Obyvatelé v mexické metropoli Mexico City začali vytvářet fronty, aby si koupili dotovaná vejce, zatímco na severu začali lidé přejíždět hranice, aby si nakoupili plata levnějších vajec v amerických supermarketech.
Vaječné MexikoVejce jsou levným zdrojem bílkovin v Mexiku, kde téměř polovina z 112 milionů obyvatel žije pod hranicí bídy. Servírují se mimo jiné s dalšími základními potravinami, jako jsou fazole a rýže, nebo také smažená na různé způsoby. |
V rámci nouzových opatření mexická vláda zrušila dovozní tarify a od minulého měsíce dovezla z USA 906 tun vajec. Další mají dorazit z Kostariky, Kolumbie a Chile.
Některé mexické obchody už najely na přídělový systém a zakazují lidem koupit si víc než dvě plata na osobu. Na mnoha místech se cena za vejce zdvojnásobila, nebo dokonce ztrojnásobila až na 40 pesos (asi 60 korun) za kilo vajec.
Průměrný Mexičan sní ročně 22,4 kilogramu vajec. Kilogramové plato obsahuje 16 až 18 vajec, což znamená, že každý Mexičan jich ročně zkonzumuje asi 350 až 400.
"Je to základní potravina," vysvětluje 53letá Bertha Padillová Ramírezová poté, co si koupila plato s 30 vejci u pojízdné prodejny na chudém předměstí metropole. "Jíme vejce, protože maso je moc drahé." Poslední čtyři týdny prý pro svou sedmičlennou rodinu vařila hlavně rýži a fazole.
Obvykle přitom uvaří pro svého manžela, tři děti a dvě vnoučata zhruba deset vajec denně.
Nová epidemie ptačí chřipky přinutila v červnu zlikvidovat 11 milionů nosnic farmáře v západomexickém státě Jalisco. Ceny tohoto artiklu šly vzápětí nahoru a vláda pak přišla s varováním, že potrestá všechny spekulanty a ty, kdo účelově vyhánějí ceny nahoru.
Obyvatelé na severu Mexika nyní mají dovoleno jezdit na nákupy do Texasu, kde vejce koupí zhruba za třetinu "mexické" ceny.
