Státní pokladna přijde na 2,5 miliardy korun a má státu miliardy ročně ušetřit.
Na problémy se nepřišlo ze dne na den. "O tom, že se všechno nestihne, se začalo mluvit loni v době vypsání výběrového řízení na informační systém a při podpisu smlouvy s vítězem tendru," připouští Zikl.
Pochybnosti však nikdo nahlas nevyslovil, jasně se k věci vyjádřil až nový ministr Eduard Janota – vyměnil šéfa projektu. Pavla Nevšímala tak minulý týden nahradil právě Zikl, který současně na ministerstvu řídí financování obcí a krajů.
"Vážím si pana Nevšímala jako manažera, ale byla podceněna složitá problematika Státní pokladny a její jednotlivé vazby," říká Zikl. Projekt podle něj ohrožen není, jen se opozdí.
Co přinese státní pokladna?
Pro IBM, která v konsorciu s dodavatelskými firmami SAP, Hewlett-Packard a Logica zakázku získala, to bude znamenat, že nedostane zaplaceno najednou, ale po částech s tím, jak budou nabíhat jednotlivé části systému Státní pokladny.
co říkají o soběMinistr financí Eduard Janota o odvolaném šéfovi projektu Pavlu Nevšímalovi: "Měl jsem jiné představy, jak má být projekt veden, aby byl dokončen v reálné době. Teď jsem ministr já, tak jsem se tak rozhodl," říká Janota. Odvolaný šéf projektu Pavel Nevšímal o ministrovi financí a svém nástupci Janu Ziklovi: "Nový ministr chce jmenovat své nejbližší spolupracovníky dle svého gusta. Zikl má velké zkušenosti, ale žádný projekt nikdy nevedl, natož projekt takového rozsahu." Nový šéf projektu Jan Zikl o svém předchůdci: "Vážím si pana Nevšímala jako manažera, ale byla podceněna složitá problematika Státní pokladny a její vazby." |
První pocítí zavedení nového systému účetní v organizacích napojených na stát. Novou vyhláškou se jim v lednu změní způsob účtování. "Bude sice více účetních případů, ale bude to přehlednější," říká Zikl.
Nové výkazy by měly zpřesnit i statistiky, které od úřadů sbírá ČSÚ. V dubnu či v květnu naskočí další část systému, ve které se bude připravovat státní rozpočet na rok 2011.
Nejobtížnější a také nejdůležitější bude do Státní pokladny převést platební styk mezi státem a jeho úřady. Dnes dostávají organizační složky státu (ministerstva, fondy, příspěvkové organizace, obce) peníze se zbytečně velkým předstihem.
"Stovky milionů pak leží u komerčních bank na účtech, zatímco ministerstvu chybějí, a to si musí krátkodobě půjčovat," upozorňuje Zikl.
Ze Státní pokladny by si organizace vzaly peníze až v okamžiku, kdy je budou skutečně potřebovat. Ministerstvo by si nemuselo půjčovat jinde a ušetřilo by. Podle zkušeností z jiných zemí EU lze takto ušetřit půl až jedno procento ze státního rozpočtu ročně, v případě ČR až 10 miliard korun. Platební styk přes Státní pokladnu by měl začít plně fungovat v roce 2012 nebo o rok později.
Výběrové řízení na Státní pokladnu bylo vypsáno loni v únoru, tehdejší ministr Miroslav Kalousek ho však musel zrušit. Pokud by to neudělal, zastavil by ho Úřad na ochranu hospodářské soutěže, na nějž se obrátil jeden z uchazečů o zakázku.
Předem bylo totiž rozhodnuto, že soutěžící musí nabídnout řešení fungující na platformě společnosti SAP. Nově loni v prosinci zakázku vysoutěžilo konsorcium čtyř firem v čele s IBM. I tentokrát však je dodavatelem softwaru SAP.