Tak výrazný zásah do daní nezažilo Česko řadu let. Odehraje se navíc hodně narychlo. Poslanci nebudou mít mnoho času o něm diskutovat, s největší pravděpodobností ho projednají pod časovým tlakem ve stavu legislativní nouze.
Manželé a firmy ušetří na daních
Snaha získat podporu koaličních partnerů přiměla ministry zařadit na poslední chvíli do povodňového balíčku i dvojí pokles daní: společné zdanění manželů a snížení daní firmám. Potvrdili to šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda i Hana Marvanová z Unie svobody. "Dohody jsou téměř uzavřeny," řekl Svoboda pro ČTK. Unionisté zatím tak optimističtí nejsou a proti řadě kroků protestují.
Manželé by měli dostat už příští rok šanci podat společné daňové přiznání. Čím vyšší je rozdíl v příjmech manželů, tím na tom rodina více vydělá. Muž s šedesátitisícovým platem a ženou na mateřské ušetří každý měsíc tři tisíce. Muž ve stejné situaci s průměrným platem však neušetří nic. Společné zdanění má kabinet ve svém programu.
Další záměry daně naopak zvyšují: růst daně z příjmu fyzických osob u výdělku převyšujícího 1 117 800 korun z 32 na 37 procent, dále vzestup DPH u potravin a dalšího základního zboží na 7 procent (ten vytáhne lidem z peněženek o 6 miliard korun více než dnes). Jistý je už vzestup spotřební daně u cigaret a alkoholu. O benzinu se stále vyjednává. "Rýsuje se kompromis, že by se daň u benzinu zvýšila až za rok 2004," řekl Svoboda.
Společné zdanění manželů a snížení daní firmám jsou i v programovém prohlášení vlády, schváleném pár týdnů před povodněmi. Oba tam prosadila při vyjednáváních Koalice. "Jednáme o poklesu daně z příjmu právnických osob o tři procenta během dvou let," řekl včera ministr financí Bohuslav Sobotka. V současné době platí firmy ze svých příjmů 31 procent, do dvou let by to mohlo být 28.
Společné zdanění manželů by výrazně pomohlo hlavně rodinám, kde má jeden z partnerů vysoký plat a druhý nízký nebo žádný. Vydělají na něm lidé s nadprůměrnými příjmy. Člověku, který má průměrný plat a manželku na mateřské bez vlastního příjmu, tato změna nic nepřinese.
Každý z těchto kroků by měl státní rozpočet připravit přibližně o miliardu korun. Na dani z příjmu právnických osob stát ročně vybere kolem 16 miliard korun, není to tedy příliš významný příjem, a pokles tak nebude příliš citelný. U společného zdanění jsou odhady jen velmi přibližné.
Vyjednavači Koalice si dobře uvědomují, že oba poklesy daní jsou politickým obchodem, aby byli ochotni schválit celý "povodňový" balík daňových změn. Velmi nejistý je zatím především názor Unie svobody. "Nesouhlasím s tím, že daňová reforma se dělá narychlo pod tlakem okolností," říká ekonomický vyjednavač unie Ivan Pilip. Místopředsedkyně sněmovny Hana Marvanová však považuje za velmi nešťastné, že se o reformě daní diskutuje v rozjitřené atmosféře po povodních. "Jakákoliv věcná argumentace je mnohem obtížnější," říká.
Výrazně vstřícnější je postoj KDU-ČSL. Vicepremiér a ministr zahraniční Cyril Svoboda včera řekl, že k uzavření dohod o daních již mnoho nechybí. KDU se snaží prosadit oddálení zvýšení spotřební daně na benzin na rok 2004. Pravděpodobně uspěje.
