"Úvěrové hospodaření a zadluženost je základní nástroj rozvoje všech samosprávných celků na Západě," nevidí v to nic neobvyklého Luděk Tesař z ministerstva financí. Přesto Rusnokův resort přišel s novým zákonem, kterým od příštího roku získá kontrolu nad zadlužováním obcí.
Každou půjčku či vydání dluhopisů bude muset od ledna schvalovat ministerstvo financí. Další podmínkou je, že roční splátky všech půjček obce nesmí přesáhnout 15 procent rozpočtu. "Jde nám o prevenci," mírní kritiku starostů šéf odboru ministerstva financí Rudolf Prokop.
Města a obce si v minulých letech výrazně vylepšovaly své rozpočty mimořádnými příjmy z rozprodeje majetku. Prodávaly například byty, domy nebo podíly ve společnostech. Nejvíce inkasovaly před dvěma lety, když prodaly podíly v regionálních distributorech plynu a elektřiny - dohromady téměř 34 miliard korun.
Jen díky tomu se podařilo zastavit růst celkového zadlužení obcí, které v uplynulých třech letech stagnovalo a nyní činí asi 42 miliard korun. Zároveň skončilo hospodaření obcí v roce 1999 přebytkem 18,5 miliardy, zatímco loni už opět sklouzlo do schodku 1,5 miliardy.
Současná garnitura v obcích a městech tak měla ve svém volebním období výhodu, že mohla výrazně investovat (jak tvrdí starostové), anebo spíše utrácet (jak to nazývají ekonomové). "Mimořádnými příjmy jsme si jen vyléčili svoje bolístky," tvrdí strakonický starosta Pavel Vondrys. Co budou obce a města dělat dál, když jim běžné příjmy evidentně nepostačují a už téměř nemají žádný majetek na prodej?
"Zkrátka nezbude nic jiného než si na investice stejně jako firmy půjčovat," říká českobudějovický radní Rudolf Vodička. "Vždyť úvěry jsou běžným nástrojem ekonomiky," souhlasí náměstek opavského primátora Václav Klučka. Ekonomové spíše doporučují, aby města začala výrazně šetřit, k čemuž je dosud mimořádné příjmy příliš netlačily, a více omezila běžné provozní výdaje na chod úřadů.
Analytik Patria Finance Martin Pražák nynější situaci obcí a měst přirovnal ke státnímu rozpočtu, který také dosud výrazně vylepšují privatizační příjmy. "Jediná kapitola, kde stát může ušetřit, jsou povinné mandatorní výdaje. A něco podobného čeká obce, které se budou muset bavit o úsporách v běžných výdajích," tvrdí Pražák.
Politici však mohou vidět zdroje jinde: například v Budějovicích už někteří zastupitelé mluví o tom, že by nejraději prodali poslední velký majetek - teplárnu. Za tu by si představovali inkasovat až jednu miliardu korun. A někteří už vědí, co s takovým balíkem peněz - postavit nový fotbalový stadion. Opava zpeněžila tepelný podnik už loni za 160 milionů korun, s nimiž počítá v rozpočtu pro příští rok.
Ani město Domažlice se do budoucna neobejde bez úvěrů od bank. Západočeské město má však oproti ostatním při získávání úvěrů podstatnou výhodu - jako jedno z mála měst v tuzemsku je totiž držitelem dlouhodobého mezinárodního ratingu na úrovni Baa+, což je nejvyšší možné hodnocení v rámci celé České republiky.
Radní toho pochopitelně teď náležitě využijí při získávání úvěrů. "Pro Domažlice je ocenění kvality velkým přínosem, protože chystáme několik významných investičních projektů," plánuje si starosta Jan Látka.
