Ukazuje to analýza společnosti Helgi Analytics za třetí čtvrtletí 2014, kterou má MF DNES exkluzivně k dispozici.
Největší konkurence panuje na trhu půjček. Přes polovinu trhu stále drží velká trojka – Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Tyto banky společně ve třetím čtvrtletí 2014 zařídily dvě třetiny celkového růstu půjček. Menší banky si však ukusují čím dál větší kus koláče.
Tradiční hráči pod tlakem
Zatímco ČSOB si svůj náskok relativně drží, Komerční banka a Česká spořitelna se podle Helgi Analytics dostávají pod tlak menších konkurentů, jako jsou Air Bank či Equa bank.
Nejrychleji úvěry od září 2013 do stejného měsíce loňského roku přibývaly Equa bank, UniCredit Bank, Fio bance, Air Bank a mBank. Zatímco České spořitelně půjčky rostly asi tříprocentním tempem, v Equa bank si mohli ťukat šampaňským nad 70procentním růstem.
Malé banky jsou pro tradiční hráče vyzyvatelem i na poli vkladů. „Ačkoli velká trojka stále drží 58 procent depozit, skupina malých bank, jako jsou Equa bank, Fio banka, mBank nebo Air Bank, ohrožuje status quo posledního desetiletí,“ říká analýza. Jmenované banky za poslední dva roky zdvojnásobily svůj tržní podíl na sedm procent vkladů drobných klientů a zhruba na čtyři procenta celkových vkladů.
„Nejvíce klientů získáváme od největších bank. Zatímco v roce 2013 k nám jen ze tří největších bank přešlo 80 procent klientů, loni to dokonce bylo 85 procent,“ informoval mluvčí Air Bank Vladimír Komjati. To potvrzuje i Zuno, kam čtvrtina nových zákazníků přichází z České spořitelny. Z ČSOB je to 17 procent a z Komerční banky 15 procent lidí.
Malé banky na českém trhu a jejich podíly podle jednotlivých ukazatelů
Nové banky představily alternativu ke zkostnatělé nabídce, která na českém bankovním trhu před jejich vstupem vládla. „Pro klienty je dobře, že se objevil tlak na snížení bankovních poplatků, naučilo je to nebát se změnit banku, přemýšlet, co si vlastně platí a zda to využívají, a porovnávat,“ vysvětlila Dagmar Prajzlerová z projektu Partners bankovní služby.
Noví hráči jsou pro lidi atraktivní nejen svou nabídkou produktů. Ta, pokud odhlédneme od cenového aspektu, může být často chudší než v tradiční bance. Oslovuje je však rétorika malých bank. I ta se ovšem musela změnit, aby mohly malé finanční ústavy růst.
Dříve byly malé banky spíš pro fajnšmekry. První, čistě internetová mBank cílila zejména na mladé lidi, kteří se nebojí internetu a nepotřebují pobočky. Tato skupina se však už vyčerpala. Bylo tedy třeba začít komunikovat jinak.
„Teď malé banky i mBank cílí spíš na lidi, kteří nejsou tak zajetí ve stereotypech. Kdo je pohodlný a nechce nic řešit, zůstává ve velkých bankách. Kdo něco hledá a zkouší nové věci, přechází k menším bankám. Většinou mladší a vzdělanější lidé spíš z větších měst,“ míní kreativní ředitel reklamní agentury Konektor Martin Charvát.
Vysoké úroky na účtech se dotují
Lákadlem se staly například spořicí účty s vysokým úrokem. Původní banky byly nuceny se přizpůsobit, aby neztratily klienty.
I když ale zákazník zůstane, banka na něm moc nevydělá. „Prakticky každý vklad se sazbou přes 0,5 procenta banky dotují. V těch největších to klidně mohou být i stovky milionů měsíčně. A protože je na trhu silná konkurence, banky musí držet i tyhle dotované sazby tak, aby jejich klienti neodcházeli jinam,“ svěřil se zdroj obeznámený se situací, který chtěl zůstat v anonymitě.
Malé banky musí na rozdíl od těch velkých sbírat klienty „na ulici“. Proto musí mít agresivnější marketing. Značku se z tohoto pohledu zatím podařilo nejlépe vybudovat Air Bank ze skupiny PPF, patřící nejbohatšímu Čechovi Petru Kellnerovi. Ta dokola opakuje slogan „I banku můžete mít rádi“.
„Mezi malými bankami jsou dvě skupiny: Air Bank a ty ostatní. Air Bank je jediná řízená marketingově. Ve velkém investuje do budování značky a vztahu se zákazníky,“ míní Charvát.
Ostatní finanční ústavy podle něj stavějí hlavně na srovnávání s tradičními bankami. Říkají: „Tohle máme levnější, tady nemáme poplatky, pojďte k nám.“ „Nevýhoda tohoto přístupu je, že jsou si pak podobné navzájem a velké banky se jim mohou velice snadno přizpůsobit,“ říká reklamní odborník. Air Bank také staví na srovnání, ale podle Charváta to dělá přes značkovou komunikaci.
Bez pobočky to ještě nejde
Ačkoli nové banky trh rozhýbaly, sázka na banku bez poboček jim zatím nevyšla. Češi jsou v tomto směru poměrně konzervativní a některé věci si stále chtějí vyřídit tváří v tvář s „živým“ bankéřem.
„Český zákazník bude ještě dlouho potřebovat vidět vývěsní štít s logem banky na budově, aby měl pocit jistoty, že banka existuje. I když nakonec bude svůj účet obsluhovat z domova přes internet,“ říká Marek Richter z poradenské společnosti PwC. I malé banky proto nakonec postupně rozšiřují svou síť „kamenných“ poboček. S výjimkou banky Zuno, která si stále vystačí s internetem.
Kdo jsou vyzývatelé velkých bankmBank Fio banka Zuno Equa bank Air Bank |
