Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Martin Roman: Jsem ředitelem z povolání

  15:19aktualizováno  15:19
Ředitelem se stal už v jedenadvaceti letech ještě předtím, než dokončil vysokoškolské studium. Dnes je šéfem "svého" třetího podniku a nic jiného než ředitelování v životě neokusil. To je v kostce vizitka současného šéfa plzeňské Škodovky Martina Romana.

Ten je také nejžhavějším kandidátem na další, nedávno uvolněné ředitelské křeslo šéfa elektrárenské firmy ČEZ.

"Něčím jiným než ředitelem jsem byl vlastně jen v době letních brigád na střední a vysoké škole. To jsem dělal frézaře, zahradníka, zedníka nebo rozvážel nákupy," říká čtyřiatřicetiletý Martin Roman.

Příběh začal psát při svých studiích ve Švýcarsku, kde získal roční stipendium na ekonomické fakultě univerzity v Sant Galenu. Na závěr musel sepsat písemnou práci.

"Vybral jsem si téma český maloobchodní trh a napsal jsem elaborát zhruba o sto stránkách. Bylo to dva roky po revoluci a v té době tu nebyly žádné specializované agentury na výzkum trhu a neexistovaly ucelené informace o maloobchodu. Proto jsem si řekl, že když už se s tím tématem dělám, zkusím svoji práci prodat. Za devět set franků ji koupilo šest firem z Německa. Tři z toho mi hned nabídly práci," vzpomíná Martin Roman.

Jednu z nabídek si vybral a v roce 1992 nastoupil jako šéf tuzemského zastoupení společnosti Wolf, která vyrábí bramborové lupínky a tyčinky.

"V té době jsem ještě nedokončil studium práv v Praze a už jsem nastoupil jako ředitel. Skoro od nuly jsem budoval úplně nový tým. Po pravdě řečeno jsem si myslel, že být ředitelem není tak těžké, že k tomu stačí talent a chytrost," říká Martin Roman.

Záhy pochopil, že to není tak jednoduché.

"Měl jsem obrovské štěstí, že mým přímým nadřízeným byl čerstvě penzionovaný marketingový ředitel koncernu Unilever, tedy druhý muž jedné z největších světových potravinářských firem. Tloukl mi do hlavy, že žádné rozhodnutí se nesmí dělat bez předchozí kalkulace. Zní to zdánlivě jednoduše, ale je to základ, ze kterého se nikdy nesmí slevit a z něhož těžím dodnes," říká Martin Roman.

Během necelého roku firma Wolf dobyla pětinu českého trhu a dál už se svými brambůrky stěží mohla růst. Vyrábí dražší zboží a zákazníci preferovali levnější pochutiny.

"Někdy v druhé polovině roku 1993, kdy už jsem přemítal, co budu dělat dál, jsem viděl v novinách inzerát, že výrobce vzduchotechniky Janka Radotín hledá nového ředitele. I když jsem měl praxi pouze jedenáct měsíců a z úplně jiného oboru, řekl jsem si, že nemám co ztratit a půjdu zkusit štěstí," vzpomíná Roman.

Ředitel na inzerát
Janku tehdy vlastnilo několik investičních fondů. Firma neměla dobré výrobky a ani je neuměla prodávat. Hlavní roli při Romanově výběru hrál člen představenstva Karel Kop.

"Měli jsme od agentury seznam pěti kandidátů. Čtyři z nich byli klasičtí rutinéři, lidé, kteří prošli mnoha vedoucími posty, a Janka měla být dalším v řadě. S nimi byl ve výběru mladý kluk, který mě velmi zaujal. Ještě před pohovorem navštívil veletrh, kde se Janka prezentovala. Dělal, že je podnikatel a potřebuje koupit vzduchotechniku. Dal se do řeči s prodejcem, který mu doporučil, že má radši koupit lepší zboží od firmy, kterou si založil předchozí ředitel Janky," vzpomíná Karel Kop.

PĚT DŮVODŮ VÝJIMEČNOSTI
1. Šéfovat ho učili manažeři, kteří prošli
vrcholnými posty ve velkých světových podnicích.
2. Ředitelem je od svých 21 let,
nikdy nedělal jinou práci.
3. Již dvakrát se mu podařilo ozdravit
problémový podnik a prodat jej novým majitelům.
4. Dokázal vyvést z krize předluženou plzeňskou
Škodu, které sice stát odpustil dluhy, ale na rozdíl
od jiných problémových polostátních firem, do ní
nelil nové peníze.
Dříve ztrátový podnik je opět ve zisku.
5. Vytvořil kvalitní manažerský tým.
Ani při zásadních rozhodnutích netrvá na tom,
že má vždy pravdu.

Vzhledem ke své zkušenosti s prodejci byl systém péče o zákazníky jednou z prvních novinek, kterou Roman v Jance zavedl. Následovalo rozhodnutí o prodeji některých aktivit tak, aby se firma mohla soustředit na klíčové oblasti podnikání.

Firma pod jeho vedením nabrala nový dech a završením její proměny byl prodej americké firmě Lenox.

"To byla svým způsobem náhoda. Jako poradce jsme předtím přijali důchodce, jednoho z bývalých šéfů Lenoxu. To on pomáhal Romanovi v začátcích, učil ho, jak se ozdravuje nemocný podnik. Pamatuji si, jak mi říkal: Roman a ti jeho kluci zatím nic moc neumějí, ale jsou inteligentní, pracovití, slušní a jednou z nich bude středoevropská manažerská elita," říká Kop, dnes Romanův dobrý známý.

V Jance se Roman dostal do širšího povědomí a stal se předmětem zájmu lovců manažerů. V roce 2000 přišel jeho zatím poslední přestup. Stal se šéfem plzeňské Škody, kam přišel z iniciativy největších věřitelů - Komerční banky a IPB.

A přes prvotní odpor tehdejšího premiéra Miloše Zemana nakonec na jeho angažmá kývla i vládní sociální demokracie.

Úspěch v Plzni
Roman se stal ve třiceti šéfem v té době jednoho z rozhodujících tuzemských výrobních podniků. Rozdíl mezi Škodou a Jankou byl ten, že Škodovka své výrobky prodávala.

Jenže za Romanova předchůdce Lubomíra Soudka se nehledělo na zisk, ale hlavně na velikost tržeb. A tak se prodávalo se ztrátami a nedostávající se peníze Soudek půjčoval, kde se jen dalo.

Martin Roman spolu s právníky a poradenskými firmami přišel s projektem oddlužení firmy - banky se pokusil přesvědčit, aby dluhy firmě odpustily a staly se majiteli nového, očištěného podniku.

Škodovka a Roman s ní vyhráli. Nakonec firmu přivedl pod křídla investiční skupiny Appian, která vlastní Mosteckou uhelnou. Dnes podnik znovu vyhrává velké kontrakty jako za Soudka. "Ale zakázky jsou se ziskem," tvrdí Roman.

Lidé, kteří šéfa plzeňské Škody poznali, tvrdí, že jednou z jeho hlavních devíz je schopnost vytvořit velmi dobrý manažerský tým. "Přivedl do Škodovky špičkové manažery a podnik se odpoutal od minulých problémů," soudí Petr Pudil z představenstva Appianu.

"Nesmíte hledět na to, zda je člověk pod vámi lepší než vy a že vás třeba přeroste. Musíte ho špičkově zaplatit a motivovat. Já jsem do Škody přetáhl manažery velkých západních firem a kromě zvýšení platu jsem jim nabídl možnost dělat na ojedinělém projektu, ke kterému se už nikdy nemusí dostat," říká.

Romanovi podřízení se shodují v tom, že umí motivovat lidi a získat si je. "Netrvá na tom, že jeho návrh je ten nejlepší. Umí přijmout lepší řešení od podřízeného. Podřízenému umí dobře zaplatit, motivovat ho. Ale také ve vhodnou chvíli dát najevo, že on je ve firmě ten silnější," říká jeden z lidí, kteří s Romanem denně pracují.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Majitel skupiny KKCG Karel Komárek
Ropný magnát Komárek rozšiřuje IT stopu KKCG. Koupil 70 procent AutoContu

Skupina KKCG podnikatele Karla Komárka koupila 70procentní podíl v předním českém dodavateli informačních technologií AutoCont. Firma o tom informovala ve...  celý článek

Nesprávné provedení okna, tvar ostění neumožňuje obtékání teplým vzduchem. Na
Kupujete nemovitost? Pozor na skryté vady, na reklamaci máte 5 let

Každý rok v Česku proběhne převod zhruba půl milionu bytů a rodinných domů. Technický stav nemovitosti se smluvně mezi kupujícím a prodávajícím přitom řeší jen...  celý článek

Obchodní ředitel řetězce COOP Josef Plesník
Vzpomínky na JZD nám škodí, mladé družstva nelákají, říká šéf COOP

COOP letos slaví 170 let. Na velký večírek to však nevypadá. Obce nechávají obchody zavřít a mladí se do družstevničení nehrnou. Až 800 prodejen může být brzy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.