Říká, že je měl připravené na nákup nemovitostí a nechtěl je nechat ležet volně ladem.
Proto koupil a vzápětí prodal akcie ČEZ. Na burzu dal přes šest milionů korun, ale měl klidnější spaní, než kdyby totéž udělal běžný obchodník z ulice. Lépe věděl, kdy nakupovat a kdy prodávat.
Manažerské obchody se ve světě pečlivě sledují a stává se, že za ně padají i velké tresty.
Když manažer ví o akciích a chystaných krocích podniku víc, může na burze vydělat na úkor ostatních. Svobodův případ ukazuje, že v Česku zřejmě bude potřeba pravidla pro manažerské obchody zdokonalit.
Svoboda zavolal svému makléři v pátek 29. dubna a nařídil, ať pro něj hned pořídí 7500 akcií bezmála za tři miliony korun.
Hned po víkendu, v pondělí 2. května, se ČEZ chystal zveřejnit výsledky hospodaření za první čtvrtletí. Svoboda připouští, že už při pátečním nákupu mohl vědět, jak na tom ČEZ je a co se v pondělí oznámí. Lidé zvenčí mohli jen odhadovat. Finanční analytici pozorující ČEZ čekali zisk okolo 3,5 až čtyř miliardy korun.
ČEZ však v pondělí oznámil, že vydělal 4,6 miliardy korun. Akcie ten den zdražily skoro o pět korun, což pro Svobodu znamenalo za den výnos 37 tisíc korun
Svoboda: Můžu obchodovat jak chci, zákon to povoluje
"Nikde zákon neříká, že bych nesměl obchodovat s akciemi z toho důvodu, že vím něco zevnitř firmy," říká Svoboda. "Jako manažer vím nejen o ziscích, ale také o dalších věcech, proto se musí jakékoli manažerské obchody ihned ohlásit. To jsem udělal," říká Svoboda.
Manažeři musí neprodleně oznamovat obchody s akciemi svých firem Komisi pro cenné papíry, která je zveřejňuje na internetu.
Logika je taková, že když nakupuje nebo prodává manažer, měli by o tom vědět všichni. Svoboda říká, že informaci poslal hned v pátek poštou a zároveň na komisi poslal řidiče s disketou.
"Na internetu se hlášení objevují až po uplynutí technické lhůty," říká mluvčí Komise pro cenné papíry Ivana Sedláčková.
Nemělo by to sice trvat déle než jeden pracovní den, to v případě ČEZ bylo pondělí, kdy o vyšších ziscích stejně už všichni věděli.
Pak byla informace bezcenná i pro ty, kdo v pátek prodávali, zatímco Svoboda nakupoval. Svoboda má pravdu v tom, že růst akcií po zveřejnění výsledků nebyl nijak výjimečný.
V pondělí o pět korun stouply, ale během dvou týdnů zase o dvacet korun poklesly.
Protože je považoval za podhodnocené, přikoupil ještě další za 3,7 milionu korun.
Risk se vyplatil: v půlce června už byly akcie o další stokorunu cennější.
O obchodech svého ředitele neinformoval ani ČEZ, podle mluvčího firmy Ladislava Kříže se případ bral jako Svobodova soukromá věc.
V USA by takové jednání bylo na hraně zákona. Manažeři v některých případech smějí akcie koupit nebo prodat až určitou dobu poté, co o tom burzu informují.
Sedláčková říká, že i v Česku lze manažery trestat, prokáže-li se zneužití informací pro vlastní obohacení.
Zákony mluví o pokutě až deset milionů korun, nebo dokonce o vězení. Prokázat zlý úmysl je však obtížné a zatím žádný závažný případ Česku není znám, na rozdíl třeba od USA, kde jsou zákony přísnější.
V Americe se takto proslavila Martha Stuartová
Nedávno podobným skandálem žila celá Amerika, když za zneužití tajných informací šla do vězení populární televizní hvězda Martha Stuartová. Říci, kdy český manažer dělá něco nepoctivého, je těžké.
"Podrobný rozbor by přesáhl několik stran," říká Sedláčková. Pokud jde o Svobodu, komise nesmí k žádnému konkrétnímu případu nic říci. Když se rozhodne věc vyšetřit, smí o tom mluvit, až když má výsledek.
Obecně platí, že se nesmí zneužít informace, která není veřejně známá a která by mohla poté, co by se stala veřejně známou, významně ovlivnit kurz," říká mluvčí komise. Obchod samotný vypadá navenek zpravidla normálně, od ostatních obchodů se liší právě v tom, že jedna ze stran má určité informace navíc," dodává.
Prokázat zneužití neveřejných informací však podle ní není snadné a komise v současné době nedisponuje dostatečnými pravomocemi pro získávání některých konkrétních údajů potřebných pro vyšetření případů.
