Novinářka internetového magazínu Johana Bhuiyanová si před časem domluvila rozhovor s šéfem newyorské pobočky Uberu. Když ovšem vystoupila z černého „alternativního taxíku“, Josh Mohrer už na ni čekal před centrálou firmy. „Tady jste! Sledoval jsem vás,“ zněla první slova manažera, který reportérce serveru BuzzFeed mával před obličejem svým iPhonem.
Tím si však zadělal na problém. Vedení firmy teď vyšetřuje, zda Mohrer neporušil zásady ochrany soukromí klientů. Novinářku sledoval prostřednictvím speciálního režimu „God View“ (Božský pohled), která zaměstnancům firmy umožňuje sledovat přesnou polohu vozidel i zákazníků, a to včetně těch, kteří teprve čekají na odvoz. Pracovníci Uberu však mohou tuto aplikaci používat jen k obchodním účelům. A sledování novinářů mezi ně patrně nespadá.
Jak v říjnu upozornil časopis Forbes, kvůli „božskému“ režimu se Uber údajně dostal do potíží už před třemi lety. Firma tehdy v Chicagu pořádala večírek na oslavu rozšíření služby. Hosté, které vedení Uberu na akci pozvalo, mohli na jedné z obrazovek sledovat „přímý přenos“ provozu alternativních taxíků v New Yorku. Julia Allisonová však mezi třemi desítkami zobrazených zákazníků poznala svého známého Petera Simse. Poslala mu SMS s jeho přesnou polohou a rozčílený podnikatel kvůli tomu přestal Uberu věřit.
Pojďme na novináře vytahovat špínu, nadhodil šéf Uberu
Reportéři serveru BuzzFeed se možným problémům s ochranou soukromí klientů Uberu věnují často. Ve středu navíc informovali o kontroverzním prohlášení jeho viceprezidenta Emila Michaela. Ten prý na jedné z firemních akcí prohlásil, že by si Uber měla najmout soukromé detektivy na „vytahování špíny“ proti nepohodlným novinářům. Michael chtěl reportéry nechat „ochutnat svou vlastní medicínu“, později se však od svých slov distancoval. Padla prý jen v neformální debatě.
Uber vznikl před pěti lety v San Franciscu, rychle se rozšířil po Spojených státech a v poslední době expanduje i ve světě. Tržní hodnota značky podle expertů dosahuje až 30 miliard dolarů, tedy přes 660 miliard korun. Firma o sobě mluví jako o zprostředkovateli kontaktu mezi klienty a řidiči, neoznačuje se za přepravní službu. Proti Uberu protestují klasičtí taxikáři a mnohdy se nelíbí ani úřadům. Německé soudy službu na začátku září zakázaly (více čtěte zde).
V Praze Uber působí od poloviny srpna. Během podzimu se v tuzemsku chystá spustit svou klíčovou aplikaci UberPop, díky níž se může stát taxikářem v podstatě každý. Zákazníky, kteří si ji stáhnou do telefonu, spojuje přímo s registrovanými řidiči. Za zprostředkování si Uber bere 20 procent z ceny, aplikace zároveň slouží jako taxametr. Jiří Bureš z oddělení taxislužeb pražského magistrátu však upozorňuje, že „lidové taxikaření“ je nelegální (více čtěte zde).
