Ani čtenáři, kteří se prezentovali jako bývalí zaměstnanci IPB, neměli pro bývalého ministra financí příliš pochvalných slov. „Bývalá IPB ve vlastnictví ČSOB se neustále řítí dolů, Čobka si evidentně vzala příliš velké sousto. Kdybyste měl dnes tu možnost, věnoval byste Investičku opět Čobce (KBC)?“ ptal/a se čtenář/ka s podpisem „apokalypsa“.
Mertlík se domnívá, že jde o věc názoru a mnoho analytiků hodnotí výsledky spojených bank odlišně. Obecně pak uvedl: „Mám čisté svědomí s celým výkonem svých vládních funkcí včetně řešení krachu IPB.“
Někteří tazatelé se ptali také na současnou práci Pavla Mertlíka, který počátkem týdne nastoupil jako hlavní ekonom do české pobočky rakouské Raiffeisenbank. Vybral si ji prý proto, že neměla příliš mnoho společného s českou vládou a nepovažuje svoji volbu za střet zájmů.
Na závěr Pavel Mertlík přiznal, že odpovídat na tytéž dotazy stále dokola je už poněkud únavné. Čtenářům, na jejichž otázky se nedostalo, se omlouvá. Zdůvodnění najdete v poslední odpovědi.
Rozporuplný čin bývalého ministra
Předseda ODS Václav Klaus označil způsob prodeje IPB do rukou konkurenčního ústavu za „loupež za bílého dne“. Ministra Mertlíka vyzval k rezignaci. V poslanecké sněmovně vznikla vyšetřovací komise, která během ročního působení zatím nepředložila žádné konkrétní závěry. Několik drobných akcionářů podalo na Mertlíka trestní oznámení.
V nedávném rozhovoru pro MF DNES se Mertlík vyjádřil ve smyslu, že IPB nebylo možno zachránit jinak. „Nepřátelské převzetí“ ČSOB bylo podlě něj nejlevnější cestou, i když stát poskytl neomezenou záruku na ztráty problémové banky.
Minulý týden se ukázalo, že za tuto záruku musí daňoví poplatníci zaplatit asi sedm miliard korun. Cena za záruku je součástí řešení ztrátového dědictví po IPB, na jehož rozkrývání pracovali auditoři státu a ČSOB téměř rok. Podle expertních analýz má stát nakonec zaplatit zhruba 95 miliard korun.
Ing. Pavel Mertlík, CSc.se narodil 7. května 1961 v Havlíčkově Brodě. Po absolvování národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze roku 1983, zůstal ve škole jako odborný asistent až do roku 1989. Od svých dvaceti let do roku 1991 byl členem KSČ. V letech 1991-1995 pracoval jako asistent na Fakultě sociálních věd. Působil také v národohospodářské komisi ČSSD, v letech 1996-98 byl jejím předsedou. V červenci se stal místopředsedou vlády pro hospodářskou politiku a ministrem financí. Obě funkce zastával až do své rezignace 10. dubna 2001. Od 19. června 2001 pracuje jako hlavní ekonom ve společnosti Raiffeisenbank ČR. Pavel Mertlík je ženatý, s manželkou Danou má dvě děti. Hovoří anglicky a rusky. |
V případě IPB se za Pavla Mertlíka postavil premiér Miloš Zeman. Nepodpořil jej však už mezi kolegy ve vládním kabinetu. To byl jeden z hlavních důvodů, který vedl jednoho z nejmladších ministrů ve vládě ČSSD k rezignaci.
Mertlík během posledních měsíců svého působení v úřadu prohrával jeden vládní souboj za druhým, především se Zemanovým oblíbencem Miroslavem Grégrem, který řídí ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Pracovat tři roky v podmínkách permanentních věcných názorových rozporů s člověkem, který by mu měl být partnerem, a sledovat jeho neukojené ambice asi není zcela jednoduché,“ řekl po Mertlíkově rezignaci analytik Petr Zahradník na adresu Grégra.
Příznivé ohlasy vyvolávala pravidelně Mertlíkova vysoká ekonomická úroveň a schopnost orientovat se v odborných problémech. Chválen byl také za svůj přístup k Evropské unii a za to, že dokázal racionálně krotit nároky ostatních sociálnědemokratických ministrů.
Začátkem tohoto týdne se Pavel Mertlík opět po krátké dovolené vrátil do světa ekonomiky. Stal se hlavním ekonomem české pobočky rakouského peněžního domu Raiffeisenbank.
Pavel Mertlík odpovídal čtenářům v redakci iDNES. (22. června 2001) Pavel Mertlík odpovídal čtenářům iDNES. (22. června 2001) Pavel Mertlík odpovídal čtenářům iDNES. (22. června 2001) Pavel Mertlík odpovídal čtenářům iDNES. (22. června 2001)
