Mertlík nůž na krku necítí

Kdyby ODS mohla někoho z ministrů Zemanova kabinetu okamžitě poslat na politické popraviště, určitě by byl na prvním místě ministr financí Pavel Mertlík. Hlavním důvodem jsou zejména státní záruky pro ČSOB při převzetí Investiční a Poštovní banky. Politická gilotina však Mertlíka příliš netrápí. I když ví, že je na mušce ODS i části lidí z vlastní strany, pod politickým tlakem nemění své odborné argumenty. Ať už se to týká kontroverzních garancí pro ČSOB, nebo nutnosti zvyšovat daně.

Stále častěji se v poslední době mluví na politické scéně o vašem odvolání. Jaká je vaše pozice ve vládě?
Obecně není zcela pevná pozice žádného ministra a nezdá se mi, že by se za poslední měsíce v tomto něco změnilo. Píše se sice o tom v novinách, ale nebral bych to tak vážně. Že existují tlaky na mé odvolání, to bezesporu ano, už proto, že ODS mě opravdu nemá ráda. A to se přenáší určitým způsobem i do ČSSD.

Hovořil jste o tom s premiérem?
Ne.

Dal vám premiér nůž na krk, že pokud neodvoláte náměstka Mládka, skončíte vy sám?
Ne. Nikdy nic takového nebylo ani naznačeno.

Jedním z důvodů, proč ODS prahne po vaší hlavě je fakt, že ČSOB žádá v souvislosti s převzetím IPB 180 miliard. Čistá ztráta pro stát má být podle vás 50 až 100 miliard korun. Kde berete tu jistotu?
Z předběžných údajů auditorů. Každopádně si velmi rozmysleli, než nějaké číslo vypustili, takže to beru za realistický odhad. Mně na celé diskusi vadí, že se nám ne zcela daří vysvětlit, že nejde o výhodný prodej Investiční a Poštovní banky do rukou ČSOB. Nejde o žádnou dotaci od státu, aby se o to ČSOB starala. Špatná aktiva se z banky prostě vyvedou na Konsolidační banku a veřejnost bude muset tu ztrátu zaplatit. To je velmi nepříjemné, ale nesouvisí to s tím, jakým způsobem se rozhodlo o zdravé části banky. ČSOB dostane banku, která bude očištěna od ztrát způsobených v minulosti, ale jinak ji dostane přesně za to, jakou bude mít hodnotu.

ČSOB bude platit akcionářům podle toho, jaká byla hodnota IPB před očištěním. Takže se spekuluje spíše o tom, že to nebude nic...
Bude to maximálně 16 miliard korun, což je hodnota kapitálu IPB minus ztráta, která tam v té době byla. Nejspíš to tedy nebude mnoho.

Ovšem ČSOB státu za záruky zaplatí kolem dvou miliard korun. Takže pohled, že ČSOB získá velmi levně státem očištěnou banku, je logický...
Jenže ona ji nezískala zcela čistou. Ona ji získala v okamžiku, kdy ta banka byla nesmírně problémová z hlediska svého fungování. Byť stát dal záruku na špatná aktiva, tak ČSOB se s tím musela vypořádat. To bylo a je velké bankovní dobrodružství. Kdyby se to nepovedlo, mohli jsme mít dvě banky pod útokem klientů.

Tak dostala ČSOB očištěnou banku, nebo ne?
Já myslím, že ČSOB sice dostala v jistém slova smyslu očištěnou banku, ale ona projevila vážný zájem se o ni postarat. Kromě ní a italské UniCredito tehdy nikdo další nebyl. Nebyla to jednoduchá věc a ČSOB projevila chuť a odvahu jít do obchodu, který pro ni nemusel skončit ideálně. Jednou z cen pro ni bylo podstatné snížení ratingu KBC (vlastník ČSOB pozn. red.), což pro ně znamená zdražení půjček na trhu. Takže to pro ně není zadarmo.

Rostoucí schodky veřejných financí jsou vážným problémem české ekonomiky. Co mohou ještě lidé do voleb čekat, že proti tomu uděláte?
Pro příští rok je třeba se připravit na další škrty v rozpočtu v řádu 25 miliard korun. Jak jsem k tomu došel? Nebudeme mít totiž příjmy za prodej licencí UMTS a zavázali jsme se snížit běžný deficit rozpočtu o deset miliard korun. Takže UMTS a tento škrt je 30 miliard, proti tomu budou nějaké příjmy, které souvisejí s růstem HDP, které nutné škrty o pět miliard sníží.

Jak budete škrtat?
Zcela jednoznačně selektivně. Když se podíváte na to, co se škrtalo letos, tak je to pro jednotlivá odvětví výrazně odlišné - od nějakých minus deseti procent v zemědělství až po nárůst ve školství.

Na straně příjmů tedy neočekáváte žádné velké změny?
Podstatné změny neočekávám. Daně se v podstatě do konce volebního období už měnit nebudou.

Kde je podle vás možné škrtat?
Velmi obecně ve velkých kapitolách - armáda, vnitro, některé sociální výdaje, což souvisí s vývojem nezaměstnanosti.

Na začátku funkčního období jste však hovořil o zásadní daňové reformě...
Něco se stihlo, něco ne. Nicméně, když se podíváte na změny v dani z příjmu, je to nejrozsáhlejší novela od roku 1993. Od odpočtu pro životní pojištění po paušální daně atd. Není to srovnatelné se vznikem nové daňové soustavy, ale od té doby je to největší změna. V tomto smyslu tu reforma je, ale zdaleka to není vše, co je třeba udělat. Zejména co se týče sazeb.

Co považujete za největší neúspěch v daňové oblasti?
Z toho, co se nepovedlo... asi snižování prahu pro plátce DPH. Nemám žádnou osobní ambici toto udělat, nicméně je to podmínka pro vstup do EU. Měli jsme v úmyslu dostat se na minimální úroveň ve třech krocích, ale sněmovna řekla ne. Nepovedlo se to tedy ani ve dvou krocích, takže to bude v jednom kroku naráz se vstupem do EU a bude to zbytečně tvrdší. To považuji za velký neúspěch.