Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Manažerům se už platy tolik zvyšovat nebudou

  0:20aktualizováno  0:20
Manažeři a vysoce postavení odborníci vydělávají tolik, že jejich platy už neporostou tak rychle jako dosud. Nejnovější studie společnosti Pricewaterhouse Coopers uvádí, že tito lidé mají devětkrát vyšší příjmy než řadoví zaměstnanci v jejich firmě. Mezera mezi nejvyššími a řadovými platy, která za socialismu byla velmi úzká, se podle personálních odborníků, sociologů i manažerů téměř dostala na úroveň vyspělé Evropy.

"Zdá se, že rozdíl se dál zvětšovat nebude. Stačí se podívat na letošní vývoj mezd. Je to poprvé od začátku devadesátých let, co se růst mezd špičkových odborníků příliš neliší od růstu dělnických platů," říká Dana Formánková z Pricewaterhouse Coopers, která platovou studii podle údajů z více než stovky tuzemských podniků zpracovala.

Platy manažerů stouply oproti loňsku o 8,7 procenta a mzdy zaměstnanců ve výrobě o 6,7 procenta. Dvouprocentní rozdíl je mnohem menší než dříve.

Podle Ivo Baštýře z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí končí doba, kdy se odměny manažerů zvyšovaly téměř automaticky. "V uplynulém desetiletí to mělo svůj smysl, protože platy šéfů za socialismu nebyly příliš povzbudivé. Firmy je musely zvýšit, aby přilákaly schopné odborníky. Ale teď už je jiná doba, platy manažerů už jsou dost vysoké a bude spíš potřeba najít nějaký způsob, jak jejich další růst pevně navázat na výkonnost firmy," soudí Baštýř.

Tlak na odměňování šéfů firem podle toho, jak jejich podnik hospodaří, přitom v poslední době skutečně sílí. "V posledních dvou letech se začínají široce prosazovat nové motivační programy. Objevují se věci, které jsou pro manažery ze střední Evropy úplně nové, například odměny z výnosu akcií nebo z výnosu při prodeji firmy strategickému partnerovi," upozorňuje Zdeněk Pasák z personální firmy Madson &Taylor, specializované na hledání manažerů.

Větší snaha navázat platy na pracovní výkon se přitom dá očekávat i u řadových pracovníků.

"Tato tendence opravdu sílí. Letos už existovala spojitost mezi odměnou a výkonem u 99 procent dotazovaných firem," uvádí Dana Formánková.

Podle sociologa Jiřího Večerníka, který se zabývá rozvrstvením společnosti, by tento trend mohl konečně zaplnit bílé mezery, které se na škále všech platů vyskytují mezi nejvyššími a nejnižšími mzdami. "Dá se čekat, že sice škála platů už zůstane stejně rozevřená, ale bude se rozvrstvovat uvnitř - podle pracovního výkonu jednotlivých lidí, podle perspektivnosti jejich profese, podle jejich aktivního a tvůrčího přístupu k práci," míní Večerník.

O tom, že rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími platy jsou nyní v České republice již srovnatelné se západoevropskými zeměmi, svědčí i poslední mzdové šetření organizované ministerstvem práce.

Podle něj v letošním roce deset procent nejlépe placených lidí bere měsíčně víc než 22 524 korun. Naopak deset procent nejhůře placených lidí má mzdy nižší než 7767 korun. Horní hranice je tedy 2,9krát vyšší než dolní.

To je větší odstup, než jaký statistici vypozorovali například v západním Německu. Česká republika jinak v mezinárodním srovnání stojí zhruba uprostřed poměr nejhorších a nejlepších platů se v západní Evropě pohybuje od 2,2 ve Skandinávii až po 3,9 v jižní Evropě.

Velikost této mezery záleží na tradicích v každé zemi, což je třeba příklad Francie, kde je odstup dobře a špatně placených profesí velký. "Ve Francii bylo typické, že nejhůře placené práce vykonávali většinou přistěhovalci, a těm se mohly platit i velmi nízké mzdy. Tím vznikla velká mezera mezi vysokými a nízkými platy," říká Ivo Baštýř.

Naopak v sousedním Německu bylo přistěhovalců daleko méně a i nejnižší profese vykonávali Němci. "Těm ovšem odbory zaručovaly slušné platy, a tak se tam mezera mezi nejhůře a nejlépe placenými profesemi tolik neroztáhla," dodává. Zeměmi s tradičně vysokými rozdíly v platech jsou kromě jižní Evropy i Velká Británie a Spojené státy.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Bartoš při volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES v pražském hotelu...
Lidé na volby prosázeli už 60 milionů. Hitem jsou sázky na Piráty a SPD

Volby jsou sice až v pátek, ale sázkaři mají jasno už teď. Vyhraje je hnutí ANO, naprosto bez diskusí. Druhá ČSSD bude ráda, že předstihne třetí komunisty. A...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Za hospodu kulturnější. Bývalí manažeři Prazdroje rozjíždějí novou skupinu

Bývalí manažeři Plzeňského Prazdroje rozjíždějí novou hospodskou skupinu, kterou pojmenovali Hospodska. Chtějí, aby hospoda byla místem setkávání a diskuzí....  celý článek

Ilustrační snímek
Developeři utíkají z Prahy. Starý územní plán brzdí výstabu nových bytů

Dlouhotrvající problémy s povolováním výstavby nových bytů v české metropoli hýbou prodejním žebříčkem rezidenčních developerů. Situace na pražském trhu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.