Není to tak dávno, co přestaly vysílat analogové vysílače a nahradily je ty digitální. Nyní se rýsuje další změna, kterou bude přechod na nový standard DVB-T2. Proč přecházíme na další typ vysílání?
Hlavním důvodem je to, že operátoři sítí, jako jsou České Radiokomunikace, museli uvolnit vysílací spektrum. Tlačili na to mobilní operátoři, kteří chtějí více prostoru pro své služby a sítě nové generace 5G. Rozhodlo se o tom v roce 2012 na Světové radiové konferenci.
MARTIN GEBAUER
|
Proč ke změnám dochází tak rychle, nešlo rovnou přeskočit z analogu na DVB-T2?
My bychom byli nejraději, kdyby se přechod uskutečnit nemusel, protože kvůli tomu přijdeme o spektrum. Ale bohužel nemáme jinou možnost. Bez přechodu by zhruba polovina televizních diváků ztratila pozemní televizní příjem, což je jediná platforma, která je zdarma. Po roce 2020 by tedy najednou zmizely všechny programy zdarma a diváci by si museli zakoupit satelit nebo kabelovku, za které by měsíčně museli platit stovky korun.
Co tedy přechod na nový standard DVB-T2 divákům přinese?
Budou si muset do roku 2020 vyměnit televize, které umějí standard DVB-T2. Ti, kteří si nebudou chtít koupit novou televizi, si budou muset koupit nový set top box. Staré televize budou fungovat až do konce roku 2020, takže lidé nemusí kupovat přijímač hned, ale třeba až na konci roku 2020. Cena bude záležet na obchodech, ale set top box se pohybuje v řádech stokorun. Nebude to tak dramatické.
Spíš mě zajímaly výhody a nevýhody než investice do vybavení.
Výhodou je už jen to, že ta platforma bude vůbec existovat. To znamená, že diváci budou mít na výběr, jestli za televizi chtějí platit, nebo ne. Dále technické parametry služby, díky kterým budou moci sledovat programy v HD kvalitě. Přijímač s lepším softwarovým vybavením umožní využívat i další služby, jako je hybridní televize HbbTV, která kombinuje televizní vysílání s širokopásmovým internetem.
A nevýhody?
To jsou jen počáteční náklady. Pokud si lidé nekoupí nový televizor, budou si muset pořídit set top box. Nicméně, podle průzkumů se ukazuje, že lidé v průměru mění televizi každých šest let. To znamená, že za tři roky, kdy dojde k přechodu, si více než polovina domácností koupí novou televizi přirozeně. Podle našich zjištění už zhruba 10 procent televizorů, které jsou dnes v domácnostech, umí DVB-T2. V dalších letech očekáváme, že si takový přijímač koupí více než polovina lidí.
Na co by si měli dát zákazníci při výběru nového zařízení pozor?
Lidé se musí dívat na to, jestli už televize umí nový standard. Aby si zbytečně nepořizovali špatné zařízení, připravili jsme pro ně na stránkách www.dvbt2overeno.cz službu, která za ně přijímač prověří. Televize, které jsou nachystané na nový standard, jsou značené zlatou kulatou nálepkou. Aktuálně je na trhu zhruba 1 000 typů televizorů, které umějí DVB-T2. Myslím si, že v budoucnu to budou umět skoro všechny televize.
Se změnou vysílání se objevily spekulace, že i když k ní dojde, stejně se nabídka bezplatných programů sníží. Co si o tom myslíte?
To je otázka spíše pro jednotlivé televize, protože my jsme jen operátor sítí. Záleží na nich, jaký byznys model si zvolí. Jestli použijí šíření zadarmo vzduchem, nebo placený obsah. Momentálně pozemní síť obsahuje 26 celoplošných programů, vzhledem k popularitě této platformy nečekám, že by lidé přišli o nabídku programů zdarma.
Kolika procent diváků se přechod bude týkat?
Momentálně je terestrická pozemní platforma oblíbená u 60 procent obyvatel. Ne všichni ji ale mají na první televizi. Řada domácností vlastní několik přístrojů. Na první televizi ji má necelá polovina obyvatel.
Mohou diváci počítat hned na začátku s dokonalým pokrytím?
Dnes pokrýváme skoro 80 procent území Česka a do jara 2018 dosáhneme 98 procent. Pokrytí bude minimálně stejně kvalitní jako to stávající, ale pravděpodobně bude ještě lepší.
Němci budou přecházet dřív, nebude z jejich strany hrozit rušení našeho vysílání?
Kvůli tomu už jednají regulátoři. To by mělo zajistit, abychom se navzájem nerušili. Pásma jsou však velmi blízko sebe, a pokud tam Němci spustí mobilní služby, může k rušení docházet. Pak je třeba instalovat různé technické prostředky, které rušení odfiltrují.
Chystáte vy nějaká opatření?
Mělo by to fungovat tak, že ti, kdo přicházejí s novou technologií, by měli na své náklady zajistit, aby nerušili spektrum, jež tu bylo dříve. To je princip, který obecně platí. A i dnes už ta věc běží – všichni máme v mobilu LTE, což je síť 4G, která běží na spektru, které patřilo analogovým televizím. Pokud budou mít lidé podezření, že jim kvůli přechodu vypadl televizní signál, měli by to nahlásit na Český telekomunikační úřad.
Jak přesně bude přechod probíhat?
Už to probíhá, harmonogram stanovuje Český telekomunikační úřad podle jednotlivých oblastí. Snažíme se, aby to diváky zasáhlo co nejméně, proto stavíme a už jsme vlastně skoro dostavěli tzv. přechodovou síť, kdy vedle sebe budou existovat sítě stávajícího i nového standardu. Diváci si ničeho nevšimnou, a pokud mají správnou televizi, která umí rozkódovat nový standard, tak už mohou objevit programy v novém standardu. Poznají je podle přípony T2. Stejné programy, které sledovali ve starém standardu, budou nyní vídat v novém.
Kolik vás bude přechod stát?
Nová síť bude stát přes miliardu korun. Budeme muset koupit nové vysílače i novou technologii na vysílání. Dále je budeme muset přeladit. To, že nebudeme vysílat na stejných frekvencích, bude znamenat, že budeme dokonce přelaďovat některé vysílače i potom, co skončí přechodová síť. To znamená, že si lidé budou muset přeladit, ale většina nových televizorů to udělá sama.
Vydělají České Radiokomunikace na této změně?
Nám z toho vzniknou náklady. Dostali jsme slib, že budeme moci na některých kmitočtech vysílat do roku 2021, na některých až do roku 2024. A už to neplatí. Potřebujeme, aby nám stát prodloužil příděly kmitočtů, jinak nebudeme schopni amortizovat velké investice, které už máme. A kvůli tomu nebudeme schopni provést ani nové investice. Potřebujeme mít jistotu, že když teď nainvestujeme do sítí, tak za dva roky znovu někdo nepřijde a neřekne, že nám sebere spektrum.
Dostanete od státu takovou záruku?
Ta měla přijít formou toho přídělu frekvencí. Nicméně je ještě potřeba získat potvrzení Evropské komise k tomu, že to není nedovolená podpora. To se týká jak přídělů, tak kompenzací, které podle zákona o elektronických komunikacích máme dostat. Momentálně stavíme za své a od státu nic nedostáváme. A dokud Komise neshledá, že je to oprávněné, nedostaneme ani korunu.
A pokud by to Brusel nepotvrdil?
Nechci spekulovat, ale můžeme se bránit opuštění spektra. Já doufám, že se to nestane. Zatím to vypadá, že jsme se nějak domluvili. Ale samozřejmě není možné někomu narušit podnikání, kde jsou nějaké tržní principy, které jsou rovné pro všechny, a zvýhodnit některé platformy vůči ostatním.
Mezi firmami je stále běžnější, že pečují o svůj společenský obraz charitou. Jak si vylepšují profil České Radiokomunikace?
Podporujeme především mladé lidi a studenty v přípravě na profesní život, mimo jiné spolupracujeme s Nadací vévody z Edinburghu, kterou zastřešuje britská královská rodina. Nadace se zabývá rozvojem mladých lidí nejen ze znevýhodněných prostředí, což je v anglosaském světě velmi populární. Mladí lidé se na určitou dobu zapojí do programu s instruktory a mají šanci se zlepšovat ve vybraných oborech, v činnostech, které by chtěli prohloubit. V Česku už nadace podporuje zhruba 2 000 dětí. Zároveň roste počet škol, které akceptují tento program.
