Michal Pospíšil, vystudovaný právník, vedl v Česku rakouský obchodní řetězec s botami Humanic a poté německý řetězec Takko, zaměřený na oblečení. Vystudovaný architekt Bárta dlouhá léta šéfoval v Česku rakouské společnosti Bene, velkému výrobci kancelářského nábytku.
Většinu života trávili v obleku, hraní na kytaru na koncertech pro ně dlouho bylo jen koníčkem. V posledních letech se ale situace otočila a muži vyměnili saka za rockerské oblečení. Vlasy se jim trochu prodloužily a na šéfy firem a manažery se teď dívají z druhé strany, z pódia.
„S Bobem jsme se poprvé potkali při hraní někdy na přelomu 70. a 80. let a já jsem si říkal, že hezky zpívá, že mu někdy hodím lano,“ vypráví s nadsázkou Pospíšil, v kapele Go18 vystupující jako Mike. Pak se jejich cesty rozešly, každý si řídil „své“ firmy, jeden z Prahy, druhý z Brna.
Po roce 2010 se potkali znovu v Brně a řekli si, že si spolu zkusí zahrát. A u toho zůstali. Oběma jim tehdy nahrála jejich pracovní situace. Pospíšil nejdříve vedl řetězec Takko a poté irský obchod se sportovními potřebami Life Style Sports. Ten se však rozhodl z Česka stáhnout. Zhruba v téže době Bárta skončil ve firmě Bene.
Dnes je oběma 56 let a rozjíždějí nový byznys. „Oba jsme z korporátního prostředí, absolvovali jsme spoustu firemních večírků, nákladné i ty levnější, a víme, jak to tam chodí a jaké jsou slabiny,“ vypráví Pospíšil, na jakou klientelu se zaměřili.
Firemní party se totiž často pořádají v menších prostorách, které je obtížné ozvučit a dostat do nich živou kapelu. Proto duo Mike a Bob začalo řešit, jak ke svým kytarám přidat další nástroje, aby zůstala zachovaná jejich idea živé kapely i na menším prostoru.
Nakonec to vymysleli tak, že na bubny hrají nohama a Bárta si nechal udělat na zakázku speciální nástroj u „Mistra Procházky“, který kombinuje kytaru a basu. „Mistr Procházka“, jak mu říkají, je odborník na výrobu specifických hudebních nástrojů na míru zákazníka, mezi něž patří třeba Janek Ledecký, Aleš Háma či někteří klasičtí interpreti.
„Ano, Bob si u nás nechal stavět speciální verzi sedmistrunné kytary, která může hrát jako běžná kytara, anebo je možné s použitím elektroniky část strun přeladit a použít je jako baskytaru, a zbytek strun funguje standardně jako kytara,“ vysvětluje Petr Procházka, majitel společnosti Prochazka Custom Guitars.
Investice do speciálních nástrojů a dalšího vybavení pro oba se tak už podle Pospíšila určitě přehoupla přes tři sta tisíc korun. Což také dokládá, že svůj záměr myslí vážně.
Další vylepšení ještě chystají. „Naším handicapem je, že musíme sedět a nemůžeme dělat žádnou show. Takže zhruba od ledna chystáme i videoprojekce na velké plátno,“ popisuje Michal Pospíšil s tím, že tak už nebudou mít na plakátech „jen“ Best oldies parties, ale „Best multimedia oldies parties“.
Což je také odpověď na otázku, co jejich kapela Go18 (osmnáct je počet strun na jejich nástrojích) hraje. Kromě repertoáru světové rockové klasiky či té české skládají vlastní písně v češtině i angličtině. A aby mohli svůj záběr ještě rozšířit o „ženský prvek“, jak říkají, přibrali si do týmu dvě zpěvačky, Martinu Růžičkovou-Fialovou a Danu Fitzovou, dvorní textařku dua.
Nyní tedy duo, případně kvarteto, hraje na firemních večírcích bank, IT firem, vinařů či na kongresových after party. Ceny, jak tvrdí bývalí šéfové, mají mírné a za večer se pohybují podle délky a nároků na ozvučení. Velký zájem také registrují o narozeninové hraní 45letých a starších zákazníků, do jejichž hudebního vkusu se strefují.
Oba dva si ale ještě musí „přivydělávat normální prací“, Pospíšil na volné noze jako konzultant a Bárta občasnými zakázkami pro americkou společnost dodávající průmyslové investiční projekty.
Rodině převrat v profesní kariéře obou manažerů podle Pospíšila nevadí. „Manželka dělala ve farmaceutickém byznysu a taky jej před lety pověsila na hřebík. Nyní dělá čínskou medicínu,“ dokládá, že není sám, kdo udělal v životě krok stranou.
A co na to Bob? „Zásadně nezpívám bez přítomnosti právníka. A to se mi nyní splnilo.“
