Saluka totiž koupila akcie IPB za stejnou cenu, za jakou je posléze prodala, píše se ve zprávě Ministerstva financí.
NÁLEZ ARBITÁŽNÍHO TRIBUNÁLU (ANGLICKY) ZDE
Částku, kterou si nárokují Japonci za zmařenou investici do IPB (40 miliard), by tak mohl soud snížit, domnívá se ministerstvo. Stejnou částku, jakou investovala do nákupu akcií od českého státu v roce 1998, totiž Saluka získala od Nomury po uvalení nucené správy na IPB.
Z arbitrážního rozsudku podle ministerstva dále vyplývá, že Česká republika diskriminovala IPB tím, že jí neposkytla dostatečnou podporu, zmařila snahu jejích akcionářů vyřešit krizi na jaře roku 2000 a přispěla k jejímu krachu zveřejněním informací o jejím stavu.
Jedním z hlavních důvodů je ale podle arbitrů fakt, že Česká republika porušila závazek "rovného a spravedlivého zacházení".
Podle rozhodnutí diskriminoval stát IPB při pomoci bankovnímu sektoru a rozdílným
přístupem k ČSOB při převzetí IPB a k návrhům Nomury na řešení problémů
banky, uvedla ČTK.
Naopak soud neuznal Nomuře stížnost na to, že stát podpořil převzetí IPB bankou ČSOB, pozastavil obchodování s akciemi IPB a omezil tak převody akcií vlastněných Salukou. České republice prošly v arbitráži i policejní prohlídky a zabavení dokumentů v pražských kancelářích Nomury, píše ve zprávě ministerstvo.
Nomuře se nepovedlo přesvědčit soud ani o tom, že ji český stát uvalením nucené správy na IPB vyvlastnil.
Ministr Bohuslav Sobotka požádal Nomuru o souhlas s uveřejněním nálezu soudu. "Učinil tak proto, aby zabránil spekulacím a dezinterpretacím, které se objevují v médiích," píše se ve zprávě ministerstva. Japonská banka se zveřejněním souhlasí.
