Sotva pět let stará firma Medicem navazuje na odkaz akademika Otto Wichterleho, vynálezce gelové kontaktní čočky. Ve své biotechnologické továrně v Kamenných Žehrovicích vyrábí Medicem moderní oční implantáty, které – na rozdíl od většiny dnes používaných nitroočních čoček – dokáží „akomodovat“. Tedy zaostřovat na dálku i na blízko.
Zájem o české čočky už projevila americká korporace Bausch+Lomb, jeden z největších světových výrobců čoček. Právě tato firma v roce 1965 spolu s dalšími partnery, Robertem Morrisonem a National Patent Development Corporation, odkoupila licenci na Wichterleho kontaktní čočku.
Už tehdy se Američanům sázka na český vynález vyplatila. Když po sedm let trvajícím schvalovacím procesu povolil americký lékový úřad Food and Drug Administration v roce 1971 povolení k prodeji Wichtereho čoček na trhu, vyletěly přes jedinou noc akcie Bausch+Lomb o čtvrt miliardy dolarů.
Čočky čeká testování
Nyní Bausch+Lomb provádí společně s Medicemem mezinárodní klinickou studii, která má české čočky otestovat. „Smlouva s Bausch+Lomb je pro nás velký milník,“ říká ředitel a spoluzakladatel Medicemu Eugen Chicevič. Malá firma získala v Bausch+Lomb v prvního velkého zahraničního partnera, který investuje do uvedení jejího produktu na světový trh.
„Velké klinické studii s Bausch+Lomb předcházela klinická hodnocení našich čoček na desítkách pacientů v Česku,“ říká Chicevič. „Studie společná s Bausch+Lomb probíhá v pěti evropských zemích. Zapojí se do ní 150 pacientů, kterým se implantují naše čočky do obou očí. Budeme je sledovat minimálně půl roku po operaci, výsledky budou k dispozici na konci roku 2017,“ vysvětluje šéf Medicemu.
Podle Chiceviče umožňuje 95 procent nitroočních čoček, používaných dnes v očním lékařství, vidět dobře jen na dálku a při dobrém světle.
„Většina dnešních čoček jsou takové zmenšené brýle implantované do oka. My se ale snažíme vytvořit skutečnou funkční napodobeninu lidské čočky, která zaostřuje na víc vzdáleností, a to i za horších světelných podmínek. Nejsme zatím tak daleko, abychom dokázali vyrobit každému přesnou kopii jeho původní čočky, ale dokázali jsme do našeho implantátu vtělit několik základních vlastností lidské optiky. To je jiný přístup, než jaký uplatňuje většina trhu s očními implantáty. Navíc používáme speciální materiály, specificky vyvinuté pro lidské oko. I v tom jsme novátorští,“ říká Chicevič.
Emigrant s VŠCHT
Vývoj v Medicemu vede chemik Vladimír Stoy, právě on je autorem specifického gelu, vyvinutého cíleně pro oční čočku. „Jeho materiály vycházejí z bioanalogických hydrogelů, vyvinutých profesorem Otto Wichterlem. Klasický hydrogel je ale velmi křehký. Čočka potřebuje materiál, který je stabilní, má dokonalý optický povrch a tvar a při implantaci se netrhá,“ říká Chicevič.
Mimochodem, Stoy jako student pracoval ve Wichterleho týmu v době, kdy jeden z nejúspěšnějších českých vynálezců zaváděl na pražské Bílé hoře poloprovoz na výrobu svých kontaktních čoček.
„Můj táta u Wichterleho na Ústavu makromolekulární chemie vedl patentové oddělení. Měl jsem průmyslovku, pár semestrů VŠCHT a vyšlo to. Přešel jsem na dálkové studium a u čoček a hydrogelů jsem už zůstal,“ líčil Stoy před časem v rozhovoru pro dnešní studenty chemie.
Stoy v 70. letech emigroval do USA a přes 20 let tam pracoval ve firmách, zabývajících se vývojem a marketingem hydrogelových technologií. Má na kontě přes 125 vynálezů a stovky patentů v různých zemích.
Počátkem 90. let se Stoy vrátil do České republiky a podílel se na vzniku několika biomedicínských start-upů, jež se později staly základem dnešního Medicemu. Jeho snem je uvedení vlastních pokročilých očních čoček na světový trh. Na to ale nemá mladá česká firma Medicem dostatečnou sílu, proto potřebuje spojení se silným partnerem.
„Naším cílem je vyvinout dobrý produkt, udělat klinické studie, které ukáží jeho výhody, zajistit mu dlouhodobou patentovou ochranu. A pak se snažit zaujmout partnera, který by produkt licencoval nebo odkoupil,“ vysvětluje Chicevič. Takovým partnerem by se Medicemu mohl stát právě Bausch+Lomb.
Bez studie to nepůjde
Aby však byli Američané do českých čoček ochotni investovat, musí se v právě probíhající klinické studii prokázat jejich unikátní vlastnosti a výhody proti dnešním běžně používaným implantátům.
Medicem přitom pracuje na vývoji další generace svých „akomodujících“ čoček. „To je pro nás teď vývojová priorita. Chceme, aby bylo možné čočky v oku laserem upravovat podle výsledku operace, individuálních preferencí a podle toho jak se člověku s věkem vyvíjí vidění,“ říká Chicevič.
„Musíme počítat s mnohem delší životností implantátu než dřív, protože lidé se dožívají vyššího věku, mnohem déle než v minulosti s implantáty žijí. Naším cílem je připravit každému pacientovi na míru individuální náhradu přirozené čočky, kterou pak bude možné postupně podle potřeby „seřizovat“. Něco podobného, jako když vám zubař dělá na míru zubní protézu. Čekám, že se k cíli můžeme dostat tak za 10 let,“ dodává šéf Komárkovy biotechnologické firmy.
