Zveřejňovalo by se jen souhrnně, kolik bere celé představenstvo a kolik celá dozorčí rada.
Nový zákon nařizuje, aby manažeři odkryli platy každý zvlášť za sebe, a to poprvé už letos v dubnu.
"Mrzí mě, že to neprošlo. V této podobě je to zneužitelné i zločinci a zákon je příliš tvrdý, víc než je v Evropě obvyklé," řekl poslanec Pavel Suchánek (ODS) poté, co se nepodařilo jeho návrh prosadit jako součást novely zákona o konkurzech, ani v novele zákona o spotřební dani.
Evropa debatuje o potřebě větší transparentnosti v odměňování už dva roky. Pamatuje totiž i případy, kdy se i ve firmách na pokraji krachu vyplácely přemrštěné platy a manažeři si nechávali firmou hradit i drahé vily a cesty po světě.
"Je to opravdu důležité pro akcionáře. Pokud rozhodují o najmutí či odvolání konkrétní osoby, musí dát její výkon a přínos firmě na jednu stranu a jeho plat na druhou. Sečtené sumy nestačí. Pravda je, že to naráží na otázku, jak zajistit bezpečnost těch lidí," říká zástupce významného akcionáře ČEZ.
V USA zpřísnili pravidla pro firmy, které se obchodují na burze po aféře zkrachovalého Enronu. "Jenže v Americe je jiná kultura a lidé jsou na to zvyklí. Myslím si, že akcionářům by stačila informace souhrnná," říká vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.
EU zatím svým členským zemím jen doporučuje, aby zajistily transparentní atmosféru v odměňování manažerských špiček. Letos mělo být jasno kolem šéfů asi 150 českých firem, s jejichž akciemi či dluhopisy se veřejně obchoduje.
Hráči na místní burze tvrdí, že zákon je v tomto směru příliš náročný. Prý by mohl z burzy vyhnat zahraniční tituly či odradit ostatní, aby na ni vstupovali.
"Pro kapitálový trh je to znění zákona katastrofa. Například skupina Erste má padesát dceřiných firem po světě a najednou by v Česku museli reportovat platy všech, kdo je řídí," říká šéf burzy Petr Koblic.
