Za předpokladu oživení poptávky ekonomik a soukromého sektoru ratingová agentura S&P předpokládá, že globální dluhová krize bude v blízké budoucnosti odvrácená. „Ačkoli směřujeme k rekordním úrovním dluhů vůči HDP, věříme, že dluhová krize je nepravděpodobná,“ uvádí vedoucí výzkumu Alexandra Dimitrijevicová pro agenturu Bloomberg.
Nárůst případů koronaviru ve Spojených státech a Evropě ale situaci příliš nenahrává. Právě naopak, evropské ekonomiky se ještě nestačily nadechnout po první vlně a rovnou míří do celonárodních karantén - nejnověji například ve Francii. Život v zemi striktně omezuje i ekonomicky nejsilnější evropský stát Německo.
Český státní dluh letos stoupl na dva biliony korun |
„Naše očekávání, že se globální ekonomické oživení v příštím roce zrychlí, není bez rizik,“ přiznává Dimitrijevicová. „Další vlny koronaviru nebo opoždění vakcíny by mohly změnit trajektorii oživení, stejně jako rostoucí úrokové sazby nebo poptávka, která nesplňuje naše očekávání,“ cituje výzkumnici Bloomberg.
Co si svět odnesl z období růstu
Podle Mezinárodního měnového fondu se poměr státního dluhu k HDP ve vyspělých ekonomikách do konce roku 2021 zvýší o dvacet procentních bodů na přibližně 125 procent HDP.
Podstatnou část zadlužení si sebou ale svět nese už z předpandemického období. Podle Institutu mezinárodních financí (IIF) vzrostl globální dluh v roce 2019 o více než deset bilionů dolarů a dosáhl výše 255 bilionů dolarů – což je více než 322 procent globálního HDP. Byl tak o čtyřicet procentních bodů výše než na počátku finanční krize v roce 2008.
„S ohledem na fiskální dopady koronaviru se v roce 2020 dramaticky zvýší globální dluhové zatížení,“ míní IIF. Podle institutu výše zmíněná čísla představují „vystřízlivění“ s ohledem na to, že vlády nyní bojují s koronavirem hlavně velkými objemy peněz. Světový ekonomický růst má tento rok činit podle MMF minus 4,4 procenta.
Nebát se a půjčit si
Za normálních okolností by v otázce dluhů byl měnový fond spíš umírněnějším hlasem, nyní vyzývá vlády, aby nešetřily, a dokonce, aby se ani nebály půjčovat si na výdaje spojené s koronavirem. „Jen na jedné věci záleží – odvážit se,“ cituje šéfku MMF Kristalinu Georgievovou Financial Times. Zásadním předpokladem pro překonání krize je podle MMF finanční podpora domácností i firem v podobě úvěrových záruk i dotací na mzdy. „Pokud se uchýlíte ke zrušení stimulů příliš brzy, riskujete vážné sebepoškození,“ píše MMF.
S penězi problém nebude. Čekejte stabilitu a levné úvěry, říká Michl z ČNB |
Předseda Federálního rezervního systému USA Jerome Powell na začátku října uvedl, že existuje jen malé riziko, že by to vlády se stimulačními opatřeními přehnaly. Příliš nízká podpora by podle něj vedla akorát k slabému oživení ekonomik.
„Aby došlo k zabránění dalších neúspěchů, je nutné vyžadovat, aby podpora nebyla předčasně zrušena,“ přizvukuje hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová.
Ani bezbřehé půjčování si však není odpovědí na všechno. S velkými částkami peněz, které jsou potřeba k úhradě rostoucích dluhů, jich v budoucnu zbude méně na financování sociálních výdajů, píše CNN. To by mohlo zhoršit rostoucí chudobu a zhoršující se nerovnosti vyplývající z pandemie.
Čína v hledáčku investorů
Rostou též obavy z narůstajícího ekonomického vlivu Číny. Podle MMF bude čínská ekonomika jako jediná (z těch největších) růst. Asijská velmoc upevňuje své postavení věřitele jak na západě tak v rozvíjejících se zemích. Nedávno získala šest miliard dolarů z mezinárodního prodeje dluhopisů. Čínské cenné papíry vyvolaly značný zájem investorů s tím, že mířily hlavně na americké kupce.
Evropští dluhopisoví investoři spoléhají na stimuly Evropské centrální banky (ECB). Když pandemie zastavila ekonomiky na začátku roku, centrální banky rychle snížily úrokové sazby. Investoři nyní sází na to, že možná už v prosinci ECB kohoutky opět povolí tím, že ke svému programu nákupu aktiv v hodnotě 1,35 bilionů dolarů přidá další miliardy.
Růst globálního trhu od začátku tisíciletí po rok 2019 v procentech HDP. Sloupky zleva představují: domácnosti, nefinanční korporace, vlády a finanční korporace.
NEW Global Debt Monitor: Global debt hit $246T in Q1 2019, nearly 320% of GDP.
Debt by sector, Q1 2019 (as % of GDP):
Households: 59.8%
Non-financial corporates: 91.4%
Gov't: 87.2%
Financial corporates: 80.8% https://t.co/4Qu0ekvpZw
