Péče o hada moc nestojí, šelma dokáže rozpočet zruinovat

  7:00aktualizováno  7:00
Péče o domácí mazlíčky může vyjít pořádně draho. Zatímco třeba had vysaje z peněženky svého majitele jen tisíce korun ročně, obyčejný pes může vyjít až na desítky tisíc. Nejdražší je ovšem obsluhovat velkou kočkovitou šelmu.

Trojčatům sněžných levhartů v jihlavské zoologické zahradě už jsou dva měsíce, narodila se 6. května. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Po útěku mamby zelené z­ bytu v­ pražských Hlubočepech se strhla diskuse o ­bezpečnosti chovu jedovatých hadů. Ti přitom patří k nejčastěji chovaným exotickým zvířatům v českých domácnostech. „Zkušenosti s jejich chovem jsou v­ naší zemi letité. Chovatelé často mají i vlastní odchovy,“ říká veterinář Martin Svoboda, který pracuje s malými exotickými zvířaty.

Co se týče financí, nejsou navíc hadi příliš nároční. Spokojí se s vyhřátým teráriem, vodou a jednou myší týdně. Některé stačí krmit i ­jednou za měsíc, záleží na velikosti hada. Ten bez potravy vydrží i několik měsíců.

„Hady krmíme přibližně jednou měsíčně, vyžadují však dostatek vody a tepla. Asi dva měsíce v létě je míváme ve venkovních teráriích, ale po zbytek roku jim musíme topit,“ vysvětluje Olga Němcová, chovající hroznýše a užovky.

Energie na jednoho hada ji stojí přibližně sedm korun denně, což za deset měsíců činí něco přes dva tisíce korun. Myši jako potravu mohou majitelé pořídit přibližně za cenu deseti korun na kus, hada pak v ­řádech tisíců.

Fotogalerie

U větších plazů pak výdaje několikanásobně stoupají, ale stále jsou srovnatelné s domácími zvířaty. „Když si budu chtít koupit papírového psa, vyjde mě třeba na 20 tisíc. Za stejnou cenu pořídím i dvoumetrového krokodýla. A ten na rozdíl od psa potřebuje vyhřívané terárium, jehož spotřeba rozhodně není zanedbatelná, nedovedu ji ale přesně vyčíslit,“ tvrdí zoolog Michal Podhrázský, který má v Safari parku ve Dvoře Králové na starosti plazy a ptáky.

Množství potravy, které krokodýl pozře, pak závisí na jeho velikosti. „Malý krokodýl, který dorůstá zhruba metr dvacet, sežere dva potkany týdně, což dělá nějakých 5­ 200 korun ročně. Velké druhy, které mohou mít až pět metrů, pozřou na posezení tři slepice nebo půl kozy. Pak se výdaje za potravu vyšplhají až na 25 tisíc za rok,“ přibližuje zoolog.

Kotce dražší než lemuři

V případě velkých kočkovitých šelem může být částka ještě vyšší. „Pokud bude puma dostávat kvalitní krmení, mohou se výdaje vyšplhat až na padesát tisíc za rok. Za pořízení kvalitního kotce s výběhem zaplatí chovatel dalších sedmdesát až sto tisíc korun,“ vysvětluje veterinář Svoboda.

Spousta potenciálních majitelů exotických zvířat však podle chovatelky Kláry Zalabákové s výdaji za obytnou plochu už tolik nepočítá. „Většinou platí pravidlo, že ubikační zařízení stojí dvojnásobek ceny zvířete. To znamená, že když si chovatel koupí lemura za nějakých padestá ­tisíc, minimálně dalších sto tisíc dá za výstavbu obytné buňky. A ­pak samozřejmě pravidelné výdaje za energie,“ přibližuje vlastní zkušenost.

Zvířatům, která nutně nepotřebují teplo, však mnohdy postačí i zahrada u rodinného domu. „Klokan je v tomto ohledu víceméně srovnatelný s větším plemenem psa. Máte ho na zahradě a stojí přibližně deset tisíc,“ říká s tím, že pokud by počítala jen pravidelné výdaje, je klokan oproti psovi dokonce mnohonásobně levnější. Záleží na tom, čím majitel svého psa krmí. „Klokan sežere dva balíky sena za rok, což dělá zhruba dva tisíce korun. Zbytek roku se živí pastvou,“ popisuje.

Kolik stojí chov zvířat


Hadi
Dospělý had o velikosti užovky červené (140–200 cm) by se měl krmit jednou do týdne. Pokud se bude krmit myší za zhruba 10 korun, roční náklady za potravu budou činit zhruba 520 korun. V případě větších hadů, jako je hroznýš královský (250–300 cm), mohou majitelé sáhnout i po větších laboratorních potkanech (asi 45 korun za kus). Hroznýše stačí krmit jednou za měsíc, roční náklady za potravu se tedy vyšplhají zhruba na 540.

Kočkovité šelmy
Pokud by chovatel krmil kočkovitou šelmu hovězím ze supermarketu, zaplatil by za krmení pro jedno zvíře zhruba 470 tisíc ročně. Tedy za předpokladu, že by šelma spotřebovala 50 kilogramů masa za týden a jedno kilo by stálo zhruba 190 korun. Majitelé proto často získávají maso z vlastních hospodářských zvířat nebo skupují to, jež je na hraně expirace, často dostávají i zbytky. Pak kilogram masa může vycházet i na tři koruny, což za rok činí zhruba 7 800 korun.

Krokodýli
Malé druhy krokodýlů, které dorůstají 150 centimetrů, obvykle spořádají dva větší potkany za týden, což dělá přibližně 5 200 za rok. Velké druhy krokodýlů, jejichž délka dosahuje pěti metrů, pozřou týdně i­tři slepice. Pokud by jedna stála zhruba 150 korun, zaplatil by chovatel přes 23 tisíc ročně.

Klokani
Klokan se většinu roku živí pastvou, pokud má tedy chovatel k dispozici travnatou plochu, výdaje za krmivo ho nestojí nic. Přes zimu zvíře spořádá přibližně dva balíky sena. Ty stojí asi 2 000 korun.

Podobně úsporné jsou z finančního hlediska i surikaty. „Je to malinké zvíře, takže sežere jedno nebo dvě jednodenní kuřátka denně,“ přibližuje chovatelka Němcová. Za potravu pro jeden pár surikat zaplatí přibližně čtyři stovky měsíčně. Za vyhřívání kotce zhruba další tři tisíce ročně. „Nemusí být velký, ale musí v ­něm být minimálně 20 stupňů Celsia,“ říká. I s výdaji za energie ji však surikaty vyjdou levněji než jeden canisterapeutický pes. (pozn. – canisterapií se rozumí léčebný kontakt psa a člověka). „Ten mě stojí asi dva tisíce za měsíc, a to nepočítám veterinární služby. Vzhledem k­ tomu, že pracuje, potřebuje správnou péči, takže pro mě ve finále představuje asi nejdražší položku,“ dodává Němcová.

Těžko vyčíslitelné náklady

Částky, které jsou chovatelé do zvířat ochotni investovat, se od sebe mnohdy rapidně liší. Náklady potřebné na chov jednotlivých zvířat jsou proto diskutabilní. „Psa také můžete krmit buď superprémiovým krmivem, nebo mu nasypat něco levného, abyste ho zaplácli. Velký pes na obyčejných granulích pak může vyjít levněji než jezevčík, kterému denně dopřáváte měkké kapsičky,“ vysvětluje Zalabáková a ­dodává, že je velký rozdíl mezi výdaji, které jsou nutné, a výdaji, jež majitelé svým zvířatům často obětují.

„Stejně tak to, že kočkovitá šelma sežere tři kila hovězího denně, neznamená, že nás vyjde na 450, protože jedno kilo v obchodě zrovna stojí 150 korun. Většina chovatelů si nachází vlastní zdroj, třeba se domluví s řeznictvím, které jim za minimální cenu prodá maso na hraně trvanlivosti,“ dodává Zalabáková, jež takto krmení sama získává: „Kilo masa pro levharty jsem koupila i za tři koruny.“

Chovatel lvů a jiných kočkovitých šelem Ladislav Váňa krmivo získává výhradně z vlastních zdrojů. „Porážím hospodářskou zvěř, takže alespoň přesně vím, co kočky jedí. Navíc pokud bych neměl svůj zdroj masa, byl by chov finančně mnohem náročnější,“ říká. Některé šelmy totiž sežerou až šedesát kilogramů masa týdně.

Ačkoli chov exotických zvířat se v některých ohledech může zdát poměrně levnou záležitostí, v případě veterinárního ošetření si chovatelé téměř vždy připlatí. „Vzhledem k tomu, že u ­exotických zvířat jde prakticky vždy o­ distanční chov, je v případě potřeby veterinárního zákroku většinou zvíře uspat,“ vysvětluje veterinář Martin Svoboda. Uspání a manipulace se zvířetem však stojí peníze. „Jen za přesun z klece A do klece B zaplatíte za zvíře dva tisíce korun,“ říká chovatelka Zalabáková.

Cena vyšetření se pak podle velikosti zvířete pohybuje v ­rámci stokorun. Očkování exotických zvířat navíc není povinné. Stačí, aby bylo zvíře řádně očipováno a odčerveno. „Základní vyšetření krve přijde na pět set až tisíc korun, vyšetření trusu na přítomnost parazitů, případě bakterií vychází zhruba na 300 až tisíc korun,“ informuje veterinář.

Tato vyšetření by se u chovaných jedinců měla provádět pravidelně. Prevence je podle Svobody vždy levnější než případná léčba. „Pokud bychom měli k ošetření větší exotická zvířata, jako jsou velké kočkovité šelmy, budeme se pohybovat v desetitisících. A pokud by mělo dojít k opravdu velkému chirurgickému zákroku, můžeme se dostat řádově ještě výše.“



Nejčtenější

Výplach na americké burze se přelévá do celého světa, do Česka také

Ilustrační snímek

Akcie ve Spojených státech zaznamenaly ve středu nejprudší denní propad za několik měsíců. Pokles cen zasáhl hlavně...

Všichni chtěli spot ve stylu Air Bank, říká autor. Nově opisuje E.ON

Reklama na služby E.ON.

Jedni říkají, že jde o „vykrádačku“, jiní to tak nevidí. Spotů, které se inspirovaly populárními krátkými reklamami Air...



Šátek za tisíc dolarů vypadá jako ženské přirození, značka Fendi sklidila výsměch

Růžovou šálu Touch of Fur vyrábí italská módní značka Fendi

Italská značka luxusního oblečení Fendi pobavila svým kožešinovým šátkem mnohé uživatele sociálních sítí. Zejména jeho...

Mladí chtějí žít na dluh a mít hned to, na co rodiče šetřili, říká bankéř

Šéf Sberbank Edin Karabeg

Mileniálové si půjčují a jsou častěji ochotni jít do rizika než jejich rodiče, myslí si šéf české pobočky Sberbank Edin...

KVÍZ: Proč chyběl v Československu toaletní papír a kde byste našli Baťov?

Peníze

České a slovenské hospodářství prošlo za posledních sto let etapami bouřlivého rozvoje i zaostávání. Děti dnes už...

Další z rubriky

Mzda až na posledním místě, zaměstnanci spíš odejdou kvůli neshodám

Ilustrační snímek.

Když se dnes zeptáte šéfů firem, co je nejvíc trápí, takřka jednohlasně odpoví, že nedostatek zaměstnanců. Lámou si...

Doručovatelé dostali přenosné alarmy, pošta teď řeší spoustu planých poplachů

Zaměstnankyně České pošty roznášejí dopisy. Ilustrační snímek.

Pošťáci nově nosí SOS tlačítka – aby si mohli přivolat pomoc. V reálu je ale přivolání komplikovanější než mobilem....

Elektrokoloběžek v Praze možná přibude, magistrát jedná s další firmou

Centrum Prahy zaplavili turisté na elektrických koloběžkách (12. října 2018)

V Praze chce sdílené elektrické koloběžky provozovat kromě americké společnosti Lime i další firma. Ve čtvrtek to...



Najdete na iDNES.cz