Měnový fond. Co udělal v Česku?

Jakkoli neskutečně mohou lidem v Česku znít pojmy Mezinárodní měnový fond a Světová banka, život každého ovlivnily od spuštění reforem naprosto zásadním způsobem. Bez peněz od těchto institucí totiž reformy nemohly začít, přechod od plánované k tržní ekonomice by nenastal. Tehdejší Československo nemělo dostatek devizových rezerv a jako reprezentant bývalého východního bloku také nemělo šanci si půjčit na finančních trzích.


Země se stala členem fondu a výměnou za slib provést reformy získala od MMF a Světové banky postupně téměř dvě miliardy dolarů. "Členství v MMF bylo v dobách transformace naprosto klíčové," vzpomíná předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus.

O co vlastně šlo? "S pomocí fondu se vytvořil devizový polštář, aby země nezažila šok po uvolnění cen a pohybu zboží i služeb přes hranice," řekl zástupce ČR u MMF Jiří Jonáš.

Vedle posilování devizových rezerv sloužily vypůjčené peníze od Světové banky například i na odsiřování elektráren či modernizaci telefonních sítí.

Půjčky fondu se splatily v roce 1994. Poté se pomoc soustředila především na konzultace a doporučení. Kolem této oblasti se točí i nejvíce polemik, zda fond radil dobře, jestli bylo nutné a prospěšné vždy plnit jeho rady.

"Myslím, že centrální banka až příliš dobrovolně odstranila veškeré překážky pro volný pohyb kapitálu, zbavila se možnosti používat kurs jako měnový nástroj.

Cena, v podobě spekulativního útoku na měnu v roce 1997, kdy koruna byla ping pongovým míčkem mezinárodních obchodníků, byla vysoká," soudí poradce Deutsche Bank Bohumil Studýnka. I zde však naráží názor proti názoru a viceguernér ČNB Oldřich Dědek tvrdí, že krizi vyvolal vysoký schodek zahraničního obchodu.

Měnový fond v minulosti podle některých odborníků až příliš tvrdě prosazoval svá doporučení bez ohledu na místní politickou situaci. To je i jedna z příčin, proč fond často kritizoval Václav Klaus.
"Je vidět, že v tomto ohledu prochází měnový fond určitou renesancí. Nijak zvlášť třeba nekritizoval, když Malajsie kvůli své ochraně dočasně zmrazila krátkodobý zahraniční kapitál," uvedl viceguvernér centrální banky Oldřich Dědek.

Změny potvrzují i lidé z MMF. "Je pravda, že ještě nedávno převládalo nadšení, že liberalizace je dobrá, ale náklady v podobě vyšší zranitelnosti reformujících se zemí vůči krizím byly značné.
Ekonomiky na to musejí být připravené, základem je silný finanční a bankovní sektor," řekl Jonáš.

V průběhu let se vztah Česka k měnovému fondu změnil. Žádné půjčky nemáme, ale v případě potřeby je připraven pomoci. Brzy se změní i postavení vůči Světové bance. Její prezident James Wolfensohn nedávno uvedl, že Česko bude příštím státem, který bude přeřazen do skupiny rozvinutých zemí. A takové země si již půjčovat nesmějí.