Na obyvatele tam v roce 2003 připadal majetek ve výši 1,1 milionu korun, jak vyplývá z údajů společnosti Aspekt, jež finanční údaje o obcích sbírá.
"Nechtěli jsme spoléhat na příjmy od státu, a tak jsme postupně nakupovali a majetek obce postupně narůstá," říká místostarosta Božího Daru Jaroslav Formánek.
Loni obec nakoupila lyžařské vleky na svých i cizích pozemcích, vybudovala čerpací stanici a rekonstruovala penziony.
Dnes se díky tomu těší největším příjmům z benzinky a hned poté z místního tržiště, které cíleně soustředila na jedno místo v obci. Kromě toho do obecní pokladny proudí i daňové příjmy a dotace od státu. Ty však kolísají.
Dotace od státu se nelíbí ani dalším. Před několika týdny Svaz měst a obcí vyzval ministerstvo financí, aby raději dalo obcím do rukou volné peníze. "Dnes je to tak, že někdy obce nedělají, co by potřebovaly, ale to, na co dosáhnou skrze dotace," říká za svaz starosta Úval u Prahy Ivan Černý.
Dotace a s nimi i peníze od státu lze získat jen po splnění daných podmínek a nejsou na všechno. "Třeba u oprav panelových domů jde minimálně o 150 bytů a na to malá obec nedosáhne," říká Černý.
Ministr Bohuslav Sobotka na nedávném setkání se starosty změny odmítl. Brzy podle něj půjdou téměř všechny peníze od státu jen jako doplněk k částkám z Bruselu.
Ekonomické zdraví obce však nezávisí jen na majetku a příjmech od státu, ale i na dluzích. Ministerstvo financí od loňského roku sleduje, které obce splácejí na úvěrech více než třetinu celkových příjmů, a těm posílá varovné dopisy.
Podle údajů společnosti Aspekt patřily v roce 2003 k nejzadluženějším hlavně nejmenší obce. Velká města mají sice miliardové dluhy, ale i velké příjmy a majetky. "Více než polovina obcí v Česku v roce 2003 nesplácela žádné dluhy," připomíná Petr Mach z firmy Aspekt.
|
Městečko, kde má každý práci Socialismem zpustošená krušnohorská obec Boží Dar začínala po roce 1990 od nuly. Dnes je nejbohatší obcí v republice. Na každého ze 178 obyvatel připadá obecní majetek za více než jeden a čtvrt milionu korun. "Prvních čtyřicet tisíc korun jsme z dvousettisícového rozpočtu v roce 1990 vynaložili na opravu patnáct let rozbitých věžních hodin na radnici. Chtěli jsme, aby toto srdíčko obce svým bitím každou čtvrthodinku upozorňovalo, že se konečně začíná něco měnit," vzpomíná tehdejší i současný starosta Jan Horník. Zatímco se okolní obce počátkem 90. let zbavovaly obecního majetku v privatizaci, Božídarští nemovitosti nakupovali. Po rekonstrukci z nich mají peníze za nájem. Dnes má krušnohorská obec šedesátimilionový rozpočet a vlastní majetek za 235 milionů korun. Pokladnu ročně plní dvanáct až patnáct milionů korun z pronájmu obecní benzinové pumpy. Slušné příjmy na česko-německé hranici plynou z pronájmu prodejní haly. Obci její dobrý obrázek pomáhá s dalšími investicemi. "Připravujeme nebo dokončujeme pětatřicet projektů za stovky milionů korun. Pro obec, která má majetek, je mnohem jednodušší získávat půjčky na rozvojové projekty. Máme čím ručit," říká starosta. Městečko za 18 milionů rekonstruuje komunikace. V plánu je i sedačková lanovka na Klínovec za 60 milionů korun. Zatímco někde na Karlovarsku je až třicetiprocentní nezaměstnanost, o lidi bez práce se v Božím Daru nezavadí. Naopak tam denně dojíždí z okolního Ostrova, Karlových Varů, Abetram a dalších míst téměř dvě stovky lidí. "Oficiálně jsou v Božím Daru tři nezaměstnaní," uvedl mluvčí karlovarského úřadu práce Josef Rýdl. Starostu Horníka tato informace překvapila. Hned si naplánoval, že si zjistí na úřadu práce, jestli nejde o fingované nezaměstnané. Radnice o nikom bez práce neví. |
