Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Míl: ČEZ nebude spekulovat s elektřinou

  9:28aktualizováno  9:28
P r a h a - Elektrárenská společnost ČEZ, druhá největší firma v tuzemsku, má v letošním roce už třetího generálního ředitele. Po Milanovi Černém a Stanislavu Svobodovi zvolili v minulých dnech akcionáři firmy s dvoutřetinovým vlivem státu do čela Jaroslava Míla. Ten má za sebou více než tři měsíce na nejvyšším postu v největším konkurentovi ČEZ v zemi, Elektrárnách Opatovice, kam přišel právě z ČEZ.

Tato společnost byla jeho jediným zaměstnavatelem od roku 1985, což bylo hned poté, kdy ukončil na ČVUT obor ekonomika a řízení energetiky. Před odchodem do Opatovic byl ředitelem odpovědným za nákup a palivové cykly.

ČEZ má před sebou poměrně složité období. Jak by měl podle Vás do budoucna vypadat, čím by se především měl zabývat?
ČEZ má zásadní úkol, a to je umístit výrobu svých elektráren na domácím a zahraničním trhu.

To je trochu odlišné od zadání, které měl doposud, a to obchodovat jakoukoliv elektřinu. Jednoduše řečeno, ČEZ a jeho obchodní oddělení prostě nebude spekulovat na evropských burzách.

Pro obchodní útvar je prioritou uplatňovat vlastní výrobu a zajistit práci lidem doma, ne že zobchoduje něco venku a je jedno, jestli naše elektrárny budou stát.

Připouštíte, že se to dělo? ČEZ se v posledním roce etabloval jako velký hráč na evropském trhu s elektřinou...
Odmítám hodnotit minulost, nejsem detektiv. Hovořím o tom, co bude.

Znamená to, že vývoz ČEZ, který nyní dosahuje až 20 procent výroby elektřiny, bude klesat?
Pokud je zahraniční obchod veden cílem prodávat naši elektřinu, tak nebudeme snižovat vývoz. Ale budeme klást důraz na takové vývozy, které budou v podmínkách kontraktu zajišťovat pro firmu jak rozumný finanční výnos, tak i vyváženost ostatních podmínek, tedy jeho smysluplnost.

Dovedu si totiž představit, že vyvezu elektřinu za deset haléřů, ale má to smysl? Ne, takže export jenom za smysluplných podmínek.

Co když elektřinu neprodáte? Kapacity ČEZ zanedlouho posílí jaderná elektrárna Temelín. Počítáte s tím, že některé uhelné elektrárny uzavřete?
Uděláme maximum, abychom naše výrobní kapacity udrželi. Samozřejmě záleží na vývoji celé ekonomiky, protože odběr elektřiny v této zemi je svázán s růstem HDP.

Pokud bude růst o 4 až 6 procent ročně, tak umístíme veškerou elektřinu na domácím trhu, pokud ne, musíme hledat i jinde, a udržet se tedy v Evropě.

Právě proto, abychom elektrárny nemuseli odstavovat, a vyvolávat tak so- ciální otřesy například na severu Čech. Odstavování elektráren tedy záleží na vývoji trhu.

Minulý management loni rozhodl, že některé drahé elektrárny prodá. Budete v tom pokračovat?
Prodávat elektrárny s tím, že vlastně prodáváte i jejich trh, to není cesta, kterou bychom se měli vydávat. Ale nevím, co bude za dva roky.

My chceme zhodnotit ČEZ pro zahraničního partnera, nemyslím si ovšem, že ho zhodnotíme prodejem elektráren.

Neobáváte se, že část domácího trhu ztratíte již v roce 2002, kdy začne podle nového zákona platit i v elektroenergetice konkurence?
ČEZ je natolik konkurenceschopný, že by k tomu dojít nemělo. Ale zákon ještě není hotov, a není tedy jasné, jak bude trh vypadat.

Nejsou jasné podmínky regulace ani jakým způsobem stát energetiku prodá. Na tom všem záleží.

Je pro ČEZ klíčová otázka, zda do budoucna bude nebo nebude vlastnit přenosovou soustavu, která je důležitá pro obchod s elektřinou? Ministerstva se zatím na řešení nemohou shodnout...
Řada hráčů na trhu na ČEZ kouká nedůvěřivě a myslí si, že přes přenosovou soustavu děláme něco, do čeho by měli více vidět, protože je to neprůhledné.

Tím, že jsme soustavu vyčlenili do dceřiné firmy, je však její ekonomická transparentnost daná. Musím říct, že jsme připraveni udělat i úplné manažerské odčlenění, aby veškeré pochyby, že soustava není nezávislá, byly odstraněny. Jsme připraveni udělat další pozitivní kroky.

Jste připraveni vyčlenit ji i majetkově?
To je věc rozhodnutí vlastníka a my jsme připraveni diskutovat i o úplném odčlenění přenosové soustavy. Ale vždy to musí být v nějakém čase.

Liberalizace má začít od roku 2002, a doposud není otázka operátoru trhu, neví se, jak to bude fungovat, zda bude burza, jaké bude postavení regulátora.

Zároveň má probíhat privatizace, takže zásahy do přenosové soustavy v této době by také mohly vyvolat nestabilitu na trhu. A také je důležité vědět, že ČEZ si jejím odčleněním sníží hodnotu. Na druhou stranu bych nechtěl, aby se z toho udělal problém, který zablokuje všechno ostatní.

Očekáváte, že v konkurenčním prostředí půjde ČEZ se svými cenami elektřiny dolů?
To ukáže trh. Nemyslím si, že máme nějakou velkou vatu v našich cenách. ČEZ totiž prodává elektřinu rozvodným společnostem v podstatě za stejnou cenu jako v roce 1992.

Ať se každý v této zemi podívá, jaký měl příjem tehdy a jaký dnes, kolik ho stál benzin či dodávka uhlí do rodinného domu a kolik stojí dnes.

Přitom i tyto vstupy se projevují do nákladů ČEZ, a v reálných cenách se tak pohybujeme okolo 60 procent. Efektivita energetiky se proto někde musela projevit, minimálně v té výrobní části.

Ve všech zemích, kde byl trh liberalizován, se však ceny snížily. U nás tedy budeme výjimkou?
Určitou dobu můžete prodávat hodně levně, ale s tím, že po rozdělení trhu půjdou ceny nahoru. Nemyslím si, že například vývoj v Německu vede ke zdraví firem na trhu a že to pro zákazníka bude z dlouhodobého hlediska optimální.

Zvýší spuštění jaderné elektrárny Temelín tlak na růst cen elektřiny?
Temelín všichni kritizují, ale kdyby mi ho ČEZ za sto miliard korun nabídl a já ty peníze měl, tak ho koupím. Temelín je dobrým a levným zdrojem, já tomu věřím.

Provozní náklady této elektrárny jsou nejlepší hned po Dukovanech, a to včetně započtení nákladů na likvidaci paliva. To je rozhodující věc.

I když stál Temelín sto miliard korun, tak si musíme uvědomit, že jsme za to získali dva tisíce megawattů. Když to porovnáte s tím, co za sto miliard korun pořídíte při jiných zdrojích, tak je cena Temelína poměrně příznivá.

Nebylo by pro ČEZ lepší, kdyby v konkurenčním prostředí Temelín, který se dá velmi těžko regulovat - musí neustále vyrábět -, přece jenom neměl?
V roce 1990 ani 1992 nikdo v Evropě o liberalizaci nic nevěděl. V roce 1996 vykrystalizovala první opatření a v té době už byla diskuse o Temelínu trochu někde jinde.

Obdobné to bylo i s prognózami spotřeby elektřiny, takže taková ta kdyby jsou dost rozporuplná. Temelín je dobrý zdroj.

Nebylo by výhodnější prodat ČEZ bez jaderných elektráren? Tyto modely jsou ve světě, například ve Velké Británii, známy...
Dovedu si představit spoustu modelů, ale z hlediska času a potřeby připravit se na otevřený trh bych hledal partnera pro celou společnost. Hodnota firmy tkví dnes v její velikosti, čímž myslím to, jak se její elektrárny doplňují.

Myslíte si, že skutečně neexistují důvody k obavám kvůli bezpečnosti Temelína?
Jsem přesvědčen, stejně jako desítky zahraničních expertů, o tom, že kritéria Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jsou na úrovni zemí západní Evropy.

Podle toho, kolik nás naplnění těchto kritérií stálo, také věřím, že úřad trvá na jejich naplnění skutečně důsledně. Já mu věřím.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mobilní internet - ilustrační foto
Twisto míří s odloženými platbami do Polska. Dostalo injekci 5 milionů eur

Digitální platební služba Twisto získala od holandské ING Group a rakouské pojišťovny UNIQA investici ve výši pěti milionů eur. Ta poslouží na rozvoj služeb v...  celý článek

To není pečené kuře, to je dort potažený marcipánem.
Koblihy, pečené kuře i zapomenuté klíče. Pražský startup sází na pohodlnost

Startup DoDo letos začal spolupracovat s fastfoodovým řetězcem KFC a povedlo se jim to, co nikomu předtím – rozvážet jídlo i s přípravou do 30 minut od...  celý článek

Penny Market Lehovec. Řetězec zmodernizuje stovky svých obchodů.
Zákaz prodeje o svátcích porušilo 28. září jen několik obchodů

Zákaz prodeje o svátcích porušily ve čtvrtek 28. září tři ze 115 obchodů zkontrolovaných Českou obchodní inspekcí (ČOI). I při předchozích prověrkách většina...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.