Brusel chce Maďarsku ucpat tok peněz z kohezních fondů, z nichž se podporují chudší regiony. Zmrazení dotací navrhuje od 1. ledna 2013, a to ve výši necelých třiceti procent roční dotace.
"Bezprecedentní krok následuje poté, co Maďarsko nebylo schopno i přes opakované výzvy Komise přijmout potřebná opatření k tomu, aby snížilo svůj nadměrný schodek," zdůvodňuje svůj návrh Brusel, kterému kromě deficitu vadí i ústavní změny Maďarska omezující nezávislosti centrální banky či kontroverzní justiční reforma (více o sporné ústavě čtěte zde).
Maďarsko se může trestu ještě vyhnout
Pokud návrh na zmrazení peněz projde, což by nastalo souhlasem kvalifikované většiny členských zemí EU, přišlo by tím Maďarsko zhruba o 0,5 procenta svého HDP. Země má ale ještě šanci si peníze zachránit.
"Dnešní návrh by měl být chápán jako silný podnět k tomu, aby země prosadila důsledná a důvěryhodná fiskální pravidla, která zaručí, že budou prostředky z fondu využity správně. Nyní je na maďarské vládě, jak se zachová před tím, než sankce začne platit," vysvětlil Olli Rehn, evropský komisař zodpovědný za hospodářskou a měnovou politiku EU.
Podobně se vyjádřil i komisař pro regionální politiku, Rakušan Johannes Hahn. Podle něj má Maďarsko šanci peníze nakonec dostat, musí ale k zavedení efektivních pravidel přistoupit rychle.
Komise může zmrazit peníze z kohenzního fondu v okamžiku, kdy má země nadměrné schodky a zároveň se nesnaží s tím něco dělat. Na vysoké deficity upozorňoval Brusel Maďarsko, ale i Belgii, Maltu, Kypr a Polsko už v lednu. Ostatní země se ale na rozdíl od Budapešti snažily harmonogram potřebných kroků sestavit. Brusel jim tak sankci nenavrhl.
Více než tříprocentní schodek má i Česká republika.
