není veřejně obchodovatelný, nakoupil za peníze klientů Finnexu Praha pouze dvě ukrajinské společnosti, VAT Prožektor a Sarninský strojírenský podnik.

"Velké očekávání výnosů bylo spojeno především s firmou Prožektor. Je to klíčový dodavatel pro ukrajinský Telecom UkrTel. Takže privatizace UkrTelu byla rozhodující. Kdyby ho byl koupil třeba Deutsche Telekom, tak by pro Prožektor byl partner třeba německý Siemens. Tím by se firma zhodnotila," vysvětlil Langer. Jenomže k privatizaci ukrajinského telefonního operátora nikdy nedošlo, a neprodejný je tudíž i Prožektor a celý Evropský průmyslový holding. "Celá transakce se měla uskutečnit už na jaře loňského roku," dodal Langer s tím, že Finnex se poté snažil holding prodat, ale nikdy se to nepodařilo.

Fakt, že klienti získali za své veřejně obchodovatelné akcie jen jeden "soukromý" podnik, nepovažuje Langer za nestandardní. "Vezměte si, že jsme spravovali lidem tisíce účtů, kdy průměrná velikost jednoho portfolia byla jen dvacet až třicet tisíc korun.

Kupovat a prodávat po kuse či desítkách jednotlivé akcie, to by znamenalo obrovské transakční náklady, a i technicky je to složité," vysvětlil Langer.

Z pohledu Komise pro cenné papíry však výhodnost a formální správnost nákupu jen jedné firmy nejsou tak jednoznačné, a to i přesto, že Finnex měl ve smlouvách s klienty povolení nakupovat jim právě i neveřejně obchodovatelné cenné papíry firem spojených s Finnexem. "Mohlo dojít k porušení zákona o cenných papírech.

Obchodník má totiž jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě v nejlepším zájmu klienta. Také je povinen zajistit dostatečnou likviditu pro výplatu klientům, což v tomto případě zajištěné není," uvedl Zdeněk Hosták z Komise pro cenné papíry.

Komise v obavě ze vzniku dalších škod zakázala již loni v září uzavírat nové smlouvy, ovšem správní řízení s firmou běží bez výsledku dodnes. "Řízení bude již ukončeno v nejbližší době.

Jeho výsledkem může být buď odejmutí licence obchodníka, nebo její pozastavení, případně sankce," uvedl Hosták s tím, že více pro klienty udělat nelze.

Samotný Finnex Praha s klienty komunikuje jen minimálně, neboť po odvolání bývalého představenstva a jednatele firmy loni v zimě doposud nemá žádné nové orgány. Komise totiž návrhy na nové personální obsazení firmy neschválila. S klienty tudíž nyní mluví jen zaměstnanci nebo předseda představenstva majitele, což je nástupce Finnexu Group Bohemia Inwest Group, Pavel Kokrment. Ten se ovšem odmítl k případu Finnexu Praha vyjádřit s tím, že ho vlastně nezastupuje.