Podle Teryngelova oznámení se měl Mertlík dopustit zneužití své pravomoci tím, že vystavil Československé obchodní bance záruky za převzetí IPB. Vyšetřovatel však dospěl k závěru, že Mertlík platné zákony neporušil. Sám Mertlík se nechtěl k uzavření případu vyjádřit.
Trestní oznámení bylo založeno na informacích o pařížské schůzce někdejšího ministra Mertlíka s šéfem ČSOB Pavlem Kavánkem, která se uskutečnila v květnu loňského roku. Tedy v době, kdy IPB byla vinou pochybných obchodů v existenční krizi.
Mertlík s Kavánkem tehdy hovořili o plánu ČSOB na převzetí IPB. Za dva týdny po setkání vláda na Mertlíkův návrh schválila uvalení nucené správy na IPB a během víkendu ji přebrala právě ČSOB. Stát se investorovi zaručil, že IPB očistí od ztrátových úvěrů. Mluvčí ČSOB Milan Tománek již dříve zdůraznil, že sami akcionáři, z jejichž popudu podal Teryngel trestní oznámení, měli na situaci IPB svůj podíl.
"Ti, kdo přinejmenším asistovali při vzniku gigantické ztráty IPB, budou teď rozdávat rány na všechny strany a všemožně hledat viníky všude jinde, jen aby se neukazovalo na ně samotné," komentoval v červnu žalobu mluvčí Milan Tománek.
